Komentáře

Související články:

Kde v roce 2024 vydělat peníze? Investice mohou i letos přinést slibné výnosy

Rok 2023 byl pro řadu Čechů finanční úspěšný. Není tu tak zle, jak haleká opozice

Když v roce 2013 Český rozhlas uspořádal anketu o tom, jak Češi vidí rok 2023, vyšlo najevo, že výšina národa se těšila na „růžové“ časy. Jak se ale říká, člověk míní, život mění. Jedno je ale jasné ‒ právě skončený letopočet tak růžový zase nebyl, přesto je nutné říct, že nejrůznější politické plačky a fňukny, které jen kvůli laciné fašisticko-populistické kritice trousí jedno nesmyslnější hodnocení za druhým, jsou jen zbytečně laciným křikem pro „málo“. Jistě, mezi vítěze nevypsané soutěže o to, co způsobilo lidem v Evropě a tudíž i v Česku nejvíc starostí, se může s klidem postavit inflace, ale přiznejme si ‒ na to, že se nejen v Evropě vede krvavá válka, to fakt i přes stále relativně vysoká čísla zvyšování cen v tuzemsku, není vůbec špatné. 

Co udělá rok 2024 s kursem koruny, úroky hypoték, cenami nemovitostí, pohonných hmot i elektřiny?

Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurs koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?

Nejhorší masová vražda v dějinách ČR bude mít dohru. Přístup k dezinformacím se úplně změní

Čtvrteční tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze může v české společnosti řadu věcí změnit, nemusí ale změnit vůbec nic. Masový vrah, chcete-li terorista, sebral život čtrnácti nevinným lidem, většinou vysokoškolským studentům či pedagogům. Prakticky okamžitě se vyrojily „zaručené zprávy“ o tom, že šlo o ukrajinského studenta, nebo že vláda maskuje své vlastní nekalé jednání. 

Změní se tuzemská politika? Nečekejme od vlády reformy, ale snahu o udržení se

Není tajemstvím, že politika výrazně ovlivňuje životy lidí. A většina z nás dobře ví, že vždy budou existovat skupiny lidí, kterým bude na politickém systému něco vadit, asi se vždy najdou i lidé, kteří budou kritizovat každou politickou reprezentaci. A asi se vždy najdou tací, kterým bude vadit jakákoliv zmínka o tom, že existují čísla, která něco říkají.

Zlato nebo Bitcoin pod stromeček? Pro a proti investice jako vánočního dárku

Zdání klame, říká se, jenže právě nyní, jen pár dní před rozdáváním dárků u vánočního stromečku, to platí o to víc. Trápíte se možná tíživou otázkou, co byste zrovna měli pořídit jako vánoční dárek. Určitě chcete, aby to nebylo nic všedního a „měkkého“, ale ani příliš drahého. Když se člověk podívá třeba na řadu grafů vývoje investičních nástrojů, možná taky přijde nápad: Investice jako dárek. Stojí za to třeba koupit si pod stromeček nějaký ten Bitcoin nebo zlato a čekat pár měsíců na to, až se vše zhodnotí?

Budeme mít někdy konečně důchodovou reformu? Vyhlídky kvůli neschopnosti či lenosti nejsou růžové

Mezi doslova okřídlené citáty světa patří ten, který definuje charakter člověka. Pokud prý chceme poznat, jaký ten člověk je, máme mu dát moc. Žijeme ale v zemi, kde neustálé testování charakteru politiků moc nikam nevede. Takže se z toho ani nedá dobře odvodit to, jestli třeba kvůli neschopnosti či neochotě zavést změny v jednom z nejdůležitějších systému státu, totiž penzijním, jsou všichni politici líní nebo neschopní. 

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 

Fixovat či nefixovat? Sliby o levných energiích jsou nesmyslné, ušetřit ale můžeme

„Tak nám zdražili elektřinu,“ řekla posluhovačka, panu Švejkovi, napsal by jistě do svého světoznámého díla Jaroslav Hašek. „A o kolik, paní Müllerová?“ ptal by se pak jistě po všech hysterických výlevech současné politické parlamentní opozice a řady ještě hysteričtějších titulků v mediálním prostoru milý pan Švejk. A jen opravdu otrlí čtenáři by jistě s chutí dodali, že všechnu energii. Nicméně, očekávané zvýšení výše tzv. regulované složky ceny elektřiny a plynu na rok 2024 znovu otevřelo staronové otázky. 

Kam nás doženou vysoké ceny nemovitostí? Sdílené byty nebudou v Česku za chvíli vůbec divné

Už vás taky napadlo, kdy konečně dojde k tomu, už nějakou dobu avizovanému, snížení cen nemovitostí, tedy domů a bytů a pozemků? Dění na realitním trhu, a to nejen vzhledem k všeobecnému naštvání populace z drahoty, nutně vyvolává otázky, jako třeba, kdy se vyplatí koupit si byt nebo postavit dům či kdy mám prodat nějakou tu svou „realitu“? Na ten poslední dotaz platí obecná poučka o tom, že peníze uložené v nemovitostech dlouhodobě, a ten výraz si prosím zapamatujte, protože znamená třeba déle než pět let, s jistotou poráží inflaci. Takže, jestli hned nepotřebujete peníze, nemovitosti rozhodně uchovejte ve svém portfoliu. 

