Více než polovina Čechů souhlasí se závěry vyšetřování Vrbětic. Někteří věří nebezpečným narativům

Více než polovina české populace souhlasí se závěry policejního vyšetřování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích z roku 2014. Vyplývá to z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO).

Celkově se závěry policejního vyšetřování vrbětické kauzy souhlasí nadpoloviční většina české populace, přesněji 58 %.

Podle CEDMO se závěry souhlasili častěji muži než ženy v poměru 63:53 %, vysokoškolský vzdělání lidé (66 %), obyvatelé Prahy a Středočeského kraje (64 %) a voliči Petra Pavla (76 %). Voliči Andreje Babiše ve druhém kole prezidentských voleb se závěry souhlasili ze 40 %.

Další částí průzkumu bylo tvrzení, že ruské zpravodajské služby dlouhodobě působí na území České republiky. S ním opět souhlasí více muži než ženy v poměru 74:65 % a vysokoškolsky vzdělání lidé ze 77 %. Voliči Pavla souhlasí z 85 % a Babiše z 53 %.

Lidé z menší části souhlasí s nebezpečnými dezinformačními narativy, které kauzu obklopují. „Celkem 17 % respondentů nesouhlasilo s oficiálními závěry vyšetřování kauzy Vrbětice, které zveřejnila Policie ČR,“ nastínil datový analytik CEDMO Lukáš Krutil.

„Lidé, kteří nesouhlasili se závěry vyšetřování, se nejčastěji domnívali, že výbuchy byly nešťastnou náhodou (10 %), nebo že za výbuchy je zodpovědný majitel skladu či jeho zaměstnanci (9 %), nebo že za ně mohou americké tajné služby či Západ obecně (9 %). Necelá třetina (29 %) těch, kteří s těmito závěry nesouhlasili, však neuvedla žádné konkrétní vysvětlení,“ vyjmenoval Krutil.

Průzkum CEDMO ale šel ještě hlouběji. „Nesouhlas vyjádřili více muži (19 %) než ženy (15 %) a častěji starší lidé. Čím starší respondent, tím častěji nesouhlasil. Nejmladší respondenti do 24 let nesouhlasili v 7 % případů, zatímco nejstarší respondenti nad 65 let v 25 % případů. Mezi nesouhlasícími převažovali lidé se základním nebo středním vzděláním bez maturity a lidé z mimopražských a středočeských regionů,“ popsal datový analytik.

Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav.

Předloni v dubnu tehdejší premiér Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch. Rusko účast svých agentů na explozích popírá. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českou republikou a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů.

„Šetření je ve finální fázi,“ prohlásil letos v dubnu ministr vnitra Vít Rakušan. Ten také pochválil reakci tehdejší vlády Andreje Babiše (ANO), která informovala o zjištěních Bezpečnostní informační služby. Podle Rakušana se následně podařilo vyloučit ruskou společnost Rosatom z výběrového řízení na stavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. 

Související

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.
Radim Fiala (SPD)

"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice

Spor kolem zapojení Ruska do výbuchů v muničním areálu Vrbětice znovu rozvířil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že ruská účast na tragické události z roku 2014 nebyla jednoznačně prokázána. Tento postoj zopakoval i v pondělí s tím, že nehodlá o svém přesvědčení lhát. Podle něj je úkolem tajných služeb, policie a soudů, aby o vině Ruska přesvědčily jeho i celou veřejnost.

Více souvisejících

výbuch ve Vrběticích na Zlínsku češi průzkumy

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy