Komentáře

Související články:

Čekat jen na penzi od státu není dobrá cesta k příjemnému důchodu

Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Palestinské hnutí Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecké hnutí svádějící bitvu o ochranu své země, prohlásil turecký prezident Erdogan ve středečním projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Trochu to od zásadního člena východního křídla NATO překvapilo. Ale to není všechno. Podle Erdogana by měl více jednat o své bezpečnosti s okolními státy.

Lhaní o inflaci se opozici v Česku vyplácí. Národ ji pak má raději

Účastníci nynější opoziční partičky se snaží za každou cenu dostat zpět do vlády. Dávají přitom dostatečně najevo, jaký by byl jejich styl vládnutí. Důkazem je inflace, téma, které lze přetřásat v jakékoliv době, a na které vždy někdo uslyší. Je ale realita taková, jakou ji opozice předkládá?

Zbytečná vystoupení opozice stojí Čechy miliony. Kdy už poznáme laciný šunt?

Měl jsem tu čest (nebo smůlu, jak chcete) být u posledního opozičního pokusu o vyslovení nedůvěry vládě. Jako divák, na půdě sněmovny. A řeknu vám, že to nebyla ani stand-up komedie, ani drama s překvapivým rozuzlením na konci, ani dobře vypointovaná konverzační hra. Protože to byla hlavně strašná nuda.  

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Spory o emisní normy a Česko proti Euro 7. Jaká auta budeme řídit?

To, že náš život ovlivňují často maličkosti, není jistě třeba připomínat. Právě probíhající vášnivé diskuse o nových emisních normách Evropské unie jsou toho dobrým příkladem. Škoda jen, že kvůli maličkostem nám mezi prsty zbytečně protékají ty „velké“ a „důležité“ skutečnosti. Připomíná to totiž jeden velmi známý „kus“: Mnoho povyku (možná) pro nic. Hodně důležitá otázka, která může člověka napadnout je, zda je skutečně nějaké to množství určitých látek z výfukových plynů motorů ve všech možných souvislostech důležitější než (nadneseně) čistší a zdravější ovzduší na planetě Zemi?

Putinovo palestinské chucpe

Víte, co znamená slovo chucpe? Pochází z hebrejštiny a vyjadřuje bezskrupulózní drzost, pro jejíž popis jsou významy slov jako arogance a nehoráznost až přespříliš slabé. Významově jde o odrzlost člověka, který zavraždil své rodiče a pak u soudu žádá o shovívavost, protože je sirotek. 

Proč Írán vede zástupnou válku proti Izraeli a nebojuje sám? Roli hraje geografie i hrozba střetu s NATO

Hamás potvrdil, že dostal k útoku na Izrael podporu od Íránu. Podle mluvčího skupiny Ghaziho Hamada se Teherán zavázal, že bude „stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma“. Íránská podpora radikálním hnutím, která chovají nepřátelství k Izraeli, je notoricky známá a nijak překvapivá. Írán nemá moc jiných možností než vést zástupnou válku, přímá invaze proti židovskému státu je prakticky nemožná. 

Izraelská rozvědka je na pranýři, útok Hamásu nikdo nečekal. Stojí za jeho úspěšným začátkem spiknutí?

Izraelská rozvědka je jednou z nejuznávanějších a nejrespektovanějších na světě. Rozvíjela se uprostřed války, nejprve proti arabské koalice, následně proti paramilitárním hnutím v čele s Hizballáhem a Hamásem. A právě druhé jmenované palestinské uskupení na Izrael nyní zaútočilo bez toho, aby Izraelci byli dobře připravení nebo měli alespoň tušení o blížící se pohromě. 

