Komentáře

Související články:

Co hrozí Slovensku? Fico ho může posunout o desítky let zpět, nechápe ani smysl evropské integrace

Zelenskyj se nekrotí a stojí ho to spojence. Nátlak fungoval, když ruská armáda stála před Kyjevem

Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout. 

Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit

Když ne válka, tak stávky za vyšší mzdy. Tak by mohl vypadat titulek textu o tom, jaká bude v nejbližší době cena plynu, který slouží nejen k výrobě elektřiny, ale i k vytápění. A že nejde o nic veselého, naznačují poslední zprávy společnosti Chevron Australia, která tvrdí, že neočekává, že by se v nynějším sporu o mzdy a pracovní podmínky dohodla s odbory. Zastavit stávky v pobočkách firmy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Gorgon a Wheatstone se tak nepodařilo. Může tohle výrazně zvýšit cenu energetické komodity? 

Úsporný balíček není populární, potřebujeme jej ale víc, než "žvanění" opozice ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se poslanci dohadují o schválení podoby tzv. úsporného balíčku. Ten má, slovy vládních představitelů, prostřednictvím desítek opatření a úprav platných zákonů, ozdravit státní finance tak, aby se schodek rozpočtu v příštím roce snížil o 98 miliard korun a v roce 2025 o dalších více než 150 miliard korun. Že to nebude nic jednoduchého věděli nejen koaliční poslanci, ale i ti opoziční. Přesto se ale znovu a znovu, bez ohledu na to, zda zrovna vládne ten či onen, objevují podobné otázky. 

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Fiala slibuje nesplnitelné. Z ČR chce vyspělou zemi, za dva roky mu ale vyprší mandát

Ze střednědobé vize premiéra Petra Fialy zřejmě nic nebude. Česká republika se podle něj má stát do deseti let vyspělou zemí a křižovatkou Evropy, nicméně jí k tomu chybí základní předpoklady v čele s kvalitní infrastrukturou a dlouhodobou schopností politických elit udržet zdravý státní rozpočet. Dalším z problémů je politický mandát, který k tomu Fiala potřebuje – nevypadá to, že si ho při volbách za dva roky udrží. 

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.

Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Českým firmám chybí k obsazení pracovních míst stále desítky tisíc lidí. Není to nová zpráva. Jenže, ač si firmy v tuzemsku naříkají na nedostatek potřebných zaměstnanců, seč mohou, tak nějak se stále nedaří ten „zamrzlý“ či chcete-li „přehřátý“ trh práce rozmrazit. A je asi jedno, zda je trh zmrzlý nebo přehřáty. A nyní, jak si třeba všimla i agentura Bloomberg, čelí téměř shodnému problému i pracovní trhy v Polsku a Maďarsku. I ty totiž vykazují nízkou nezaměstnanost, a opakující se volání po nových pracovních silách a nedostatku zaměstnanců. Jedno je tak jisté, lidi prostě nejsou nikde a „přetahovaná“ o ně má v každé zemi své nepřekročitelné mantinely. 

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Srpen přinesl do tuzemských informačních vod zajímavé novinky. Tak předně, podle analýzy Hospodářské komory to nebude mít Česko, pokud se nezačnou v ekonomice dít potřebné změny, s dalším ekonomických růstem snadné a může se stát, že ať po příštích parlamentních volbách bude ČR vládnout kdokoliv, může na tom být ještě hůře než současná vláda. Té totiž, a to právě kvůli ekonomickým nesnázím „rozhodně důvěřují“ jen dvě procenta respondentů. Naopak, nedůvěra v kabinet je rekordní. Pro lidi, zaměstnance a živnostníky by to totiž znamenalo jediné: Platy a výdělky by dále nemusely růst a jejich přibližování se k „západním“ standardům by mohlo na léta ustat.

Za znásilnění několika dětí podmínka. Viděli jste šestnáctiletého ubránit se dospělému muži? Blažek zřejmě ano

Redefinice znásilnění a bezbrannosti oběti ze strany ministerstva spravedlnosti je spíše směšný pokus o přiblížení se dodržování lidských práv než rozumný krok. Bezbranná oběť má mít podle šéfa resortu Pavla Blažka pod dvanáct let, tedy ještě daleko pod hranicí dospělosti. Je obtížné si představit úspěšnou obranu, byť šestnáctiletého mladého člověka proti urostlému dospělému. Nebo proti přesile. 

