Kyjev je město s dlouhou historií, během které zažilo slávu i pád. Několikrát bylo ve svých dějinách dobýváno, vždy se však vzpamatovalo.
Kyjev, hlavní město Ukrajiny, patří mezi největší a nejstarší evropské metropole. Prokazatelně bylo toto místo osídleno již v 5. a 6. století, a to slovanským obyvatelstvem, po kterém se dochovaly hmotné prameny. Slovanskou kulturu dokládají archeologické nálezy pozůstatků polozahloubených obydlí nebo opevněných hradišť, v ruce vyráběných keramických nádob či mincí. První písemná zmínka o Kyjevě pochází z pera mnicha a kronikáře Nestora, který někdy na začátku 12. století sepsal Povesť vremennych let, tedy Pověst dávných let. Toto dílo do češtiny přeložil již Karel Jaromír Erben v roce 1867. Autor v něm kromě vylíčení biblických událostí popsal boje mezi kmeny, které vyústily po polovině 9. století vznikem Kyjevské Rusi. Prostor je zde také věnován první dynastii tohoto státního celku, Rurikovcům, kteří vládli až do konce 16. století.
Jedním z nejvýznamnějších vládců Kyjevské Rusi z rodu Rurikovců byl Jaroslav I. Moudrý, za jehož panování země politicky i kulturně vzkvétala. Panovníkovi se podařilo upevnit hranice státu, město Kyjev zvětšil a velmi dobře opevnil. Zasloužil se také o šíření křesťanství a nechal vybudovat několik církevních staveb v byzantském stylu, například chrám svaté Žofie v Kyjevě. Po smrti Jaroslava se státní útvar rozdrobil na několik samosprávných celků a sláva i význam Kyjeva postupně upadaly. Město navíc ohrožovaly nájezdy kočovných kmenů i boje mezi jednotlivými členy rodu Rurikovců. V padesátých letech 12. století Kyjev obsadil kníže Jurij Dolgorukij, který se tak stal kyjevským velkoknížetem. Za jeho syna a nástupce Andreje pak došlo roku 1169 k dalšímu velkému dobývání města. Tímto rokem je také datován zánik Kyjevské Rusi.
Další ránu Kyjev utrpěl v roce 1240, kdy ho poničil vpád Mongolů. Ti zde pozabíjeli mnoho lidí, část obyvatel odvlekli do otroctví. Vojskem nezůstaly ušetřeny ani významné architektonické památky.
V 60. letech 14. století se Kyjev stal součástí Velkého knížectví litevského, později Polsko-litevské unie. V polovině 17. století na území celé Ukrajiny probíhala řada kozáckých povstání, která roku 1648 zahájil Bohdan Chmelnický jako odpor proti polské vládě. Povstání vedené tímto mužem bylo mimo jiné spojeno s rozsáhlými zásahy proti židovskému obyvatelstvu. To bylo odsouzeno k vyvražďování, přičemž kozáci přistupovali ke krutým způsobům smrti, jako je narážení na kůl nebo upalování na hranici. Mnoho Židů tehdy před masakry uteklo i do českých zemí. Kozáci se setkali s neúspěchem a po jejich porážce celá Ukrajina upadala a dostala se pod nadvládu Ruska.
Po Říjnové revoluci v roce 1917 vznikla nezávislá Ukrajina, kterou si však po dvou letech konfliktů podmanilo opět Rusko. Boje se znovu nevyhnuly ani Kyjevu. Město bylo pak v moderních dějinách poničeno zejména za druhé světové války v srpnu roku 1941 během tzv. kyjevské obranné operace, kdy sovětská armáda utrpěla zdrcující porážku a ztratila více než 700 tisíc mužů! Operace měla ze strany německých jednotek SS navíc ještě další tragickou dohru v podobě jednoho z nejhorších válečných zločinů v dějinách. Nedaleko Kyjeva bylo hromadně povražděno přes 33 tisíc místních Židů. Zdevastované město se podařilo osvobodit počátkem ledna roku 1943. Na této akci se podílela také československá armáda.
Po rozpadu Sovětského svazu se Kyjev na konci roku 1991 stal zase hlavním městem nezávislého ukrajinského sátu. Nepokoje se mu však nadále nevyhýbají.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
Nejvyšší vedení TOP 09 prolomilo mlčení po pondělním potvrzení trestu pro exposlance Dominika Feriho, který byl členem strany. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová označila jeho jednání, za které byl odsouzen, za neakceptovatelné.
Zdroj: Jan Hrabě