Chtít levná paliva a potraviny se nemusí vždy vyplatit. Příkladů je dost

Vzpomínáte si ještě na plamenná prohlášení členů hnutí Ano, když v Maďarsku zastropovali před řadou měsíců ceny benzínu a potravin a pánové a dámy z tohoto hnutí nemohli udělat to samé? A pak na jejich nicotné blábolení, když se ukázalo, že násilné omezování tržních mechanismů vede k nedostatku, a nakonec k ještě větší drahotě, než jsme zažili v tuzemských podmínkách? Ale práce opozičníků, jistě namítne každý politolog, je právě neúnavná kritika. No jo. A teď to tu máme znovu. Tentokrát jsou ale kvůli kritice zdražování českých paliv úderným kladivem kritiky levné polské benzínky. 

Žádná diktatura, hlas každého může být slyšet. Euroskeptici mají v EU také místo

Vítězství Roberta Fica (a jeho Smeru) ve slovenských parlamentních volbách nutně nemusí znamenat obrat jeho země od Západu. Evropská unie sice země nedrží v kleci, má ale páky, jakými se může bránit rozvratu. Poukázal na to nezávislý server RFE/RL.

Demografie v hlavní roli, volby ovládlo konzervativní Slovensko. Liberálové žijí ve městech či v zahraničí

Výsledky slovenských parlamentních voleb jasně hovoří o rozdílu mezi společností na Slovensku a lidmi, kteří ze země odešli do zahraničí. Hlavní roli hraje demografie, lze to pozorovat i na ziscích nejsilnější maďarsko-slovenské strany. 

Co hrozí Slovensku? Fico ho může posunout o desítky let zpět, nechápe ani smysl evropské integrace

Vítězství Roberta Fica může zdiskreditovat Slovensko v očích zahraničních partnerů a zemi izolovat, pokud bude naplňovat sliby z kampaně. Dnešní doba vyžaduje spolupráci se zahraničím, členství v Evropské unii každému členskému státu šetří prostředky. Budoucí obnova Ukrajiny je lukrativní, jenže o to Slováci mohou díky Ficově politice přijít. 

Zelenskyj se nekrotí a stojí ho to spojence. Nátlak fungoval, když ruská armáda stála před Kyjevem

Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout. 

Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit

Když ne válka, tak stávky za vyšší mzdy. Tak by mohl vypadat titulek textu o tom, jaká bude v nejbližší době cena plynu, který slouží nejen k výrobě elektřiny, ale i k vytápění. A že nejde o nic veselého, naznačují poslední zprávy společnosti Chevron Australia, která tvrdí, že neočekává, že by se v nynějším sporu o mzdy a pracovní podmínky dohodla s odbory. Zastavit stávky v pobočkách firmy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Gorgon a Wheatstone se tak nepodařilo. Může tohle výrazně zvýšit cenu energetické komodity? 

Úsporný balíček není populární, potřebujeme jej ale víc, než "žvanění" opozice ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se poslanci dohadují o schválení podoby tzv. úsporného balíčku. Ten má, slovy vládních představitelů, prostřednictvím desítek opatření a úprav platných zákonů, ozdravit státní finance tak, aby se schodek rozpočtu v příštím roce snížil o 98 miliard korun a v roce 2025 o dalších více než 150 miliard korun. Že to nebude nic jednoduchého věděli nejen koaliční poslanci, ale i ti opoziční. Přesto se ale znovu a znovu, bez ohledu na to, zda zrovna vládne ten či onen, objevují podobné otázky. 

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Fiala slibuje nesplnitelné. Z ČR chce vyspělou zemi, za dva roky mu ale vyprší mandát

Ze střednědobé vize premiéra Petra Fialy zřejmě nic nebude. Česká republika se podle něj má stát do deseti let vyspělou zemí a křižovatkou Evropy, nicméně jí k tomu chybí základní předpoklady v čele s kvalitní infrastrukturou a dlouhodobou schopností politických elit udržet zdravý státní rozpočet. Dalším z problémů je politický mandát, který k tomu Fiala potřebuje – nevypadá to, že si ho při volbách za dva roky udrží. 

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.