KOMENTÁŘ: Nejen Best in covid, ale i Best in debt. Babiš po sobě zanechal inflaci jako Ukrajina a Rusko

V těchto dnech se začíná nejrůznějšími institucemi a také médii hodnotit po všech, tedy i těch ekonomických a finančních, stránkách rok 2021. A pokud nepatříte ke skalním příznivcům populistických a levicových extremistů, budete si, stejně jako já, muset chtě nechtě přiznat, že žijete v zemi, která byla podobně jako v éře pandemie Best in covid, za rok 2021 The best in debt, tedy „nejšikovnější v růstu dluhu země“ z celé sedmadvacítky členských států Evropské unie.

Ilustrační foto

Aby bylo jasno ‒ díky Babišovi a jeho lidem si můžeme vskutku nejvíce „gratulovat“ k tomu, že nám začíná inflace nejen pěkně lézt na nervy, ale působit i dosti vážné problémy. Přichází proto zamyšlení o tom, zda platí některými ekonomy připomínaný efekt, stručně popsaný tak, že lidé, kteří budou nakupovat stále stejné produkty, budou vlastně platit stále více peněz. A to všechno může kvůli tomu, že domácnosti nedostanou zřejmě vyšší platy, hrozit omezením některých výdajů. A to pak může vážně způsobit komplikace některým oborům ekonomiky.

Inflace tu nebude věčně

Mimochodem, ještě k té inflaci. Deník E15 si perem Jana Vávry všiml jedné zajímavosti: Údaje o březnové inflaci totiž v těchto dnech zveřejnily kromě Česka také ukrajinské úřady, a to ve výši 13,7 procenta, a ovšem i ty ruské, které oznámily inflaci ve výši 16,7 procenta. V Česku máme jen mírně nižší, a sice 12,7 procenta, a to navzdory válce na Ukrajině. Sami si ale prosím všimněte, že ta čísla se zas tak moc od sebe neliší. A to tu nemáme (naštěstí!) ruské tanky s písmenem „Z“ a zničenou zemi. Říká se, že celkovou mozaiku všeho udělají jednotlivá sklíčka, proto je nutné ještě k výše uvedenému přidat a dosadit i poslední dění v české společnosti. Za povšimnutí stojí hlavně odborové vyhrožování stávkou, prý kvůli neochotě vlády navyšovat platy státním zaměstnancům za extrémní práci v extrémní době na některých ministerstvech.

Teď ale raději nehodnoťme pouhý růst platů jako položku, navyšující Babišem a jeho lidmi způsobené již tak extrémní zadlužení státu, ale spíše jako potenciální páku na to, aby se žádný z oborů ekonomiky nemusel strachovat o své příjmy právě kvůli oné zmiňované tezi v začátku tohoto textu. Většina ekonomů totiž jistě ráda potvrdí, že když nedostanete přidáno na výplatě a zároveň budete muset kupovat, třeba abyste vůbec přežili, stále se zdražující stejné zboží, jako třeba chleba, boty, nebo oblečení a někteří dokonce i benzín, aby si jízdou autem do práce vůbec vydělali na pokrytí svých životních nákladů, budete muset při rychle rostoucí inflaci omezit své výdaje jinde. A tak je otázka jednoduchá: Které obory by (případně) odnesly nejvíce to, že lidé by při fixních příjmech a rostoucích cenách omezili své výdaje? A má proto volání po navyšování mezd svou oprávněnost? Nehledě na to, že se vkrádá i dotaz, co je lepší, zda nebrzdit kvůli omezení poptávky obory ekonomiky, nebo nebrzdit dluhy.

A jak to tak už bývá, žádná unikátní a jednoznačná odpověď není. Je to totiž ano i ne. Tak předně: Instituce, která má v tuzemsku na starosti nejen dohled, ale i strategii a nakonec i „realizaci opatření“, vedoucí k cenové a měnové stabilitě, tedy Česká národní banka, i na svých stránkách trpělivě opakuje, že jejím cílem je pořád dosažení a udržení dvouprocentní roční inflace. „Zvyšování úrokových sazeb spolu s komunikací odmítající toleranci vysoké inflace pomáhá udržet ukotvená inflační očekávání, tedy představu domácností, firem a analytiků finančních trhů o tom, jaký bude růst cen za rok. Pokud všichni účastníci věří krokům centrální banky, jsou realističtí i při tvorbě a akceptování cen zboží a služeb.“ Konstatuje regulátor na svém webu. A kdy to přijde? Abych byl úplně srozumitelně jednoduchý a nezjednodušoval příliš, protože problematika řešení vysoké inflace fakt není legrace, má centrální banka připraven text, který všechny tyhle komplikace.

Zdá se ale, že nejdůležitější pasáže celého textu je ta, která vysvětluje, že maximální dopad neočekávaného zvýšení úrokových sazeb (které ČNB používá jako jeden z klíčových nástrojů na zkrocení inflace) se může podle jednoho prognostického modelu v ekonomice projevit přibližně čtyři čtvrtletí po realizaci tohoto měnově-politického šoku, jiný model podle ČNB počítá se sedmi čtvrtletími. A protože dneska opravdu nikdo nejen neví a nemůže ani věštit z křišťálové koule, kdy skončí inflační trápení nejen v Česku, obrátím pozornost raději k těm oborům ekonomiky, které se na rostoucí ceny můžou mračit kvůli obavě z poklesu poptávky, vyvolané právě fixními příjmy a rostoucími cenami, nejvíce.

Chamtivost v nás vyvolávají…?!

A jestli se čekáte na seznam těch oborů, co se jich (případně) dotkne onen zmiňovaný pokles poptávky kvůli nižšímu nebo žádnému růstu platů a mezd a rostoucím cenám, které omezí výdaje domácností právě do oněch možných segmentů ekonomiky, není to zas tak jednoduché prohlásit, které to budou. Někdo z ekonomických expertů se odvolává na zkušenosti z (věřme, že to tak je) odcházející pandemie covidu, jiní zase na nečekané příležitosti, které se nabízejí i v těchto (kvůli válce na Ukrajině) ne příliš veselých dnech. Když jsem se ale zeptal svých známých z byznysu, co si oni myslí o možných dopadech růstu cen na jejich podnikání, většinou se netvářili příliš zasmušile. „Já bych otázku problémů kvůli možnému poklesu poptávky, způsobenému omezením výdajů domácností moc neřešil,“ řekl mi jeden, který podniká v autodopravě. Jeho se růst cen nafty, benzínu a dalších všech možných i nemožných komodit dotýká nejvíc. „Ruda z Ukrajiny jezdí, a to je to hlavní,“ dodal, i když se smutným výrazem.

Podle dalšího ze zástupců byznysu, kterého jsem oslovil (i on chtěl zůstat bezejmenný) je otázka položena jinak. Totiž, zda se máme opravdu tak špatně, že musíme fňukat a nasedat na lep zdánlivě líbivým heslům některých kandidátů na prezidentský úřad, kteří otázku možné chudoby a toho, že „se máme špatně“ neváhají kvůli vlastnímu PR vytahovat. „Víš, co mě k tomu vede?“ zeptal se mě rychle. „Dvě reportáže z televize. Jedna byla o vykoupených letních dovolených v Česku a druhá o vyhrožování generální stávkou. Mám proto za to, že lidi se nemají blbě, jen někteří z politiků neváhají rozdmýchávat vzájemnou nenávist,“ dodal. Možná bychom se proto měli všichni držet doporučení renomovaných institucí, jakými jsou třeba Evropská centrální banka nebo Mezinárodní měnový fond. Obě instituce totiž celé Evropě, i po započítání toho nejčernějšího ekonomického scénáře předpovídají v letošním roce minimálně plusový růst hrubého domácího produktu. „Tak co chcete víc,“ dalo by se zeptat.

ON-LINE 87. den války: Ruská armáda připravuje útok přes řeku Severní Doněc

21.05.2022 12:09 Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti…

Extrémní bouřky udeřily i v Česku, popadané stromy komplikovaly provoz…

21.05.2022 10:35 Přes část Česka v pátek večer rychle přešly velmi silné až extrémní bouřky s přívalovými srážkami,…

Počasí: Bouřky dnes ustanou, o víkendu bude až 25 stupňů

21.05.2022 06:30 V pátek večer a v noci na sobotu se Českem přehnaly bouřky. Dnes podle meteorologů ustanou a počasí…

Rusko se mstí. Zastavilo vývoz plynu do Finska

21.05.2022 07:54 Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zastavila vývoz plynu do Finska. Podle agentury…

Česko je mezi největšími dodavateli zbraní na Ukrajinu. Snaží se na nich…

21.05.2022 08:10 Česko patří mezi pět největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu. Do země bránící se…

KOMENTÁŘ: Česko v září čeká stávka proti chudobě. Půjde v ní o…

20.05.2022 17:55 Letošní září má být horké. A to nikoliv podle posledních modelů superpočítače Aladin, který…

KOMENTÁŘ: Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na…

19.05.2022 21:15 Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí…

ROZHOVOR: Potírání lidských práv není názor, ale středověk. Chci opravit…

19.05.2022 08:45 Tématem číslo jedna je momentálně válka na Ukrajině, řada problémů se musí řešit ale i v Česku.…

ROZHOVOR: Proti Klausovi nestáli „hledači třetích cest“, tvrdí 30 let po…

18.05.2022 00:01 Uplynulo 30 let od zahájení první vlny kupónové privatizace v tehdejším Československu. Její…

ROZHOVOR: Islámský stát je pořád hrozbou. Česko by v oblasti energetiky…

15.05.2022 13:30 V Marrakéši se tento týden sešli ministři zahraničí, aby se zúčastnili jednání Globální koalice…

KOMENTÁŘ: Česku hrozí zhoršení ratingu. Co to znamená pro běžné občany?

13.05.2022 21:59 Aktualizováno Dalo by se říct, že si v Česku budeme muset po letech zdánlivého klidu rychle zvyknout na život s…

KOMENTÁŘ: Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační…

10.05.2022 21:55 Aktualizováno Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž…

KOMENTÁŘ: Maďaři a Slováci proti všem? EU je na prahu utnutí finančních…

05.05.2022 14:55 Putinovo agresivní a dobyvačnou válkou posedlé Rusko má utrum. Tedy alespoň nyní co se dovozu ropy…

ROZHOVOR: Macronovská Francie bude víc počítat s Českem, její politika…

02.05.2022 12:52 Francouzský prezident Emmanuel Macron obhájil svůj mandát, když ve volbách získal přes 58 procent…

KOMENTÁŘ: Drahé potraviny mohou přinést další krize. Srazit ceny se můžeme…

30.04.2022 14:25 David Malpass, ředitel Světové banky, tedy World Bank, jedné ze dvou specializovaných organizací…

Související:

Právě se děje

reklama