Kdy se začnou se na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace genu způsobí, že je leukémie dědičná? A jak to všechno souvisí s Brnem? Nejen na tyto otázky se v pilotních dílech nového seriálu Svedu vědu ptá herec a moderátor Tomáš Matonoha.
Pro odpověď si zašel k těm nejpovolanějším – za špičkovými vědci působícími v našem městě. Nejde přitom jen o rozhovory se světovými vědeckými hvězdami. Tomáše zajímá i mlhovina, která se vznáší nad jejich pracovišti. Díky kameramanům se tak podíváte do kuchyně vědeckých center, která se zapojují do globálních projektů.
V uplynulých měsících pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno vznikly první tři díly, které se dotýkají nejen hvězd, ale také otázek života a smrti. „V době depresivních covidových dní jsme chtěli zaznamenat důležitost vědy a hlavně výzkumníků, díky nimž svět zvládne i tuto krizi. A neměli jsme to tak těžké. Kamkoli jsme se rozhodli podívat, tam jsme potkali týmy lidí, kteří pandemii navzdory, měli touhu neustále měnit svět a posouvat jej dál. A to mi dodávalo naději, že nic není tak zlé, jak se může zdát,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Každý týden zveřejní jeden z celkem tří dílů – najdete je na www.sveduvedu.cz nebo facebook.hvezdarna.cz nebo youtube.hvezdarna.cz.
Svůj výzkum vesmíru odhalí světový astrofyzik Norbert Werner. Mladý astrofyzik, který mohl zůstat ve Stanfordu a pracovat pro NASA. Svým výzkumem černých děr skutečně udělal díru do světa a teď jej chce prohlubovat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Jeho snem je objevit jiné vesmírné civilizace. A co je nejkrásnější: stále jej fascinuje pohledu na nebeskou oblohou posetou hvězdami. Pohltí svým nadšením pro vesmír i vás?
Pokud nejste až takový romantik, ale lákají vás spíše technické věcičky, pak budete nadšeni z kluků z kosmické firmy SAB Aerospace. Nejen že vyvinuli a hlavně vystřelili ke hvězdám dispenzer, díky kterému čtyřikrát zlevnili umísťování družic na orbitu. Chystají se tam dokonce vyslat žáby a pracují i na výzkumu recyklace moči pravých kosmonautů. Proč? Prozradíme vám v dalším díle, v němž Tomáš Matonoha bude svádět brněnského Elona Muska…
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák