Užitečné rady do kuchyně od Magdaleny Dobromily Rettigové

Snad každý už někdy připálil jídlo nebo se při vaření zranil. Nejedná se o nic neobvyklého, lze tomu však zabránit. O to se snažila třeba Magdalena Dobromila Rettigová, když do své Domácí kuchařky roku 1826 zařadila mimo jiné kapitolu s výstižným názvem Přídavek některých užitečných věcí, která obsahuje celou řadu dobrých rad do kuchyně.

Kapitolu Rettigová začíná důrazným upozorněním, že veškeré vybavení kuchyně musí být vždy udržováno v čistotě a kuchařka se na svou činnost musí maximálně soustředit: „Čistota a pozornost při vaření první pravidla býti musejí, což jen na zvyk přijde.“ Rettigová dále nabádá, že „všecko kuchyňské nářadí, jak železo, plech, i také hliněné nádobí, musí se čistě umejt, otřít, a možno-li, ještě hezky osušit nechat.“ Špinavé nádobí a kuchyně je nejenom vizitkou špatné a nedůsledné hospodyně, ale také může škodit zdraví všech strávníků v domácnosti. Proto Rettigová podává také podrobný návod, jak nádobí správně umývat – ve dřezu s pískem je každou nádobu zapotřebí pečlivě očistit od zbytků jídel a poté opláchnout čistou vodou. Jako mycí prostředek je doporučován písek, červená hlína, popel, líh, přeslička nebo vinný ocet. Rovněž nádobí, ve kterém se chystá kuchařka vařit, se musí důkladně zkontrolovat, zda „tam myši, pavouci neb mouchy nějaký neřád neudělali“. 

Zejména mladým a nezkušeným kuchařkám se stává, že nějaký pokrm připálí. Proto v každém receptu, u kterého toto hrozí, Rettigová nabádá, že se musí při vaření hlídat a stále míchat, pečené maso je pak potřeba podlévat. Smetana se však připaluje poměrně snadno. Pokud se to stane, poškozený hrnec se musí nejprve vypláchnout a poté se připálenina má pomazat lojovou svíčkou a hrnec opět postavit na plotnu. Po zahřátí by měla připálenina zmizet, popřípadě pomůže rychlé zchlazení ledovou vodou. Jak ale Rettigová píše, „nejlépe však, když se při vaření smetany na to hledí, aby se při mírném ohníčku vařila, často obracela, tak se připálení nejlépe zamezí.“ 

Magdalena Dobromila Rettigová také nezapomínala na dodržování vhodných skladovacích podmínek jednotlivých surovin. Máslo se má ukládat na chladném a suchém místě, pokud možno bez okolních pachů, „protože rádo každou cizou chuť na se vezme a tím porušení bére, nechutným se stane.“ Vajíčka Rettigová doporučovala skladovat na speciálním prkénku s otvory. Kdo by takovým prkénkem nedisponoval, měl vejce ukládat do vrstvy hrachu nebo popela. Zejména v zimním období hrách a popel chránily vajíčka v chladných staveních před zmrznutím. Až rok měla vejce vydržet, pokud se skladovala ve vrstvě hašeného vápna. Pokud vajíčka poškodil mráz, musí se před použitím umístit do nádoby se studenou vodou a přenést do teplé místnosti. Tak je nepoškodí teplotní šok. Totéž pomáhá i u promrzlých jablek.

V kuchyni také nezřídka dochází ke zraněním. Podle Rettigové se každá kuchařka někdy spálí nebo opaří, než se naučí vařit. Spálené nebo opařené místo se má mazat vaječným bílkem, který vytáhne horkost a zabrání vzniku puchýře. Pomoci by měly také octové nebo studené obklady. Ty Rettigová doporučovala i v případě řezných poranění, které bylo ovšem nejprve nezbytné omýt čistou vodou a vydezinfikovat. V kuchařské knize dokonce autorka uvedla návod na přípravu domácího dezinfekčního prostředku, jemuž léčivé schopnosti dávaly bylinky a koření.