Každoročně je 13. září Mezinárodním dnem čokolády. V letošním roce uplynulo přesně 150 let od okamžiku, kdy vznikla první mléčná čokoláda. Ta byla poprvé vyrobena v roce 1875 ve Švýcarsku a brzy se stala velmi oblíbenou sladkostí po celém světě.
Historie čokolády v Evropě se začala psát teprve v 16. století, kdy se na kontinent díky mořeplavcům poprvé dostalo kakao. Tehdy ho měl z Ameriky roku 1528 přivézt Hernán Cortés, a to na území Španělska. Spolu s kakaovými boby v Americe získal také speciální náčiní, které se za oceánem tradičně využívalo k výrobě čokolády. A tak si začali čokoládu, tentokrát ještě ve formě nápoje, připravovat i Španělé. Ti si dlouho čokoládu nechávali jenom pro sebe, teprve počátkem 17. století se rozhodli na ní vydělat a vyvážet ji také do zahraničí coby vzácnou a drahou komoditu. Čokoláda se tak rozšířila i do Nizozemí nebo Itálie a později i do dalších koutů Evropy. Skutečně se jednalo o luxusní pochoutku, kterou si mohli dovolit jen ty nejbohatší vrstvy společnosti. Oblibu našla především na královských dvorech a šlechtických sídlech. K nám se čokoláda dostala až někdy na konci 18. století a teprve v průběhu století následujícího se objevovala běžně na pultech cukráren, kaváren a koloniálů, ale i apatyk. Dříve se totiž čokoláda používala jako lék, nejčastěji při problémech se zažíváním nebo slabosti. Čokoláda začala být dostupnější v průběhu 19. století, kdy se již vyráběla ve formě pralinek nebo tabulek ve specializovaných továrnách. Tam také přesně před 150 lety vznikla první mléčná čokoláda.
Původ mléčné čokolády lze ovšem hledat již na konci 17. století, kdy bylo poprvé spojení „mléčná čokoláda“ použito, a to v souvislosti s nápojem připravovaným z kakaa a mléka. Psal se rok 1687, kdy irský lékař Hans Sloane dovezl suroviny i postup na výrobu tohoto nápoje z Jamajky do Londýna. Na ostrově v Karibském moři se tehdy naučil dělat „mléčnou čokoládu“ od domorodých obyvatel. Tato čokoláda prý měla sloužit jako účinný lék, což lékaře pochopitelně zaujalo. Jako lék se „mléčná čokoláda“ také šířila dál do Evropy, z Anglie nejprve do Francie na dvůr krále Ludvíka XVI., kterému ji poprvé připravil jeho osobní lékař. Francouzský panovník si prý tuto čokoládu hned zamiloval. Zanedlouho „mléčná čokoláda“ dorazila i na území Německa, kde se poprvé začala v čokoládovně Jordan & Timaeus v Drážďanech (později měla tato firma pobočku i v Děčíně) vyrábět čokoláda s mlékem v pevné konzistenci, předchůdkyně dnešní tabulkové mléčné čokolády.
Přesně před 120 lety, roku 1875, se zrodila první mléčná čokoláda v pravém slova smyslu. Jejím „otcem“ je Daniel Peter, švýcarský velkovýrobce čokolády, který v roce 1867 stál u vzniku firmy Peter’s Chocolate, základ pozdější známé firmy Nestlé. Peter se pro výrobu mléčné čokolády rozhodl již roku 1857, když však do čokolády mléko přidal, kvůli vysokému obsahu vody v mléce čokoládové tabulky rychle plesnivěly. Tento problém mu pomohl vyřešit právě zmíněný kolega Henri Nestlé, ten totiž vynalezl kondenzované mléko a to bylo pro výrobu mléčné čokolády ideální. V roce 1875 tak mohla vzniknout skutečná první mléčná čokoláda, kterou ještě v tom roce uvedl na trh, ale zpočátku s ní nesklízel velký úspěch. Teprve v následujících letech se mu povedlo vyladit chuť i konzistenci natolik, že stoupla na oblibě. Prodávala se pod označením Gala Peter a brzy se stala nejoblíbenějším druhem čokolády nejen ve Švýcarsku, dodávala se do celého světa! Daniel Peter a Henri Nestlé spolupracovali i nadále a roku 1929 se firmy spojily do jedné, a to Nestlé.
Mléčnou čokoládu záhy po Peterovi zkoušeli vyrábět i jiní majitelé čokoládových továren, například další Švýcar Rudolphe Lindt, který proslul svou velmi jemnou čokoládou. Od roku 1901 je na trhu dodnes oblíbená mléčná čokoláda Milka, ta má svůj původ rovněž ve Švýcarsku. Tato země je zkrátka kolébkou mléčné čokolády a jejím největším producentem.
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Související
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů
před 1 hodinou
Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize
před 3 hodinami
Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit
před 4 hodinami
Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů
před 5 hodinami
Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy
před 6 hodinami
Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě
před 8 hodinami
Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové
před 9 hodinami
Počasí: Extrémní teploty budou pokračovat, vlna veder se příští týden vrátí
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.
Zdroj: Libor Novák