KOMENTÁŘ: Bezpečnost především. Češi musí v ruské otázce dojít k jasnému závěru

Britové používají frázi „safety first“, tedy bezpečnost především, a zejména v ruské otázce se přesvědčili o její pravdivosti. Čeho jsou Rusové schopni, zjistili naposledy před třemi lety, kdy byli v Salisbury otráveni novičokem bývalý tajný agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija.

V září 2018 pak Britové označili za vykonavatele tohoto hrůzného činu příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Petrova a Ruslana Boširova, kteří byli později identifikováni jako Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga.

Nyní pátrá po osobách užívajících jména Petrov a Boširov (nebo také Nicolai Popa a Ruslan Tabarov) česká policie v souvislosti s jejich rolí při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Náhoda? Nemyslím si. Přestože premiér Andrej Babiš a ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček mluvili zatím jen o důvodném podezření.

V reakci na sobotní informace bychom v Česku měli v ruské otázce dojít jednou provždy k jasnému závěru. Bezpečnost především není s ruskou administrativou jen pouhou frází. Obezřetnost by odteď měla ve vztahu k zemi vedené Vladimirem Putinem platit bez jakýchkoliv výjimek.

Babišova vláda přitom v současnosti hraje s Rusy souběžně hned dvě nebezpečné hry, kde jde bez debat o bezpečnost, respektive budoucnost naší země.

Méně závažné ohrožení představuje vakcína proti koronaviru Sputnik V. Na Slovensku se však přesvědčili o tom, co Ruská federace dokáže jejím prostřednictvím způsobit. U východních sousedů kvůli neregistrované očkovací látce došlo k vládní krizi, kabinet musel být obměněn a Igor Matovič přišel o post premiéra.

Mnohem vážněji je třeba brát účast Rosatomu v tendru na dostavbu Dukovan, protože jaderná elektrárna představuje z bezpečnostního hlediska tu nejcitlivější možnou infrastrukturu. Nabízí se jediné řešení, zmíněné firmě je třeba znemožnit, aby o zakázku usilovala. Snad si to konečně uvědomí i vicepremiér Karel Havlíček.

Česká politická scéna by také v ruské otázce měla přestat brát ohledy na prezidenta Miloše Zemana, který se s Kremlem dlouhá léta bratříčkuje a podlézá mu. Je nutné podotknout, že vzhledem k naší historické zkušenosti s Rusy, respektive Sověty, jsme k podobným závěrům ve vztahu k nim měli dospět už dávno.