KOMENTÁŘ | Tohle Putinovi nevyšlo: Chtěl zastrašit NATO a teď je jím obklíčen. A na východě si brousí zuby Čína

Ruské impérium, Sovětský svaz, Ruská federace. Tyto tři země mají několik věcí společných: obrovskou rozlohu spojenou s nesmírnou délkou hranic, rozsáhlé nížiny a autoritativní vedení. Rusko jako takové nikdy nebylo demokratické a pokud si můžeme dovolit hádat – demokracie se mu vyhne po další dekády. 

Zatímco Ukrajina, respektive Ukrajinská SSR byla pevnou součástí Sovětského svazu po dlouhá desetiletí, dnes jde o samostatnou zemi s vlastním teritoriem a sveřepým národem, který zejména díky Putinově válce došel k vlastnímu uvědomění. 

Putinova touha udržet NATO co nejdále od ruských hranic byla zlikvidována už začátkem 21. století se vstupem pobaltských zemí. Pro západní spojence šlo o důležitý krok, pro Moskvu tyto země nejsou ale až tolik velké a důležité, aby si s nimi dělala závažnější starosti. 

I po vstupu Litvy, Lotyšska a Estonska tedy Putin usiloval o zadržování dalšího rozšíření NATO. Už od začátku ale tvrdě brojil proti jakékoli západní integraci Ukrajiny: hranice mezi Ruskem a NATO by se jejím vstupem minimálně zdvojnásobila a Moskva by si připadala ohrožená. 

S postupem času se Ukrajina NATO i EU velmi přiblížila. Nutno podotknout, že šlo o její národní zájem a jednala jako suverénní stát. Takový stát totiž má v mezinárodním právu výsadní postavení a může se do aliancí a unií zapojovat, jak se mu zlíbí.

Pro Rusko a Putina především ale celý koncept mezinárodního práva neplatí – alespoň z moskevského úhlu pohledu. Začátkem roku 2022 spolu se sílící spoluprací Ukrajiny a Západu učinil ruský lídr krok, který již nevezme zpět – svou armádu poslal na ukrajinské teritorium, aby tam dobývala a vraždila.

Na straně jedné se to může jevit jako krok „silácký“ a co do konceptu ruské bezpečnosti dokonce relevantní. Putin však rozhodnutím napadnout Ukrajinu zahodil jakoukoli možnost s unií a aliancí jednat o jejích potenciálních členech. Dnes s agresorem nikdo nebude jednat o tom, koho do svých řad přijmout. 

Ukrajina prakticky okamžitě po invazi podala přihlášku ke členství v Evropské unii. Podobná rozhodnutí učinili již tradičně neutrální Finové a Švédové, když podali přihlášku do Severoatlantické aliance. Přes nekonečné turecko-skandinávské rozmíšky Finsko vstoupilo už loni a Švédové jsou v tuto chvíli na přímé cestě k přijetí. 

Čeho tak Putin ve snaze odstrašit NATO dosáhl? Aliance je k němu teď blíže než kdy dřív. Finsko je plnoprávným členem a má záruku, že ho NATO bude bránit, pokud Rusko rozpoutá další agresi. K témuž závěru se blíží Švédové. 

Rusko je teď NATO doslova obklíčeno. A to hovoříme pouze o západní části největší země na světě. Na východě nejenže čekají na útok Japonci a Jihokorejci, nýbrž i Čína si může velice brzy začít brousit zuby na velice lukrativní Sibiř. 

Putin prakticky podepsal rozsudek smrti zemi, které měl vládnout. Kromě frontového, a především zamrzlého boje na Ukrajině si patrně ruská armáda nemůže dovolit válčit s nikým jiným. Imperiální ambice někdejšího silného ruského medvěda jsou tytam.