Každoročně je 13. září Mezinárodním dnem čokolády. V letošním roce uplynulo přesně 150 let od okamžiku, kdy vznikla první mléčná čokoláda. Ta byla poprvé vyrobena v roce 1875 ve Švýcarsku a brzy se stala velmi oblíbenou sladkostí po celém světě.
Historie čokolády v Evropě se začala psát teprve v 16. století, kdy se na kontinent díky mořeplavcům poprvé dostalo kakao. Tehdy ho měl z Ameriky roku 1528 přivézt Hernán Cortés, a to na území Španělska. Spolu s kakaovými boby v Americe získal také speciální náčiní, které se za oceánem tradičně využívalo k výrobě čokolády. A tak si začali čokoládu, tentokrát ještě ve formě nápoje, připravovat i Španělé. Ti si dlouho čokoládu nechávali jenom pro sebe, teprve počátkem 17. století se rozhodli na ní vydělat a vyvážet ji také do zahraničí coby vzácnou a drahou komoditu. Čokoláda se tak rozšířila i do Nizozemí nebo Itálie a později i do dalších koutů Evropy. Skutečně se jednalo o luxusní pochoutku, kterou si mohli dovolit jen ty nejbohatší vrstvy společnosti. Oblibu našla především na královských dvorech a šlechtických sídlech. K nám se čokoláda dostala až někdy na konci 18. století a teprve v průběhu století následujícího se objevovala běžně na pultech cukráren, kaváren a koloniálů, ale i apatyk. Dříve se totiž čokoláda používala jako lék, nejčastěji při problémech se zažíváním nebo slabosti. Čokoláda začala být dostupnější v průběhu 19. století, kdy se již vyráběla ve formě pralinek nebo tabulek ve specializovaných továrnách. Tam také přesně před 150 lety vznikla první mléčná čokoláda.
Původ mléčné čokolády lze ovšem hledat již na konci 17. století, kdy bylo poprvé spojení „mléčná čokoláda“ použito, a to v souvislosti s nápojem připravovaným z kakaa a mléka. Psal se rok 1687, kdy irský lékař Hans Sloane dovezl suroviny i postup na výrobu tohoto nápoje z Jamajky do Londýna. Na ostrově v Karibském moři se tehdy naučil dělat „mléčnou čokoládu“ od domorodých obyvatel. Tato čokoláda prý měla sloužit jako účinný lék, což lékaře pochopitelně zaujalo. Jako lék se „mléčná čokoláda“ také šířila dál do Evropy, z Anglie nejprve do Francie na dvůr krále Ludvíka XVI., kterému ji poprvé připravil jeho osobní lékař. Francouzský panovník si prý tuto čokoládu hned zamiloval. Zanedlouho „mléčná čokoláda“ dorazila i na území Německa, kde se poprvé začala v čokoládovně Jordan & Timaeus v Drážďanech (později měla tato firma pobočku i v Děčíně) vyrábět čokoláda s mlékem v pevné konzistenci, předchůdkyně dnešní tabulkové mléčné čokolády.
Přesně před 120 lety, roku 1875, se zrodila první mléčná čokoláda v pravém slova smyslu. Jejím „otcem“ je Daniel Peter, švýcarský velkovýrobce čokolády, který v roce 1867 stál u vzniku firmy Peter’s Chocolate, základ pozdější známé firmy Nestlé. Peter se pro výrobu mléčné čokolády rozhodl již roku 1857, když však do čokolády mléko přidal, kvůli vysokému obsahu vody v mléce čokoládové tabulky rychle plesnivěly. Tento problém mu pomohl vyřešit právě zmíněný kolega Henri Nestlé, ten totiž vynalezl kondenzované mléko a to bylo pro výrobu mléčné čokolády ideální. V roce 1875 tak mohla vzniknout skutečná první mléčná čokoláda, kterou ještě v tom roce uvedl na trh, ale zpočátku s ní nesklízel velký úspěch. Teprve v následujících letech se mu povedlo vyladit chuť i konzistenci natolik, že stoupla na oblibě. Prodávala se pod označením Gala Peter a brzy se stala nejoblíbenějším druhem čokolády nejen ve Švýcarsku, dodávala se do celého světa! Daniel Peter a Henri Nestlé spolupracovali i nadále a roku 1929 se firmy spojily do jedné, a to Nestlé.
Mléčnou čokoládu záhy po Peterovi zkoušeli vyrábět i jiní majitelé čokoládových továren, například další Švýcar Rudolphe Lindt, který proslul svou velmi jemnou čokoládou. Od roku 1901 je na trhu dodnes oblíbená mléčná čokoláda Milka, ta má svůj původ rovněž ve Švýcarsku. Tato země je zkrátka kolébkou mléčné čokolády a jejím největším producentem.
Související
Dubajská čokoláda se dostává do světa i do Česka. Jaký je její příběh?
Milka podražila, ale tím to nekončí. Firma chystá další změnu v neprospěch zákazníků
Čokoláda , sladkosti , historie
Aktuálně se děje
včera
Pavel bude na slavnostním zahájení ZOH i závodech Sáblíkové a Ledecké
včera
Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí
včera
Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry
včera
Kellnerovi posílají desítky milionů na pomoc ukrajinským civilistům
včera
Občanští demokraté udělali změny v poslaneckém klubu. Benda je přečkal
včera
Průšvih pro pořadatelskou Itálii. Krátce před hrami byl zjištěn doping u biatlonistky
včera
Klempíř chtěl mluvit s umělci, ale poté couvl. Pozvání platí i nadále
včera
Policie vyšetřuje vraždu ženy na Kladensku. Zadržela podezřelého
včera
Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky
včera
Kyjev chystá strategii „ocelový dikobraz.“ Pokud zůstane proti Rusku opuštěný, aktivuje plán B
včera
Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba
včera
Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek
včera
Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět
včera
Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu
včera
Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem
včera
Druhé kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů začíná. Podle Rubia vázne mír na jediném bodě
včera
Nebezpečné počasí na větším území. Meteorologové rozšířili výstrahu
včera
OBRAZEM: Pavel s Babišem schůzku na Hradě nekomentovali, přesunuli se na jednání Bezpečnostní rady
včera
Španělsko chce zakázat sociální sítě mladým, oznámil Sánchez. Tyran, zrádce fašistický totalitář, zuří Musk
včera
Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“
Americká letadlová loď v úterý sestřelila íránský bezpilotní letoun, který se k plavidlu v Arabském moři přiblížil „agresivním způsobem“. K incidentu došlo jen několik hodin předtím, než dva ozbrojené čluny íránských Revolučních gard v Hormuzském průlivu ohrožovaly tanker plující pod americkou vlajkou. Podle mluvčího americké armády Íránci hrozili, že na loď vstoupí a zabaví ji.
Zdroj: Libor Novák