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Vysoké ceny, nulová výstavba... Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory

Různé tuzemské zpravodajské zdroje rády v poslední době uvádějí, jak Češi jezdí nakupovat do některých okolních států neb je tam levněji, a to nemluvě o inflaci, která sice v červenci dosáhla v ČR hodnoty 8,8 procenta, ale i tak je fakt, že mnoho států okolo Česka je na tom dlouhodobě výrazně lépe. A už vůbec třeba nemluvím o tom, jak rychle se u nás dokáží postavit potřebné silnice, dálnice, železnice nebo jiné důležité infrastrukturní stavby. Jednoho tak napadne, proč český stát nedokáže být pro lidi, ale spíše připomíná byrokratické a komplikované bludiště v němž si doslova všichni zbytečně běhají sem a tam a nikoho to vlastně nebaví. Jenže změna pořád nikde. 

Svět žije 70 let pod termonukleární hrozbou. Vize apokalypsy nadále pomáhá bránit velké válce

Před 70 lety prozářil kazašskou step první velký test sovětské termonukleární bomby. Výbuch z 12. srpna 1953 svou silou více než pětadvacetkrát předčil americkou pumu Little Boy, která o osm let dříve srovnala se zemí japonskou Hirošimu. Především ale demonstroval, že Sovětský svaz zásadně nezaostává za Spojenými státy ve studenoválečném závodu v jaderném zbrojení. Monopol na termonukleární zbraně, které svým ničivým účinkem výrazně zastínila původní atomové zbraně založené na štěpné, nikoliv fúzní reakci, vydržel Washingtonu pouhých devět měsíců. Situace, která ve své době posílila obavy z jaderného armageddonu, v následujících desetiletích paradoxně výrazně přispěla k zachování míru mezi dvěma bloky bipolárně rozděleného světa. Jaderné odstrašení pak funguje dodnes.   

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Zdá se, že vláda používá média jako štít. Boj proti dezinformacím stojí spousty sil

Vzdává vláda boj proti dezinformacím? Spíše to vypadá, že raději nechá čelit kritice média než sebe. Když Andrej Babiš kritizoval novináře, byl to daleko slabší odvar proti sílícímu ruskému vlivu v České republice. 

Za chudobu může vláda, nadává Babiš se třemi novými auty za 18 milionů

Holding Agrofert vykazuje ohromující zisky, opozice ve Sněmovně opakovaně dlouze obstruuje a objevují se argumenty, že migrační pakt Evropské unie obsahuje kvóty na přijímání uprchlíků. Společný jmenovatel: Andrej Babiš, předseda hnutí ANO a neúspěšný kandidát na prezidenta z letošního ledna. 

Příměří v Koreji ukončilo válku, klid ale nepřineslo. Na Ukrajině tomu nemusí být jinak

Uplynulo 70 let od chvíle, kdy zástupci vojsk OSN, severokorejských ozbrojených sil a armády pevninské Číny podepsali dohodu o příměří, která fakticky ukončila více než tři roky trvající válku na Korejském poloostrově. Konflikt si vyžádal na tři miliony životů. Cíl, který sledovali jeho hlavní iniciátoři, severokorejský vůdce Kim Ir-sen a jeho patroni v Moskvě a Pekingu, tedy vojenské sjednocení poloostrova pod vládou komunistů, se nepodařilo naplnit. Uzavření příměří zároveň ale neodstranilo napětí a jeho příčiny. Válečný stav formálně nadále trvá a Korea dlouhodobé patří k ohniskům mezinárodních krizí. Analogická situace může v budoucnu nastat i na Ukrajině. 

Ukrajina už dávno nepatří do područí Ruského impéria, kazetová munice je toho důkazem

Ukrajina podle všeho začala používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy v rámci vojenské pomoci proti ruské agresi. Informovaly o tom EuroZprávy.cz s odvoláním na zjištění deníku Washington Post. Její využití a následná reakce Moskvy ukazují na to, že ruské elity ztrácejí moc nad prostředky využívanými Ukrajinci. 

Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

Letošní dovolenková sezóna téměř vrcholí a letní školní prázdniny se brzy přehoupnou do své druhé poloviny. Aby bylo jasno, to není názor, to jsou holá fakta. Ale hledat fakta, proč si každý rok na dovolenou půjčuje v Česku skoro 600 tisíc lidí, je o něčem jiném. Zjistit důvody proč, je opravdu jako snaha nalézt pověstnou jehlu v kupce sena. Můžete namítnout, že co je vám do toho, jestli si někdo půjčuje na dovolenou nebo ne. Ať si každý dělá, co chce a co se mu líbí. Jenže, věc tak jednoduchá zase není.