Každoročně je 13. září Mezinárodním dnem čokolády. V letošním roce uplynulo přesně 150 let od okamžiku, kdy vznikla první mléčná čokoláda. Ta byla poprvé vyrobena v roce 1875 ve Švýcarsku a brzy se stala velmi oblíbenou sladkostí po celém světě.
Historie čokolády v Evropě se začala psát teprve v 16. století, kdy se na kontinent díky mořeplavcům poprvé dostalo kakao. Tehdy ho měl z Ameriky roku 1528 přivézt Hernán Cortés, a to na území Španělska. Spolu s kakaovými boby v Americe získal také speciální náčiní, které se za oceánem tradičně využívalo k výrobě čokolády. A tak si začali čokoládu, tentokrát ještě ve formě nápoje, připravovat i Španělé. Ti si dlouho čokoládu nechávali jenom pro sebe, teprve počátkem 17. století se rozhodli na ní vydělat a vyvážet ji také do zahraničí coby vzácnou a drahou komoditu. Čokoláda se tak rozšířila i do Nizozemí nebo Itálie a později i do dalších koutů Evropy. Skutečně se jednalo o luxusní pochoutku, kterou si mohli dovolit jen ty nejbohatší vrstvy společnosti. Oblibu našla především na královských dvorech a šlechtických sídlech. K nám se čokoláda dostala až někdy na konci 18. století a teprve v průběhu století následujícího se objevovala běžně na pultech cukráren, kaváren a koloniálů, ale i apatyk. Dříve se totiž čokoláda používala jako lék, nejčastěji při problémech se zažíváním nebo slabosti. Čokoláda začala být dostupnější v průběhu 19. století, kdy se již vyráběla ve formě pralinek nebo tabulek ve specializovaných továrnách. Tam také přesně před 150 lety vznikla první mléčná čokoláda.
Původ mléčné čokolády lze ovšem hledat již na konci 17. století, kdy bylo poprvé spojení „mléčná čokoláda“ použito, a to v souvislosti s nápojem připravovaným z kakaa a mléka. Psal se rok 1687, kdy irský lékař Hans Sloane dovezl suroviny i postup na výrobu tohoto nápoje z Jamajky do Londýna. Na ostrově v Karibském moři se tehdy naučil dělat „mléčnou čokoládu“ od domorodých obyvatel. Tato čokoláda prý měla sloužit jako účinný lék, což lékaře pochopitelně zaujalo. Jako lék se „mléčná čokoláda“ také šířila dál do Evropy, z Anglie nejprve do Francie na dvůr krále Ludvíka XVI., kterému ji poprvé připravil jeho osobní lékař. Francouzský panovník si prý tuto čokoládu hned zamiloval. Zanedlouho „mléčná čokoláda“ dorazila i na území Německa, kde se poprvé začala v čokoládovně Jordan & Timaeus v Drážďanech (později měla tato firma pobočku i v Děčíně) vyrábět čokoláda s mlékem v pevné konzistenci, předchůdkyně dnešní tabulkové mléčné čokolády.
Přesně před 120 lety, roku 1875, se zrodila první mléčná čokoláda v pravém slova smyslu. Jejím „otcem“ je Daniel Peter, švýcarský velkovýrobce čokolády, který v roce 1867 stál u vzniku firmy Peter’s Chocolate, základ pozdější známé firmy Nestlé. Peter se pro výrobu mléčné čokolády rozhodl již roku 1857, když však do čokolády mléko přidal, kvůli vysokému obsahu vody v mléce čokoládové tabulky rychle plesnivěly. Tento problém mu pomohl vyřešit právě zmíněný kolega Henri Nestlé, ten totiž vynalezl kondenzované mléko a to bylo pro výrobu mléčné čokolády ideální. V roce 1875 tak mohla vzniknout skutečná první mléčná čokoláda, kterou ještě v tom roce uvedl na trh, ale zpočátku s ní nesklízel velký úspěch. Teprve v následujících letech se mu povedlo vyladit chuť i konzistenci natolik, že stoupla na oblibě. Prodávala se pod označením Gala Peter a brzy se stala nejoblíbenějším druhem čokolády nejen ve Švýcarsku, dodávala se do celého světa! Daniel Peter a Henri Nestlé spolupracovali i nadále a roku 1929 se firmy spojily do jedné, a to Nestlé.
Mléčnou čokoládu záhy po Peterovi zkoušeli vyrábět i jiní majitelé čokoládových továren, například další Švýcar Rudolphe Lindt, který proslul svou velmi jemnou čokoládou. Od roku 1901 je na trhu dodnes oblíbená mléčná čokoláda Milka, ta má svůj původ rovněž ve Švýcarsku. Tato země je zkrátka kolébkou mléčné čokolády a jejím největším producentem.
Související
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
před 1 hodinou
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
před 2 hodinami
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
před 3 hodinami
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
před 4 hodinami
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
před 4 hodinami
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
před 5 hodinami
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
před 6 hodinami
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
před 7 hodinami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.
Zdroj: David Holub