Divoký odsun na Náchodsku skončil masakrem. Nikdo nebyl potrestán, komunisté vyšetřování zastavili

Poválečný odsun německého obyvatelstva z Československa, zejména jeho takzvaná divoká část krátce po válce, přinesl řadu obětí. Příčinou byla nejen touha po odplatě za vraždění a další zvěrstva, které Němci páchali během okupace, ale mnohdy i snaha některých přisluhovačů nacistického režimu přisvojit si na konci války nějaké "zásluhy", zištné důvody či sadismus jednotlivců.

Jedním z takových případů bylo zavraždění 23 lidí včetně dětí na Bukové hoře na Náchodsku 30. června 1945.

Tak jako jinde v republice začala i na Náchodsku již krátce po válce divoká fáze odsunu německého obyvatelstva. Také v Teplicích na Metují sestavila místní správní komise seznam Němců určených k odsunu za hranice. Skupinu převážně starších lidí a dětí se rozhodla ihned přesunout za blízkou hranici do dnešního Polska. Skupinu však polská stráž chytila a vrátila do Teplic. Zde však již začalo rabování jejich majetku a zabírání domů.

Skupina byla uvězněna a poté někdo, dodnes není známo kdo, rozhodl, se jich zbavit. Vysídlenci byli v noci na 1. července odvedeni stejnou cestou k hranici a na úpatí Bukové hory povražděni. "Vojáci si skupinu rozdělili na tři menší části a postupně je popravili. Někteří byli zastřeleni, jiní ubiti. Jejich věci si muži z posádky rozdělili mezi sebou nebo spálili. O popravě nebyl sepsán protokol, nikdo ji nehlásil na vyšší místa," napsal o masakru před deseti lety Náchodský deník. Těla skončila v předem připravených jámách.

Utajit masakr se však nepodařilo. Dědeček jednoho z k odsunu určených dětí, které na poslední chvíli zachránil a jehož matka byla jedinou Češkou mezi zavražděnými, inicioval vyšetřování. Těla byla exhumována a uložena na hřbitov. Po komunistickém puči však veškeré šetření skončilo a viníci nebyli nikdy potrestáni.

O události se desetiletí mlčelo, až v roce 2001 iniciovala tehdejší starostka Teplic Věra Vítová, podle které byl hlavním motivem vraždění majetkový prospěch pachatelů, vybudování Kříže smíření na Bukové hoře. Podle Vítové měli smrt skupiny na svědomí českoslovenští vojáci, jejichž úkolem bylo zajistit hladké převzetí moci, a předseda místní správní komise (MSK), ustanovené hned po válce na dobu do řádných voleb.

Vznik památníku česko-německého smíření, který podle autorů má připomínat všechny oběti bezpráví, před lety vyvolal vlnu odporu. I poté, co byl odhalen, byl opakovaně zhanoben a dokonce se u něj našla výbušnina.

Před odsunem tvořili Němci v Teplicích nad Metují, Broumově a okolních obcích naprostou většinu obyvatel. Českou populaci zde reprezentovali hlavně státní zaměstnanci na poštách, železnici a v četnictvu. Z celého tehdejšího broumovského okresu bylo podle dostupných pramenů po válce odsunuto přes 20.000 Němců.

Související

Pavel Bělobrádek

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.

Více souvisejících

sudetští němci historie Královéhradecký kraj život

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 16 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy