Dnes nám lékaři nabízejí kvalitní zdravotní péči a v případě potřeby se o nás postarají v dobře vybavených nemocnicích. Díky důrazu kladenému na prevenci nás již zvládají úspěšně vyléčit z chorob, na které se ještě v poměrně nedávné minulosti běžně umíralo. Počátky tohoto moderního zdravotnictví je možné hledat ve druhé polovině 18. století.
Druhá polovina 18. století je obecně vnímána jako doba reforem v Habsburské monarchii. A tyto reformy se dotkly také zdravotnictví. Reformovat zdravotní péči tehdy bylo potřeba z několika důvodů. Ve druhé polovině 18. století se výrazně zvyšoval počet obyvatel, což s sebou kromě jiného neslo i zvýšené riziko nákazy nejrůznějšími chorobami. Navíc se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde tedy docházelo ke zvýšení hustoty obyvatelstva a častějšímu mezilidskému kontaktu. Ve městech však tehdy stále nebyly úplně ideální hygienické podmínky, což představovalo značný rizikový faktor v případě šíření chorob a propuknutí epidemií. A špatný stav zdravotnictví nebo nedostatečný počet zdravotníků by pak znamenal velký problém.
Od roku 1682 platilo nařízení, že v Praze musí být v každé městské části přítomen jeden lékař a jeden chirurg. V pozdějších dobách se povinné počty zdravotnického personálu ještě zvyšovaly. Již na počátku 18. století se jenom na Starém Městě pražském vyskytovalo více než deset lékařů. Zatímco v dřívějších dobách doktora často zastupoval léčitel nebo kořenářka, od 18. století byl již zdravotník pod kontrolou státu a musel pro výkon své profese získat lékařské vzdělání. Pod státní dohled se také postupně dostávala zdravotnická zařízení.
Z Vídně přicházely požadavky o vytvoření jakési hierarchie zdravotnických institucí i centralizace zdravotní péče. Reformy zdravotnictví jsou především spojeny se jménem Gerharda van Swietena, což byl osobní lékař císařovny Marie Terezie. V roce 1752 vyšly generální zdravotní řády pro Čechy, Moravu a Slezsko, v nichž bychom mohli zaznamenat základní pravidla tehdejšího zdravotnictví. Především byl kladen důraz na vzdělání zdravotnického personálu, což mělo mít za následek celkové zlepšení stavu zdravotní péče. Každému lékaři zde navíc byla připsána závazná pravidla, která musel při výkonu své profese dodržovat. Aby se zabránilo působení nejrůznějších mastičkářů a šarlatánů, ve zdravotním řádu byly přesně definovány a pojmenovány lékařské profese, kterým bylo dovoleno léčit nemocné – například městští fyzikové, praktičtí lékaři, chirurgové, oční lékaři, lazebníci, kýlořezci, kamenořezci nebo porodní báby. Kontrolováni měli být nejenom lékaři, ale také lékárníci a jejich produkty. Většina lékařů (včetně porodních bab) musela navštěvovat nově přednášky z anatomie s praktickým cvičením. Později byly stanoveny pro jednotlivé zdravotnické profese speciální kurzy na univerzitách i s povinným přezkoušením.
Roku 1770 vstoupil v platnost zdravotní řád pro celou monarchii, který měl přispět k zajištění zdraví občanů, zamezit působení nevzdělaného lékařského personálu a stanovit pravidla platná v případě hrozících epidemií. Každému lékaři-specialistovi byly vymezeny pevné povinnosti, ale také zákazy. Každý zdravotník v zemi pak měl dobře vědět, co smí a co nesmí. Zmíněný zdravotní řád byl následně v dubnu roku 1773 doplněn o tzv. Patent vídeňský, který zakázal působení mastičkářů, tahačů zubů a podobných pochybných profesí.
Josef II. přišel s novou a modernější představou o nemocničních zařízeních, a proto většinu starých špitálů zrušil. Poprvé tak vznikla opravdová nemocnice klinického typu, jak ji známe dnes. První kliniky se objevily ve Vídni – roku 1754 klinika „medicínská“, roku 1774 chirurgická, v roce 1789 porodnická a roku 1812 klinika oční. Zdravotnictví tak začalo získávat moderní charakter.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
historie , medicína , nemocnice , nemoci
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě