KOMENTÁŘ | Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.

Pomnichovské uspořádání, kdy Československo postoupilo Německu oblasti s převažujícím německým obyvatelstvem, samozřejmě nemohlo Němcům stačit. Hitler dal sice v Mnichově záruku budoucí podoby hranic zbytku československého státu, ale už o deset dní po Mnichovu začal s vrchním velitelem ozbrojených sil wehrmachtu Wilhelmem Keitelem probírat možnosti vojenského obsazení zbývajícího českého území. 

Vlastenci museli odolávat řadě provokací

Už 21. října 1938 vydal Hitler příkaz k přípravě vojenského „vyřízení záležitosti se zbytkem Česka.“ O několik měsíců později, 12. ledna 1939, pak dostali velitelé vybraných vojenských útvarů plány zamýšleného útoku. Počátkem roku 1939 se začaly i na veřejnosti objevovat zprávy o tom, že Němci chtějí obsadit i zbytek Československa a rozbít tak společný stát.

Čeští Němci se také ve velkých městech v Čechách a na Moravě od února 1939 uchýlili k sérii protičeských provokací na adresu vlastenců. K nim patřilo například hajlování na veřejnosti, při němž často zaznívalo „Heil März!“ v narážce na to, že v březnu už měl být zbytek Česka už v německých rukou.

V Praze byly vyprovokovány srážky, které skončily policejním zásahem. Došlo také k útokům na policejní stanice. Za těchto okolností se navíc pokoušeli chopit moci čeští fašisté. Neklidná situace poskytla Hitlerovi záminku k obsazení zbytku českých zemí.

Většina slovenských poslanců volila menší zlo

Pro celkový kontext nelze opomenout dění na Slovensku: 13. března jednali Jozef Tiso, pozdější prezident slovenského státu, a Ferdinand Ďurčanský v Berlíně s Adolfem Hitlerem a Joachimem von Ribbentropem. Německý vůdce dal slovenským zástupcům jasně najevo, že pokud nebude vytvořen samostatný slovenský stát, „ponechá ho svému osudu,“ což mělo znamenat připojení zbytku Slovenska k Maďarsku nebo rozdělení mezi Německo, Maďarsko a Polsko. 

Na zasedání Slovenského sněmu 14. března proto informoval Tiso poslance o tom, co mu bylo řečeno při jednáních s Hitlerem. Parlament nakonec jednomyslně schválil nezávislost. Jak ale připomíná historik Dušan Kováč ve své knize Dějiny Slovenska, hlasování neprovázelo žádné velké nadšení, protože se tak stalo pod hrozbou obsazení ze strany Maďarska. Většina poslanců volila pro ně menší z obou zel.

Beze zmínky není možné ponechat ani Podkarpatskou Rus. 14. března totiž vzneslo Maďarsko ultimátum o odstoupení Podkarpatské Rusi. O den později zde místní sněm vyhlásil samostatnou Podkarpatskou Rus, která ale měla jepičí trvání a o den později už byla obsazená Maďary. Českoslovenští vojáci, přesněji 12. pěší divize pod velením generála Svátka, zde až do 16. března statečně vzdorovali maďarské přesile.

Jediný odpor wehrmachtu kladli vojáci z Místku

Vyhlášení slovenského státu 14. března 1939 posloužilo Hitlerovi jako záminka k dalšímu prosazování svých zájmů v prostoru střední Evropy. Další přišlo na řadu okleštěné Česko. Stařičký prezident Emil Hácha odjel tentýž den navečer vlakem do Berlína jednat s Hitlerem. Doprovázel ho mj. ministr zahraničí František Chvalkovský. Hácha si myslel, že s Hitlerem bude probírat především situaci na Slovensku, kterou říšský vůdce chápal jako důkaz chaosu ve střední Evropě, jemuž může učinit přítrž jen vojenské obsazení Čech a Moravy.  Věřil také, že obsazení ještě zabrání. Na Hitlerově úmyslu však nemohl nic změnit.

Už 14. března večer se totiž Němci rozhodli hospodářsky a strategicky významné Ostravsko obsadit o den dřív než zbytek Čech a Moravy. Učinili tak kvůli obavám, že se příležitosti dříve chopí Poláci. Wehrmacht narazil na odpor místní posádky 3. praporu 8. slezského pluku v Místku. Tento střet, který je známý jako Bitva o Czajankova kasárna,  se stal jediným ozbrojeným odporem československé armády proti německé okupaci Čech a Moravy. Vojáci se německé přesile vzdali asi po hodině bojů.

