Den, který změnil svět. První mléčná čokoláda vznikla před 150 lety

Každoročně je 13. září Mezinárodním dnem čokolády. V letošním roce uplynulo přesně 150 let od okamžiku, kdy vznikla první mléčná čokoláda. Ta byla poprvé vyrobena v roce 1875 ve Švýcarsku a brzy se stala velmi oblíbenou sladkostí po celém světě.

Historie čokolády v Evropě se začala psát teprve v 16. století, kdy se na kontinent díky mořeplavcům poprvé dostalo kakao. Tehdy ho měl z Ameriky roku 1528 přivézt Hernán Cortés, a to na území Španělska. Spolu s kakaovými boby v Americe získal také speciální náčiní, které se za oceánem tradičně využívalo k výrobě čokolády. A tak si začali čokoládu, tentokrát ještě ve formě nápoje, připravovat i Španělé. Ti si dlouho čokoládu nechávali jenom pro sebe, teprve počátkem 17. století se rozhodli na ní vydělat a vyvážet ji také do zahraničí coby vzácnou a drahou komoditu. Čokoláda se tak rozšířila i do Nizozemí nebo Itálie a později i do dalších koutů Evropy. Skutečně se jednalo o luxusní pochoutku, kterou si mohli dovolit jen ty nejbohatší vrstvy společnosti. Oblibu našla především na královských dvorech a šlechtických sídlech. K nám se čokoláda dostala až někdy na konci 18. století a teprve v průběhu století následujícího se objevovala běžně na pultech cukráren, kaváren a koloniálů, ale i apatyk. Dříve se totiž čokoláda používala jako lék, nejčastěji při problémech se zažíváním nebo slabosti. Čokoláda začala být dostupnější v průběhu 19. století, kdy se již vyráběla ve formě pralinek nebo tabulek ve specializovaných továrnách. Tam také přesně před 150 lety vznikla první mléčná čokoláda.

Původ mléčné čokolády lze ovšem hledat již na konci 17. století, kdy bylo poprvé spojení „mléčná čokoláda“ použito, a to v souvislosti s nápojem připravovaným z kakaa a mléka. Psal se rok 1687, kdy irský lékař Hans Sloane dovezl suroviny i postup na výrobu tohoto nápoje z Jamajky do Londýna. Na ostrově v Karibském moři se tehdy naučil dělat „mléčnou čokoládu“ od domorodých obyvatel. Tato čokoláda prý měla sloužit jako účinný lék, což lékaře pochopitelně zaujalo. Jako lék se „mléčná čokoláda“ také šířila dál do Evropy, z Anglie nejprve do Francie na dvůr krále Ludvíka XVI., kterému ji poprvé připravil jeho osobní lékař. Francouzský panovník si prý tuto čokoládu hned zamiloval. Zanedlouho „mléčná čokoláda“ dorazila i na území Německa, kde se poprvé začala v čokoládovně Jordan & Timaeus v Drážďanech (později měla tato firma pobočku i v Děčíně) vyrábět čokoláda s mlékem v pevné konzistenci, předchůdkyně dnešní tabulkové mléčné čokolády.

Přesně před 120 lety, roku 1875, se zrodila první mléčná čokoláda v pravém slova smyslu. Jejím „otcem“ je Daniel Peter, švýcarský velkovýrobce čokolády, který v roce 1867 stál u vzniku firmy Peter’s Chocolate, základ pozdější známé firmy Nestlé. Peter se pro výrobu mléčné čokolády rozhodl již roku 1857, když však do čokolády mléko přidal, kvůli vysokému obsahu vody v mléce čokoládové tabulky rychle plesnivěly. Tento problém mu pomohl vyřešit právě zmíněný kolega Henri Nestlé, ten totiž vynalezl kondenzované mléko a to bylo pro výrobu mléčné čokolády ideální. V roce 1875 tak mohla vzniknout skutečná první mléčná čokoláda, kterou ještě v tom roce uvedl na trh, ale zpočátku s ní nesklízel velký úspěch. Teprve v následujících letech se mu povedlo vyladit chuť i konzistenci natolik, že stoupla na oblibě. Prodávala se pod označením Gala Peter a brzy se stala nejoblíbenějším druhem čokolády nejen ve Švýcarsku, dodávala se do celého světa! Daniel Peter a Henri Nestlé spolupracovali i nadále a roku 1929 se firmy spojily do jedné, a to Nestlé.

Mléčnou čokoládu záhy po Peterovi zkoušeli vyrábět i jiní majitelé čokoládových továren, například další Švýcar Rudolphe Lindt, který proslul svou velmi jemnou čokoládou. Od roku 1901 je na trhu dodnes oblíbená mléčná čokoláda Milka, ta má svůj původ rovněž ve Švýcarsku. Tato země je zkrátka kolébkou mléčné čokolády a jejím největším producentem. 

Související

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.
Milka, ilustrační fotografie.

Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud

Německý soud se v ostře sledovaném sporu postavil na stranu spotřebitelů a rozhodl, že výrobce čokolád Milka porušil zákon o hospodářské soutěži. Předmětem žaloby, kterou podala agentura na ochranu spotřebitelů, byla takzvaná „smrskflace“ (shrinkflation). Výrobce Mondelez International totiž u mnoha druhů svých čokolád snížil hmotnost ze 100 gramů na 90 gramů, aniž by adekvátně změnil vzhled obalu.

Více souvisejících

Čokoláda sladkosti historie

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

včera

včera

včera

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

Zdroj: David Holub

Další zprávy