Každoročně je 13. září Mezinárodním dnem čokolády. V letošním roce uplynulo přesně 150 let od okamžiku, kdy vznikla první mléčná čokoláda. Ta byla poprvé vyrobena v roce 1875 ve Švýcarsku a brzy se stala velmi oblíbenou sladkostí po celém světě.
Historie čokolády v Evropě se začala psát teprve v 16. století, kdy se na kontinent díky mořeplavcům poprvé dostalo kakao. Tehdy ho měl z Ameriky roku 1528 přivézt Hernán Cortés, a to na území Španělska. Spolu s kakaovými boby v Americe získal také speciální náčiní, které se za oceánem tradičně využívalo k výrobě čokolády. A tak si začali čokoládu, tentokrát ještě ve formě nápoje, připravovat i Španělé. Ti si dlouho čokoládu nechávali jenom pro sebe, teprve počátkem 17. století se rozhodli na ní vydělat a vyvážet ji také do zahraničí coby vzácnou a drahou komoditu. Čokoláda se tak rozšířila i do Nizozemí nebo Itálie a později i do dalších koutů Evropy. Skutečně se jednalo o luxusní pochoutku, kterou si mohli dovolit jen ty nejbohatší vrstvy společnosti. Oblibu našla především na královských dvorech a šlechtických sídlech. K nám se čokoláda dostala až někdy na konci 18. století a teprve v průběhu století následujícího se objevovala běžně na pultech cukráren, kaváren a koloniálů, ale i apatyk. Dříve se totiž čokoláda používala jako lék, nejčastěji při problémech se zažíváním nebo slabosti. Čokoláda začala být dostupnější v průběhu 19. století, kdy se již vyráběla ve formě pralinek nebo tabulek ve specializovaných továrnách. Tam také přesně před 150 lety vznikla první mléčná čokoláda.
Původ mléčné čokolády lze ovšem hledat již na konci 17. století, kdy bylo poprvé spojení „mléčná čokoláda“ použito, a to v souvislosti s nápojem připravovaným z kakaa a mléka. Psal se rok 1687, kdy irský lékař Hans Sloane dovezl suroviny i postup na výrobu tohoto nápoje z Jamajky do Londýna. Na ostrově v Karibském moři se tehdy naučil dělat „mléčnou čokoládu“ od domorodých obyvatel. Tato čokoláda prý měla sloužit jako účinný lék, což lékaře pochopitelně zaujalo. Jako lék se „mléčná čokoláda“ také šířila dál do Evropy, z Anglie nejprve do Francie na dvůr krále Ludvíka XVI., kterému ji poprvé připravil jeho osobní lékař. Francouzský panovník si prý tuto čokoládu hned zamiloval. Zanedlouho „mléčná čokoláda“ dorazila i na území Německa, kde se poprvé začala v čokoládovně Jordan & Timaeus v Drážďanech (později měla tato firma pobočku i v Děčíně) vyrábět čokoláda s mlékem v pevné konzistenci, předchůdkyně dnešní tabulkové mléčné čokolády.
Přesně před 120 lety, roku 1875, se zrodila první mléčná čokoláda v pravém slova smyslu. Jejím „otcem“ je Daniel Peter, švýcarský velkovýrobce čokolády, který v roce 1867 stál u vzniku firmy Peter’s Chocolate, základ pozdější známé firmy Nestlé. Peter se pro výrobu mléčné čokolády rozhodl již roku 1857, když však do čokolády mléko přidal, kvůli vysokému obsahu vody v mléce čokoládové tabulky rychle plesnivěly. Tento problém mu pomohl vyřešit právě zmíněný kolega Henri Nestlé, ten totiž vynalezl kondenzované mléko a to bylo pro výrobu mléčné čokolády ideální. V roce 1875 tak mohla vzniknout skutečná první mléčná čokoláda, kterou ještě v tom roce uvedl na trh, ale zpočátku s ní nesklízel velký úspěch. Teprve v následujících letech se mu povedlo vyladit chuť i konzistenci natolik, že stoupla na oblibě. Prodávala se pod označením Gala Peter a brzy se stala nejoblíbenějším druhem čokolády nejen ve Švýcarsku, dodávala se do celého světa! Daniel Peter a Henri Nestlé spolupracovali i nadále a roku 1929 se firmy spojily do jedné, a to Nestlé.
Mléčnou čokoládu záhy po Peterovi zkoušeli vyrábět i jiní majitelé čokoládových továren, například další Švýcar Rudolphe Lindt, který proslul svou velmi jemnou čokoládou. Od roku 1901 je na trhu dodnes oblíbená mléčná čokoláda Milka, ta má svůj původ rovněž ve Švýcarsku. Tato země je zkrátka kolébkou mléčné čokolády a jejím největším producentem.
Související
Dubajská čokoláda se dostává do světa i do Česka. Jaký je její příběh?
Milka podražila, ale tím to nekončí. Firma chystá další změnu v neprospěch zákazníků
Čokoláda , sladkosti , historie
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce
před 1 hodinou
Skvělá zpráva od policistů. Pohřešovaný dvanáctiletý chlapec se konečně našel
před 1 hodinou
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
před 2 hodinami
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
před 3 hodinami
Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney
Aktualizováno před 4 hodinami
Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí
před 4 hodinami
Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib
před 6 hodinami
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
před 7 hodinami
Volby na Ukrajině by byly výzvou. Experti upozorňují na několik problémů
před 8 hodinami
Za tři dny se nenašel. Policie nasadila do pátrání po Markovi maximální síly
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Trend má pokračovat
včera
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno včera
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
včera
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
včera
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
včera
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
včera
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
včera
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
včera
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
včera
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Česko podle nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebuje peníze pro vlastní občany. Evropskou unii proto vyzývá k tomu, aby našla jiné způsoby financování Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. Nebudeme tam dávat peníze, prohlásil Babiš doslova.
Zdroj: Jan Hrabě