Setkání ale zcela určitě překonalo prezidentovy nejčernější očekávání a byl zde postavený před hotovou věc. Hitler navíc nechal Emila Háchu čekat dlouho do noci a zavolal si ho až hodinu po půlnoci, kdy už na kalendáři bylo 15. března 1939. Sdělil mu, že wehrmacht v šest hodin ráno zahájí obsazování zbytku českých zemí a jakýkoli ozbrojený odpor bude „brutálně potlačen všemi prostředky.“ 

Německý vůdce pak vyzval prezidenta Háchu, aby se po telefonu dohodl s vládou na tom, aby armáda nekladla žádný odpor. Hácha pod nátlakem ustoupil. Volal předsedovi vlády Rudolfu Beranovi a dalším politikům a v Praze bylo následně svoláno zasedání vlády. Ministr obrany Jan Syrový pak skutečně dal všem vojenským jednotkám rozkaz neklást postupující německé armádě jakýkoliv odpor.

To ale zdaleka neznamenalo pro prezidenta Háchu konec útrap. Předloženo mu bylo memorandum, podle něhož měl být vstup německých vojsk výsledkem dohody (ne agrese) a prezident „v zájmu uklidnění vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou vůdce německé říše.“

Göring hrozil Háchovi bombardováním Prahy

Emil Hácha se jej nejprve zdráhal podepsat s odvoláním na to, že sám bez vlády o tom nemůže rozhodnout. Hitler zuřil a československý prezident neměl dost sil jakkoli odporovat. Nakonec se prezident zhroutil a Hitlerův osobní lékař Theodor Morell mu musel dát povzbuzující injekci. Tam, kde neuspěl Hitlerův křik, byl naopak úspěšně klidný vrchní velitel letectví Luftwaffe  Hermann Göring, který pověděl Háchovi, že by mu bylo velmi líto, kdyby musel nechat vybombardovat krásnou, historickou Prahu.

Prezident nakonec nad ránem podlehl a dokument podepsal. O půl páté ráno pak rozhlas odvysílal zprávu o chystaném obsazení českých zemí Německem s výzvou obyvatelstvu, aby zachovalo klid.

15. března ráno pak vstoupily německé jednotky pod vedením generála Blaskowitze na neobsazené území Čech a vojska generála Lista Moravu. O půl deváté ráno už dorazily první jednotky do Prahy.  Prakticky ve všech českých městech se německým vojákům dostalo patřičného „přivítáni“ nadávkami a zdviženými pěstmi od českého obyvatelstva. Jinak ale obsazení Čech a Moravy proběhlo prakticky bez odporu.

Adolf Hitler vydal 16. března 1939 výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Formálně měly české země požívat autonomie, nicméně ta byla prakticky jen na papíře. Češi se stali obyvateli Německé říše druhé kategorie. Vedle pronásledování odpůrců nacismu docházelo i k upozaďování všeho českého. Došlo k rozpuštění parlamentu a zrušení stávajících politických stran, přičemž jediným povoleným politickým uskupením se stalo tzv. Národní souručenství.

Protektorát ani neměl právo na samostatnou armádu. Existovalo pouze tzv.  vládní vojsko, které mohlo vykonávat jen pomocnou činnost. Nastalo období více než šesti let útlaku, jehož skončení ale bylo jen předehrou dalších čtyřiceti let totalitní vlády – tentokrát v rudém kabátě. 

Chamberlain se považoval za mírotvorce, spletl se

Okupace a s ní rozbití Československa představovaly naprosto logické vyústění politiky appeasementu uplatňované ve 30. letech minulého století západními velmocemi Velkou Británii a Francii vůči nacistickému Německu. Věřily, že uspokojení požadavků nacistického Německa povede k zachování míru a nebudou se opakovat hrůzy „velké války,“ jak se tehdy říkalo první světové válce. V konečném důsledku však tato politika vedla k vypuknutí konfliktu, který první světovou válku překonal ve všech ohledech.

Vrcholem této politiky byla Mnichovská dohoda, po níž byl britský premiér Neville Chamberlain nejprve oslavovaný jako mírotvorce. Ani připojení oblastí obývaných převážně Němci ale Hitlerovy agresivní choutky samozřejmě neuspokojilo, jak to o necelý půlrok později ukázala okupace zbytku českých zemí.

Radost z udržení „míru pro naši dobu,“ jak to nazval den po Mnichovu zmíněný britský ministerský předseda, netrvala dlouho. Necelý rok později, 1. září 1939, začala napadením Polska v Evropě druhá světová válka. Velká Británie a Francie vyhlásily o dva dny později Německu válku, nicméně vojensky nic významného proti Německu nepodnikly.

Následujících několik měsíců měla válka vyhlášená Německu podobu „války vsedě.“ Ještě v té době se vyskytli takoví, kteří si stále mysleli, že Německo na západě útočit nebude. Na jaře roku 1940 však nacistické Německo pokračovalo ve svém tažení. Nejprve obsadilo Dánsko a Norsko a dále propukla válka naplno i v západní Evropě, když Německo napadlo Francii a země Beneluxu.

Cicero měl pravdu, historie je učitelkou života

Už římský řečník Marcus Tullius Cicero zastával myšlenku, že historie je učitelkou života a veškeré události v dějinách nám mohou sloužit jako poučení pro dnešek. Výjimkou nejsou ani události popisované v tomto článku. Dějinná lekce je v případě ustupování nacistickému Německu naprosto jasná: Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech.

Naše česká zkušenost z konce 30. let může tak být poučná i pro aktuální dění na Ukrajině v tom, že agresorovi se nemá ustupovat. Ukrajina se ocitla v podobné situaci jako Československo na konci 30. let, správně se rozhodla bránit a nyní je třeba ji podporovat v její snaze uhájit svou samostatnost.

Jakékoli ústupky ruskému agresorovi by měly za současné situace pro Evropu katastrofální následky, podobně jako tomu bylo i v případě pokusů o uspokojení požadavků nacistického Německa.

Ano, většina Evropy sice alespoň nějakým způsobem Ukrajinu podpořila a ruskou agresi odsoudila. Reakce řady evropských politiků na dění na Ukrajině je ale bohužel slabá, což je dané tím, že mnozí představitelé evropských zemí ani pořádně neví, kde je Ukrajina a nikdy tam nebyli.

I s napadenou zemí vzdálenou tisíce mil musíme soucítit

Trochu mně to připomnělo slova už zmiňovaného britského premiéra Chamberlaina, který v souvislosti s otázkou sporu mezi Československem a nacistickým Německem hovořil jako o „potyčce ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme.“

Naopak velmi inspirující pro nás může být pasáž, která zazněla v roce 1950 v projevu amerického prezidenta Harryho Trumana v reakci na napadení Koreje komunistickými silami: „Korea je malá země, tisíce mil daleko, ale to, co se tam děje, je důležité pro každého Američana.“ Vzdálené vojenské ohrožení se může stát blízkým a v případě jen pár stovek kilometrů vzdálené Ukrajiny napadené Ruskem to platí dvojnásob.

Vnímám jako velmi pozitivní, že Česko, které se v minulosti stalo obětí politiky appeasementu, nebere na rozdíl od některých jiných zemí ruskou hrozbu na lehkou váhu. Naopak jde samo příkladem, když mezi prvními podpořilo Ukrajinu zbraněmi a všemi dalšími dostupnými způsoby pomáhá této zemi i jejím obyvatelům.

Češi bez jakýchkoli frází s Ukrajinou souzní, sami z historie víme, jaké je to hledět německým a později sovětským agresorům do očí. I nacistická okupace je pro mnohé lidi v zemi dodnes zdrojem historických traumat. Německá okupace Čech, Moravy a Slezska z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi.

