Le Monde: Při práci z domova je třeba se více hýbat

Napsal to francouzský deník Le Monde.

Dalo se čekat, že karanténa nařízená kvůli epidemii nemoci covid-19 situaci nezmění. Miliony zaměstnanců budou pokračovat v práci z domova, která má sice své výhody, ale zároveň omezuje fyzickou aktivitu a vede k tomu, že lidé ještě více sedí. Experti už několik let radí omezit sezení a praktikovat fyzickou aktivitu, hýbat se alespoň 30 minut denně.

"Je potřeba dostatečně rozlišovat mezi fyzickou aktivitou a časem stráveným v sedě," zdůrazňuje Julie Boichéová z univerzity v Montpellier. Čas strávený vsedě nebo vleže v době bdělosti je pro zdraví rizikovým faktorem. A to nezávisle na úrovni fyzické aktivity. Jak uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), sedavý životní styl má v Evropě na svědomí deset procent úmrtí.

A také čím méně se hýbeme, tím více jíme. "Když nejsme aktivní, máme sklony jíst více, než je třeba, navíc potraviny bohaté na tuky a cukry," uvádí profesor François Carré, kardiolog a sportovní lékař z Rennes. Je tedy potřeba ve dne méně sedět a dělat si mezi prací přestávky.

Někteří experti doporučují, abychom se zvedli ze židle každou půlhodinu, jiní radí každé dvě hodiny. Francouzský úřad pro veřejné zdraví (SPF) v anketě týkající se karantény doporučoval zvednout se ze židle několikrát za hodinu, v době karantény nejméně každou půlhodinu.

Studie Lyonské univerzity zahrnovala 39 lidí ve věku od 29 do 59 let (z 80 procent šlo o ženy), kteří pracují v terciárním sektoru. Když všichni absolvovali seminář o riziku spojeném se sedavým životním stylem, byli vyzváni, aby si na telefonu či na počítači instalovali aplikaci, která je vyzve, aby se zvedli od práce. Čas, který tito lidé strávili vsedě, se po měsíci snížil o 33 minut denně, zejména u lidí ve věku do 43 let.

Další možností je při pracovní komunikaci vstát, případně telefonovat vestoje, anebo nejlépe za chůze, pokud je to možné. To doporučuje i François Carré: "Při takové komunikaci pečujeme o své zdraví a neztrácíme pracovní čas," říká.

Studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně přerušují sezení, mají menší objem pasu, nižší index tělesné hmotnosti (BMI) nebo nižší glykemii. Paddy Dempsey z Institutu kardiologie a diabetu při Monashské univerzitě v australském Melbourne srovnával dvě skupiny lidí pracujících osm hodin. Každou půlhodinku se jedna skupina zvedla a několik minut chodila nebo cvičila. Tato skupina měla následně nižší glykemii.

"Je ale obtížné zvyky měnit, takový styl se ještě nestal součástí pracovních návyků," připouští Boichéová.