KOMENTÁŘ | Minimální mzda nedá politikům spát. Jen zvyšováním se nic nevyřeší

Říká se, že v jednoduchosti je krása. Tak třeba taková minimální mzda. Když by se její výše nemusela odvíjet od rozhodnutí politiků, ale třeba jen od toho, jak se mění předem schválené parametry jejího výpočtu, myslím, že by se ulevilo nejen lidem v Česku, ale i investorům, a nakonec jistě i nejednomu politikovi. No uznejte, přijít o hodiny často zbytečných a nicotných plků ve Sněmovně o tom, že jedni nemají rádi chudé, zatímco těm druhým je jedno, jestli erár má nebo nemá peníze na jejich rozhazování z pověstného vrtulníku, je snad až příliš krásná a ideální představa o tom, jak by mohl fungovat stát. Do nastavení její výše se ale chystá nyní promluvit i Evropský parlament. Ten totiž chce schválit směrnici, která má všem zemím Evropské unie poradit, jak jí zvyšovat.

Určitě nebudu daleko od pravdy prohlášením, že kdyby si mohli politici vybrat právě jednu věc, kterou by ze svého života chtěli úplně vyškrtnout, bylo by to dozajista rozhodování o změně minimální mzdy. Proč? Když si člověk uvědomí domácí reálie o neustálém dohadování se mezi těmi v opozici s těmi u vlády, ve kterých její výše ovlivňuje celou řadu plateb a daňových odpočtů, například zálohy na zdravotní pojištění, limit pro zdanění důchodů nebo třeba i školkovné, hned je mu jasné o čem je tu řeč. Přesto se tu a tam objeví snahy o to, aby se výše minimální mzdy valorizovala automaticky. Bez zásahu těch zvolených. Utopie? Možná ano, ale i sám Evropský parlament, jak již zaznělo v úvodu textu, se nyní chystá poradit, jak na změny jít.

Nová vláda Petra Fialy z ODS si ale úkol automatické valorizace této položky předsevzala uvést do života. Nejprve ale fakta o minimální mzdě. Třeba specializovaný server Peníze.cz si teď vzal tahle data z Evropského statistického úřadu a srovnal je. A vyšlo mu, že i po masivních nárůstech minimální mzdy, schválených populisticko-socialistickými rozhazovači veřejných peněz z ANO, ČSSD a podporovanými komunisty, jsme stejně pořád ve skupině se zeměmi jako je Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko či Chorvatsko. Jenže ani po ryze populistických výdajích, které tu předváděla vláda Andreje Babiše a kvůli kterým v Česku vzrostla míra zadlužení z 38,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 40,5 procenta s deficitem státního rozpočtu ve výši strašných 420 miliard korun a rekordním státním dluhem, na tom s minimální mzdou nejsme stále nijak zvlášť dobře.

Její aktuální výše je sice 652 eur, ale pořád v Evropě patříme do skupiny těch slabších. Nic proti obyvatelům výše uvedených států, samozřejmě. Takže ani vyšší zaručené výdělky v ČR nestačí na to, abychom nebyli (rozuměj laskavý čtenáři, my všichni zaměstnanci) při přepočtu minimální mzdy na eura sedmí od konce ze všech členských zemí Evropské unie, při zohlednění kupní síly dokonce pátí od konce. S trochou jízlivosti by se tady dalo použít zvolání z pohádky Lotrando a Zubejda: „Volejte sláva a tři dny se radujte!“. Ve skutečnosti toho ale k veselení moc není. Ukazuje se totiž, že proto, abychom se přiblížili v této položce k těm „lepším“ státům Evropy, a to se všemi myslitelnými důsledky, nebude stačit jen masivní změna číslovek u minimální mzdy, ale rozhodně i další nepostradatelné záležitosti, reformy a zásadní úpravy všemožných systémů.

Zatím si velkých rozdílů v evropských minimálních mzdách všiml i Evropský parlament. Není divu. Zatímco dle výše zmíněných dat je nejnižší s 332 eury v Bulharsku, nejvyšší je minimální mzda v rámci Evropské unie v Lucembursku, a to ve výši 2257 eur. I proto má letos evropský parlament hlasovat o směrnici, která by rozdíly napříč unií upravila. To by pro Česko mohlo znamenat zvýšení minimálního příjmu o několik tisíc korun. O to větší pozornost se proto stále více upírají také k záměrům vlády, jak co nejvíce vylepšit fungování nejrůznějších sociálních systémů a výpočtů pro život lidí důležitých položek, jakou je třeba právě minimální mzda.

Vláda Petra Fialy ve svém prohlášení uvedla, že chce v sociálních věcech prosadit její automatickou valorizaci. Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, České televizi k tomu řekl, že záležitost by měla být vykomunikována nejen v koalicích, ale právě i se všemi sociálními partnery, a to během prvního pololetí letošního roku. Jasné je tak to, přes různé zájmy nejen vlády, ale i dalších hráčů, kteří do procesu nastavení těchto věcí mohou a budou mluvit, a to zaměstnavatelů a odborů, je předvídatelnost výdajů států jedním z bodů, který může posunout Česko mezi opravdu vyspělé země. Jak už jsem zmínil, přece nechceme, aby se tu nejrůznější postavy politického života dokola a do nekonečna hádali jenom o to, kolik nám vlastně na té minimální mzdě přihodí.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář Minimální mzda

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy