Wikipedie, největší a nejznámější online encyklopedie, slaví 25 let. Když dne 15. ledna roku 2001 vznikla, začala tak revoluce v šíření informací na internetu. Co o ní (ne)víte?
Kdo je autorem Wikipedie?
Wikipedie má hned dva „otce“, tedy dva zakladatele. Přesně před patnácti lety online encyklopedii, do níž má přístup celý svět, vytvořili američtí informatici Jimmy Wales a Larry Sanger. Jejich cílem od počátku bylo spustit vůbec nejrozsáhlejší internetovou encyklopedii, do níž bude mít přístup každý na světě a každý ji také bude moci aktivně tvořit a doplňovat. A to se také stalo. Aby taková internetová encyklopedie obsahovala pravdivé a co nejpřesnější informace, měly by jednotlivé články obsahovat reference, tedy ověřené zdroje. Protože ovšem Wikipedii tvoří opravdu kdokoliv, je nutné přistupovat k informacím zde uvedeným mnohdy kriticky a počítat s tím, že ne vše, co je v článcích napsáno, musí být pravdivé. Za správnost obsahu na Wikipedii není nikdo zodpovědný, ani uvedení zakladatelé. A kolik že je dnes na Wikipedii článků? Přes 62 milionů!
Česká verze Wikipedie vznikla v roce 2002. Za jejího zakladatele je považován Miroslav Malovec, přední znalec esperanta a překladatel. V současné době česká Wikipedie obsahuje přes půl milionu článků.
Kdo Wikipedii nejčastěji využívá?
Wikipedii od jejího vzniku nejčastěji využívají žáci a studenti, a to všech typů škol – od základních až po vysoké. S její pomocí tvoří úkoly, referáty, projekty i vysokoškolské seminární a diplomové práce. Kromě žáků a studentů na Wikipedii vyhledávají ale také jejich učitelé, dále třeba redaktoři a další pracovníci v médiích.
Pokud se na Wikipedii podíváme z hlediska jazykových verzí, největší dosah a nejrozsáhlejší obsah má ta anglická. To není nijak překvapivé. Hned po anglické verzi je ovšem celkem nečekaně nejrozšířenější ta cebuánská. Že jste o cebuánštině nikdy neslyšeli? Jedná se o jeden z úředních jazyků na Filipínách, aktivně jím hovoří zhruba 20 milionů lidí. Svoje pojmenování má podle filipínského ostrova Cebu. Třetí nejrozšířenější verzí Wikipedie je ta německá, po ní následuje francouzská. Česká Wikipedie je až na 28. místě.
Kde je Wikipedie zakázaná?
I v dnešní moderní a relativně svobodné době existují země, kde je množství a druh informací na Wikipedii vládnoucím autoritám proti srsti. Zejména totalitní režimy jen neradi vidí, když se obyvatelé jejich zemí dostanou ke zprávám neupraveným cenzurou. A tak se pokoušejí obsah Wikipedie měnit nebo ho dokonce zakazovat. Bylo a je tomu tak kupříkladu v Číně, Rusku, Bělorusku, Turecku, Pákistánu, Sýrii nebo Venezuele. Tamním vládám se zkrátka nehodí zveřejnění pravdivých informací o aktuální politické situaci nebo náboženských otázkách. Pokud se nepodaří vládním činitelům zasáhnout do obsahu nebo ho zablokovat, přistupují k věznění autorů „nevhodných“ článků. K tomu došlo nedávno v Bělorusku nebo třeba v Sýrii, kde byl jeden z tvůrců obsahu Wikipedie dokonce popraven.
Planetka Wikipedia
Od roku 2013 se podle Wikipedie jmenuje planetka ve vesmíru. Tu v létě roku 2008 objevili ukrajinští astronomové během pozorování z Andrušivské hvězdárny. Planetka to nebyla neznámá, spatřili ji již v roce 1997 francouzští astronomové a roku 2007 ti američtí. Postupem času však upadla v zapomnění, až se na ní roku 2008 narazilo znovu. Majitel hvězdárny u Andrušivky později vymyslel pojmenování pro nové vesmírné těleso, a to podle nejznámější internetové encyklopedie. Od roku 2013 tak ve vesmíru existuje planetka s názvem Wikipedia.
Související
Rusko potrestalo Wikipedii další pokutou, vadí hesla o armádě
Wikipedie řeší spory mezi dobrovolníky, kteří tvoří obsah. Problémem je otázka genderu
Aktuálně se děje
před 24 minutami
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
před 1 hodinou
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
před 1 hodinou
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
před 2 hodinami
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
před 2 hodinami
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
před 3 hodinami
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
před 4 hodinami
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
před 5 hodinami
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
před 6 hodinami
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
před 6 hodinami
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
před 7 hodinami
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
před 8 hodinami
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
před 9 hodinami
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
před 10 hodinami
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
před 10 hodinami
Hnutí Duha poslalo Macinkovi předžalobní výzvu. Pokud se neomluví, jde k soudu
před 11 hodinami
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
před 12 hodinami
Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí
včera
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
včera
Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů
včera
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.
Zdroj: Libor Novák