Vláda v rozpočtové plavbě mezi Skyllou a Charybdou. Máme, co jsme si zvolili, opozice by ale byla horší

"Tak nám schválili rozpočet," řekla by dost možná posluhovačka panu Švejkovi, pokud by se děj románu Jaroslava Haška odehrával dnes. Ano, uhodli jste, dnešní komentář schváleného rozpočtu ČR bude dost o literárních paralelách. A o rozpočtu.  

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Tak si mámo (nebo táto) pojedeme do Práglu zastávkovat. A při té příležitosti si koupíme trdelník a svařák nebo klobásu někde na Staromáku a dárky pro všechny v nějakým krámě, ne? Možná, že vám to zní posměšně a že není radno si dělat tímto způsobem legraci z práva lidí na stávku. Ať už jsou ze škol, od dopravních podniků nebo z kuchyně či z důlních šachet. A zvlášť ne proto, že odboroví bossové v oblecích od značky Boss a s hodinkami od značky Breitling, na které nemá většina členské základny odborových svazů, se zapáleným vztekem levičáckých bafuňářů vyhrožují vládě snad největším protestem v novodobé historii Česka. A proč to všechno? Prý kvůli tomu, že kvůli vládě Petra Fialy stále více chudneme.

Na poplach bijeme pozdě. Mladí jsou vlastní psychikou ohroženi na životech

Psychické zdraví mladých lidí jde ke dnu, často jim nemá kdo pomoct. Zatímco ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uspořádal konferenci o popularizaci psychiatrie napříč děkany lékařských fakult, řada dospívajících spáchala sebevraždu. Řešení je v nedohlednu a další mladí jsou přímo ohroženi na životě. 

Česko je prý nemocný muž Evropy. Léčba pod taktovkou některých politiků ale nebude jednoduchá

Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme. 

Evropská unie Ukrajinu spíše adoptuje, než přijme. Rozšíření si vyžádá oběti

Evropská unie se chce rozšířit, Ukrajině a Moldavsku už přislíbila přístupové rozhovory. Zatímco pomoc Moldavsku vyžaduje daleko méně financí, Ukrajina vyžaduje úplně jiné přístupy. Sama o sobě dokáže změnit celou unii.

Státní rozpočet jako metla politiků. Dejte ho raději sestavit umělé inteligenci

Státní rozpočet. Dvě doslova magická slova, která dokážou ve společnosti lidí pořádně zvednout hladiny adrenalinových návalů. Člověka tak při každoročních politických půtkách napadne, proč je vlastně okolo číselných hodnot takové dusno. Vždyť přece všichni vědí, že jde v podstatě o základní finanční plán státu, podle kterého budou v dalším roce fungovat nejrůznější funkce státu. Ten na příští rok má mít plánovaný schodek ve výši 2,2 % v poměru vůči HDP. Po několika letech se tak Česko opět dostane pod 3 %.  

Bonzování na sociálních sítích, aneb Jan Zahradil znovu zasahuje

Dnes se podíváme na to, co je to takový online virtue signalling. Bude řeč o mávání ctností nebo také signalizaci ctností, což je pejorativní neologismus pro okázalé předvádění morálních hodnot. Jako příklad si vezmeme europoslance Jana Zahradila a jednu jeho reakci.

Na pokraji soudného dne? Mýtus zvaný Able Archer je živý i po 40 letech

Před 40 lety bylo zahájeno vojenské cvičení Severoatlantické aliance nazvané Able Archer 83. V médiích a publicistických textech bývá hojně skloňováno jako jeden z momentů, kdy studená válka málem přerostla v otevřený jaderný konflikt s apokalyptickými důsledky. Přestože historici v uplynulých dvou dekádách takový příběh jasně vyvrátili, mýtus nadále přežívá do té míry, že jej mnozí vnímají jako fakt. Je totiž o poznání atraktivnější než konstatování, že v listopadových dnech roku 1983 se vlastně nic mimořádného nestalo. 

Vánoční nákupní horečka se blíží. A není to jedno, když Česko boduje ve světové konkurenci?

Možná, že máte také a svém „smártfounu“ či pracovním počítači nastavený automatický odpočet dnů, které zbývají do letošních Vánoc. A pokud jste si ještě nevšimly, letos tak nějak možná „pomaleji“ se rozjíždějící reklamní kampaně na vánoční nákupy, pak vězte, že ani ne za padesát dní je to tu. Dozajista je tu tak doba, kdy se začne objevovat řada tradičních přehledů, rozvah a analýz o tom, kolik lidé nejen v Česku utratí za dárky. Tak jaké to letos bude?