Jak se zrodilo moderní zdravotnictví? Jeho počátky lze hledat v reformách 18. století

Dnes nám lékaři nabízejí kvalitní zdravotní péči a v případě potřeby se o nás postarají v dobře vybavených nemocnicích. Díky důrazu kladenému na prevenci nás již zvládají úspěšně vyléčit z chorob, na které se ještě v poměrně nedávné minulosti běžně umíralo. Počátky tohoto moderního zdravotnictví je možné hledat ve druhé polovině 18. století.

Druhá polovina 18. století je obecně vnímána jako doba reforem v Habsburské monarchii. A tyto reformy se dotkly také zdravotnictví. Reformovat zdravotní péči tehdy bylo potřeba z několika důvodů. Ve druhé polovině 18. století se výrazně zvyšoval počet obyvatel, což s sebou kromě jiného neslo i zvýšené riziko nákazy nejrůznějšími chorobami. Navíc se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde tedy docházelo ke zvýšení hustoty obyvatelstva a častějšímu mezilidskému kontaktu. Ve městech však tehdy stále nebyly úplně ideální hygienické podmínky, což představovalo značný rizikový faktor v případě šíření chorob a propuknutí epidemií. A špatný stav zdravotnictví nebo nedostatečný počet zdravotníků by pak znamenal velký problém.

Od roku 1682 platilo nařízení, že v Praze musí být v každé městské části přítomen jeden lékař a jeden chirurg. V pozdějších dobách se povinné počty zdravotnického personálu ještě zvyšovaly. Již na počátku 18. století se jenom na Starém Městě pražském vyskytovalo více než deset lékařů. Zatímco v dřívějších dobách doktora často zastupoval léčitel nebo kořenářka, od 18. století byl již zdravotník pod kontrolou státu a musel pro výkon své profese získat lékařské vzdělání. Pod státní dohled se také postupně dostávala zdravotnická zařízení.

Z Vídně přicházely požadavky o vytvoření jakési hierarchie zdravotnických institucí i centralizace zdravotní péče. Reformy zdravotnictví jsou především spojeny se jménem Gerharda van Swietena, což byl osobní lékař císařovny Marie Terezie. V roce 1752 vyšly generální zdravotní řády pro Čechy, Moravu a Slezsko, v nichž bychom mohli zaznamenat základní pravidla tehdejšího zdravotnictví. Především byl kladen důraz na vzdělání zdravotnického personálu, což mělo mít za následek celkové zlepšení stavu zdravotní péče. Každému lékaři zde navíc byla připsána závazná pravidla, která musel při výkonu své profese dodržovat. Aby se zabránilo působení nejrůznějších mastičkářů a šarlatánů, ve zdravotním řádu byly přesně definovány a pojmenovány lékařské profese, kterým bylo dovoleno léčit nemocné – například městští fyzikové, praktičtí lékaři, chirurgové, oční lékaři, lazebníci, kýlořezci, kamenořezci nebo porodní báby.  Kontrolováni měli být nejenom lékaři, ale také lékárníci a jejich produkty. Většina lékařů (včetně porodních bab) musela navštěvovat nově přednášky z anatomie s praktickým cvičením. Později byly stanoveny pro jednotlivé zdravotnické profese speciální kurzy na univerzitách i s povinným přezkoušením.

Roku 1770 vstoupil v platnost zdravotní řád pro celou monarchii, který měl přispět k zajištění zdraví občanů, zamezit působení nevzdělaného lékařského personálu a stanovit pravidla platná v případě hrozících epidemií. Každému lékaři-specialistovi byly vymezeny pevné povinnosti, ale také zákazy. Každý zdravotník v zemi pak měl dobře vědět, co smí a co nesmí. Zmíněný zdravotní řád byl následně v dubnu roku 1773 doplněn o tzv. Patent vídeňský, který zakázal působení mastičkářů, tahačů zubů a podobných pochybných profesí.

Josef II. přišel s novou a modernější představou o nemocničních zařízeních, a proto většinu starých špitálů zrušil. Poprvé tak vznikla opravdová nemocnice klinického typu, jak ji známe dnes. První kliniky se objevily ve Vídni – roku 1754 klinika „medicínská“, roku 1774 chirurgická, v roce 1789 porodnická a roku 1812 klinika oční. Zdravotnictví tak začalo získávat moderní charakter.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie medicína nemocnice nemoci

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 3 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun

Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy