Komentáře

Související články:

Šachová partie o třech hráčích začala. Trump, Zelenskyj a Putin odstartovali geopolitické hry

Trump může ukázat, jak za 24 hodin vyřeší konflikt na Ukrajině. Co znamená jeho vítězství pro svět?

Americké prezidentské volby jsou jedním z nejsledovanějších politických procesů na světě. Prezident Spojených států, jako představitel jedné z nejvýznamnějších světových mocností, má rozsáhlý vliv na mezinárodní vztahy a globální bezpečnost. Každé čtyři roky proto volby přitahují pozornost státníků, odborníků na mezinárodní vztahy i veřejnosti, která očekává, jakým směrem se politika USA vydá. Role USA na světové scéně a její závazky v rámci mezinárodních organizací činí z každé změny prezidenta událost s potenciálně dalekosáhlými dopady. Nynější vítězství Donalda Trumpu ve volbách je proto další důležitou kapitolou.

Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.

Má Musk pod palcem i Putina? Majitel X si z Trumpa dělá loutku, z Američanů oběť

Elon Musk, jeden z nejbohatších lidí světa, se angažuje v politice i přes to, že mu k tomu nikdo nedal mandát. Jeho moc neúměrně roste a Donaldu Trumpovi kupuje voliče po celých Spojených státech. Na ruku mu zřejmě už jde i Vladimir Putin, který ho dokonce prosil, aby nad Tchaj-wanem nespustil Starlink.

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Laškování s Putinem jako poslední hřebíček do rakve. Guterres musí skončit v čele OSN

Generální tajemník OSN António Guterres se setkává s lidmi, kteří bezostyšně porušují Chartu OSN a ignorují mezinárodní právo. Mezitím denně odsuzuje Izrael a veřejně lituje situace v Pásmu Gazy a Libanonu, jíž způsobila hlavně teroristická hnutí Hizballáh a Hamás.  

Chladná vypočitatelnost. Kim může dosáhnout konfliktu, který nevznikl ani během studené války

Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě velmi ochotně přijal nabídku vojenské pomoci od severokorejského diktátora Kim Čong-una. Vojáci z KLDR už zřejmě brzy budou bojovat na Ukrajině. Pokud se tak stane, Jižní Korea nebude váhat nasadit vlastní vojáky – což může vyústit i v zapojení Spojených států. Jde o velice černý, ale nikoliv nereálný scénář.

NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.

Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc

Spojené státy a Evropa za poslední století vytvořily na první pohled nepřekonatelné spojenectví, které čelilo nacistickému Německu, Sovětskému svazu i imperialistickému modernímu Rusku. Jenže všechno má své meze a každá krize nebo změna ve světě mohou vést k tomu, že celá transatlantická kooperace padne. Evropa se nutně potřebuje spolehnout na sebe samou, jinak ruské agresi nedokáže odolávat dlouho.

Z Libanonu je failed state. Místní jsou na to zvyklí a porážka Hizballáhu nic nezmění

Libanon zřejmě už přijal svůj osud – stát se takzvaných failed state neboli státem, který selhal. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem opět ukázala, že libanonské úřady, ozbrojené složky ani banky nemají kontrolu nad územím, které mezinárodní společenství uznává jako samostatný a suverénní stát – zřejmě už zcela zbytečně.

Migrace jako útěk před zlou situací a hybridní válka. EU ji neumí vyřešit a zřejmě ani nevyřeší

Společná unijní migrační a azylová politika se postupně blíží do fáze, která se dá popsat slovy „v troskách“. Stojí za tím příliš komplikované legislativní procesy a snaha o dosažení nemožného konsenzu, neochota zemí k solidaritě a neuvědomění si opravdové povahy krize.

Zelenského plán je troufalý, ambiciózní. A neuskutečnitelný

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil svým občanům plán na ukončení války. Stalo se tak poté, co ho za uplynulé týdny a měsíce představoval předním západním lídrům. Plán je to tak troufalý, že prakticky neexistuje šance na jeho uskutečnění – leda, pokud se do války zapojí i západní spojenci. Což se ale nestane.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

Válka na Ukrajině může skončit mírem za ruských podmínek. Co by to znamenalo?

Ukrajina nutně potřebuje mír, ale ne za ruských podmínek. Pokud Moskva ovládne mírová jednání svými požadavky, miliony Ukrajinců na novém „ruském“ území čeká krutý osud. Je čas zapojit veškeré diplomatické snažení do toho, aby se výsledná dohoda co nejvíce blížila návrhům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svět další genocidu skutečně nepotřebuje. Pokud dojde ke splnění ruských požadavků, budeme se na ni muset dívat.

Úpadek amerického vlivu. Je ohrožena pozice nejmocnější země světa?

Americká pozice světové velmoci se otřásá v základech. Zatímco Čína rychle roste a vojensky dominuje v Jihočínském moři, USA ztrácejí vliv v různých koutech světa, od Blízkého východu až po Latinskou Ameriku. Výsledkem je narůstající geopolitická izolace a úpadek hegemonie.

Z podnikatelů populisty: Babiš a Trump jsou v podstatě totéž

Může být velký podnikatel dobrý politik? Záleží na mnoha faktorech, osobnosti jako Donald Trump nebo Andrej Babiš ale ukázaly, že jim jde hlavní o vlastní image (a profit). Hranice mezi politikem-podnikatelem takového formátu a populistou je velice tenká a oba muži ji zdárně překročili.

Jak efektivně bojovat proti ruským špionům?

Úspěšný boj proti ruským zpravodajským službám působícím na území Evropské unie zahrnuje mimo jiné vzájemnou spolupráci členských států, boj proti dezinformacím a silná a nezávislá média. Bez těchto věcí se snaha o vykořenění ruské zpravodajské komunity nikdy nepodaří – právě naopak, stát bude infikovaný čím dál víc a jeho bezpečnost se dostane do bezprostředního ohrožení.

Partneři prezidentů si zaslouží plat od státu. Pavlová ukázala, že první dáma je důležitá

Česká republika potřebuje fungující první dámu a měl by tomu odpovídat i plat od státu. Role partnerů prezidentů či prezidentek je důležitá a pro reprezentaci země mohou znamenat mnoho. Obzvlášť, pokud se podíváme na mimořádně aktivní Evu Pavlovou.

Rok války na Blízkém východě: Ve jménu bezohlednosti a dezinformací

Přesně před rokem začal brutální konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Blízký východ od té doby viděl již dlouho neviděné krveprolití, které stálo životy až desítky tisíc lidí. A co je nejhorší, konflikt se ani zdaleka neblíží ke konci. Naopak, týden po týdnu je intenzivnější.