Divoký odsun na Náchodsku skončil masakrem. Nikdo nebyl potrestán, komunisté vyšetřování zastavili

Jedním z takových případů bylo zavraždění 23 lidí včetně dětí na Bukové hoře na Náchodsku 30. června 1945.

Tak jako jinde v republice začala i na Náchodsku již krátce po válce divoká fáze odsunu německého obyvatelstva. Také v Teplicích na Metují sestavila místní správní komise seznam Němců určených k odsunu za hranice. Skupinu převážně starších lidí a dětí se rozhodla ihned přesunout za blízkou hranici do dnešního Polska. Skupinu však polská stráž chytila a vrátila do Teplic. Zde však již začalo rabování jejich majetku a zabírání domů.

Skupina byla uvězněna a poté někdo, dodnes není známo kdo, rozhodl, se jich zbavit. Vysídlenci byli v noci na 1. července odvedeni stejnou cestou k hranici a na úpatí Bukové hory povražděni. "Vojáci si skupinu rozdělili na tři menší části a postupně je popravili. Někteří byli zastřeleni, jiní ubiti. Jejich věci si muži z posádky rozdělili mezi sebou nebo spálili. O popravě nebyl sepsán protokol, nikdo ji nehlásil na vyšší místa," napsal o masakru před deseti lety Náchodský deník. Těla skončila v předem připravených jámách.

Utajit masakr se však nepodařilo. Dědeček jednoho z k odsunu určených dětí, které na poslední chvíli zachránil a jehož matka byla jedinou Češkou mezi zavražděnými, inicioval vyšetřování. Těla byla exhumována a uložena na hřbitov. Po komunistickém puči však veškeré šetření skončilo a viníci nebyli nikdy potrestáni.

O události se desetiletí mlčelo, až v roce 2001 iniciovala tehdejší starostka Teplic Věra Vítová, podle které byl hlavním motivem vraždění majetkový prospěch pachatelů, vybudování Kříže smíření na Bukové hoře. Podle Vítové měli smrt skupiny na svědomí českoslovenští vojáci, jejichž úkolem bylo zajistit hladké převzetí moci, a předseda místní správní komise (MSK), ustanovené hned po válce na dobu do řádných voleb.

Vznik památníku česko-německého smíření, který podle autorů má připomínat všechny oběti bezpráví, před lety vyvolal vlnu odporu. I poté, co byl odhalen, byl opakovaně zhanoben a dokonce se u něj našla výbušnina.

Před odsunem tvořili Němci v Teplicích nad Metují, Broumově a okolních obcích naprostou většinu obyvatel. Českou populaci zde reprezentovali hlavně státní zaměstnanci na poštách, železnici a v četnictvu. Z celého tehdejšího broumovského okresu bylo podle dostupných pramenů po válce odsunuto přes 20.000 Němců.