Autor je europoslancem a místopředsedou KDU-ČSL i dopisovatelem zpravodajského webu EuroZprávy.cz

Související

Lubomír Zaorálek Komentář

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.
Prezident Trump  Komentář

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

Více souvisejících

komentář 15. březen 1939 Protektorát Čechy a Morava Československo historie Adolf Hitler

Aktuálně se děje

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.

včera

Lamine Yamal

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě

Talent, jaký tady dlouho nebyl. Tím je určitě v současném světovém fotbale považován španělský útočník Lamine Yamal, který brázdí fotbalové trávníky na profesionální scéně už od svých patnácti let, kdy si ho Barcelona poprvé vytáhla do svého A-týmu. Před několika dny vstoupil mezi dospělé, když oslavil své osmnácté narozeniny. A jaksepatří, oslavu uspořádal velikou, avšak v mnohém pro někoho i divokou. Natolik, že se na ni zaměřilo španělské ministerstvo sociálních práv, které vyšetřuje, zda během ní nebyl porušen zákon.

včera

včera

Humanitární pomoc v Pásmu Gazy

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc

V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.

včera

Do Brna se na MotoGP sjely tisíce aut

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1

Policie České republiky dnes odpoledne na svém oficiálním účtu na síti X (dříve Twitter) varovala řidiče před velmi hustým provozem na dálnici D1 a v jejím širším okolí. Situaci podle policejního vyjádření komplikuje nejen čas letních dovolených, ale především příliv fanoušků odjíždějících po skončení závodního víkendu.

včera

Shein, ilustrační fotografie

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein

Evropská unie plánuje výrazně zpřísnit kontrolu a regulaci čínských e-shopů Temu a Shein. Podle eurokomisaře pro spravedlnost Michaela McGratha ohrožují tyto platformy bezpečnost spotřebitelů i poctivé evropské podnikatele. A jeho postoj je jasný: „Jsem odhodlaný zasáhnout.“

včera

Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA

Smrtící násilí, které se během posledního týdne rozhořelo na jihu Sýrie, si podle syrské exilové organizace SOHR (Syrská observatoř pro lidská práva) vyžádalo už více než 1 000 obětí. Krvavý konflikt mezi Druzskými milicemi, sunnitskými beduíny, vládními silami a ozbrojenými kmeny byl navíc zkomplikován izraelskými nálety a obviněními z válečných zločinů, včetně hromadných poprav civilistů.

včera

včera

Anna Nětrebková, ruská operní pěvkyně, autor: Manfred Werner

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia

Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává kulturní sféra v Evropě intenzivně sledovaným prostorem – a pro mnohé i bitevním polem. Umělci spjatí s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina byli dosud v evropských kulturních institucích vesměs vytlačováni do pozadí. Tato nepsaná dohoda se však letos v létě začíná drolit. Některé z nejprestižnějších evropských scén dávají prostor právě těm ruským umělcům, kteří mají vazby na Kreml.

včera

Donald Trump

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá

Ve středu se prezident Donald Trump znovu ukázal v celé své kontroverzní podobě – a potvrdil tak, proč na jednu stranu rozděluje Ameriku, a na druhou si stále drží pevné jádro věrných podporovatelů. Jeho den byl plný provokativních prohlášení, osobních útoků a výpadů vůči institucím, přičemž jen málo z toho mělo přímou spojitost s každodenními problémy běžných Američanů.

včera

včera

včera

Palestina

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil

Podle experta Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato naleziště, která by podle něj mohla generovat až 4 miliardy dolarů v příjmech při současných cenách, by mohla Palestincům přinést roční výnos až 100 milionů dolarů po dobu 15 let – a tím snížit jejich závislost na zahraniční pomoci.

včera

19. července 2025 21:47

Volodymyr Zelenskyj

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod rostoucí vlnou kritiky poté, co policie provedla razie v domě prominentního protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. Tento krok znepokojuje nejen domácí opozici, ale i mezinárodní partnery Kyjeva, kteří varují, že země může opět sklouznout k autoritářskému způsobu vládnutí. Uvedl to prestižní server Financial Times s tím, že nejen Zelenskyj, ale i další vrcholní představitelé Ukrajiny čelí obviněním z autoritářských praktik.

19. července 2025 20:42

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.

19. července 2025 19:28

19. července 2025 17:59

Policie USA

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí

Nejméně 30 lidí utrpělo zranění, když v sobotu brzy ráno vjel neznámý vůz do davu čekajícího před nočním klubem v losangeleské čtvrti East Hollywood. Podle místních hasičů se incident odehrál před hudebním podnikem The Vermont Hollywood.

19. července 2025 16:49

Benjamin Netanjahu

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.

19. července 2025 15:45

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti

Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy