Komentáře

Související články:

Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Srpen přinesl do tuzemských informačních vod zajímavé novinky. Tak předně, podle analýzy Hospodářské komory to nebude mít Česko, pokud se nezačnou v ekonomice dít potřebné změny, s dalším ekonomických růstem snadné a může se stát, že ať po příštích parlamentních volbách bude ČR vládnout kdokoliv, může na tom být ještě hůře než současná vláda. Té totiž, a to právě kvůli ekonomickým nesnázím „rozhodně důvěřují“ jen dvě procenta respondentů. Naopak, nedůvěra v kabinet je rekordní. Pro lidi, zaměstnance a živnostníky by to totiž znamenalo jediné: Platy a výdělky by dále nemusely růst a jejich přibližování se k „západním“ standardům by mohlo na léta ustat.

Za znásilnění několika dětí podmínka. Viděli jste šestnáctiletého ubránit se dospělému muži? Blažek zřejmě ano

Redefinice znásilnění a bezbrannosti oběti ze strany ministerstva spravedlnosti je spíše směšný pokus o přiblížení se dodržování lidských práv než rozumný krok. Bezbranná oběť má mít podle šéfa resortu Pavla Blažka pod dvanáct let, tedy ještě daleko pod hranicí dospělosti. Je obtížné si představit úspěšnou obranu, byť šestnáctiletého mladého člověka proti urostlému dospělému. Nebo proti přesile. 

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Vysoké ceny, nulová výstavba... Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory

Různé tuzemské zpravodajské zdroje rády v poslední době uvádějí, jak Češi jezdí nakupovat do některých okolních států neb je tam levněji, a to nemluvě o inflaci, která sice v červenci dosáhla v ČR hodnoty 8,8 procenta, ale i tak je fakt, že mnoho států okolo Česka je na tom dlouhodobě výrazně lépe. A už vůbec třeba nemluvím o tom, jak rychle se u nás dokáží postavit potřebné silnice, dálnice, železnice nebo jiné důležité infrastrukturní stavby. Jednoho tak napadne, proč český stát nedokáže být pro lidi, ale spíše připomíná byrokratické a komplikované bludiště v němž si doslova všichni zbytečně běhají sem a tam a nikoho to vlastně nebaví. Jenže změna pořád nikde. 

Svět žije 70 let pod termonukleární hrozbou. Vize apokalypsy nadále pomáhá bránit velké válce

Před 70 lety prozářil kazašskou step první velký test sovětské termonukleární bomby. Výbuch z 12. srpna 1953 svou silou více než pětadvacetkrát předčil americkou pumu Little Boy, která o osm let dříve srovnala se zemí japonskou Hirošimu. Především ale demonstroval, že Sovětský svaz zásadně nezaostává za Spojenými státy ve studenoválečném závodu v jaderném zbrojení. Monopol na termonukleární zbraně, které svým ničivým účinkem výrazně zastínila původní atomové zbraně založené na štěpné, nikoliv fúzní reakci, vydržel Washingtonu pouhých devět měsíců. Situace, která ve své době posílila obavy z jaderného armageddonu, v následujících desetiletích paradoxně výrazně přispěla k zachování míru mezi dvěma bloky bipolárně rozděleného světa. Jaderné odstrašení pak funguje dodnes.   

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Zdá se, že vláda používá média jako štít. Boj proti dezinformacím stojí spousty sil

Vzdává vláda boj proti dezinformacím? Spíše to vypadá, že raději nechá čelit kritice média než sebe. Když Andrej Babiš kritizoval novináře, byl to daleko slabší odvar proti sílícímu ruskému vlivu v České republice. 

Za chudobu může vláda, nadává Babiš se třemi novými auty za 18 milionů

Holding Agrofert vykazuje ohromující zisky, opozice ve Sněmovně opakovaně dlouze obstruuje a objevují se argumenty, že migrační pakt Evropské unie obsahuje kvóty na přijímání uprchlíků. Společný jmenovatel: Andrej Babiš, předseda hnutí ANO a neúspěšný kandidát na prezidenta z letošního ledna. 

Příměří v Koreji ukončilo válku, klid ale nepřineslo. Na Ukrajině tomu nemusí být jinak

Uplynulo 70 let od chvíle, kdy zástupci vojsk OSN, severokorejských ozbrojených sil a armády pevninské Číny podepsali dohodu o příměří, která fakticky ukončila více než tři roky trvající válku na Korejském poloostrově. Konflikt si vyžádal na tři miliony životů. Cíl, který sledovali jeho hlavní iniciátoři, severokorejský vůdce Kim Ir-sen a jeho patroni v Moskvě a Pekingu, tedy vojenské sjednocení poloostrova pod vládou komunistů, se nepodařilo naplnit. Uzavření příměří zároveň ale neodstranilo napětí a jeho příčiny. Válečný stav formálně nadále trvá a Korea dlouhodobé patří k ohniskům mezinárodních krizí. Analogická situace může v budoucnu nastat i na Ukrajině. 

Ukrajina už dávno nepatří do područí Ruského impéria, kazetová munice je toho důkazem

Ukrajina podle všeho začala používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy v rámci vojenské pomoci proti ruské agresi. Informovaly o tom EuroZprávy.cz s odvoláním na zjištění deníku Washington Post. Její využití a následná reakce Moskvy ukazují na to, že ruské elity ztrácejí moc nad prostředky využívanými Ukrajinci. 

Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

Letošní dovolenková sezóna téměř vrcholí a letní školní prázdniny se brzy přehoupnou do své druhé poloviny. Aby bylo jasno, to není názor, to jsou holá fakta. Ale hledat fakta, proč si každý rok na dovolenou půjčuje v Česku skoro 600 tisíc lidí, je o něčem jiném. Zjistit důvody proč, je opravdu jako snaha nalézt pověstnou jehlu v kupce sena. Můžete namítnout, že co je vám do toho, jestli si někdo půjčuje na dovolenou nebo ne. Ať si každý dělá, co chce a co se mu líbí. Jenže, věc tak jednoduchá zase není.

Desítky let diskuzí o ničem. Čeští politici zneužívají euro ke sbírání levných hlasů

Říkat v českých poměrech, že tu tak nějak všichni dlouhá léta kvůli vlastní pohodlnosti trpíme neřešené zásadní ekonomické, společenské či nutné a smluvní nedodržená témata, položky a institucionální kroky by bylo, jak se říká nosit dříví do lesa. Politici už třeba dávno pochopili, že pro ně za doslova nulovou námahu a levným, ale efektivnějším a ve sběru voličských preferencí o to výnosnějším tématem je zavedení eura v ČR. Jedna partička totiž desítky let hraje desku o nechuti ztratit suverenitu české měny, jiná zase mlátí hlava nehlava číselnými argumenty o tom, že euro (teď, ale vlastně kdy?) není výhodné, a tak dále. Je to na doslova „na palici“ 

Nepřejme si, aby ceny potravin určoval stát. To je špatná myšlenka

Nový ministr zemědělství Marek Výborný zpočátku prázdnin, dle řady tuzemských médií, která jeho slova citovala, řekl, že: „…Ministr zemědělství neurčuje ceny rohlíků, mléka nebo hovězího masa, stejně tak jako není nějaké ministerstvo cenotvorby.“ Je to paradox, chtělo by se říct. Proč? Protože, lidí, kteří by rádi i kvůli vysokým cenám potravin znovu měli rádi všude v obchodech v celé zemi stejné a nízké ceny, aspoň dle reakcí z rozhovorů a z online diskusí nějak přibývá. Jenže, argumentační problém může být v tom, že pravda mizí a zřejmá fakta se dnes označují jako názor.

Erdogan se zbavil možné role mírotvůrce. Zelenského cesta ukázala, co každý viděl

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své zahraniční cesty z minulého týdne navštívil postupně Bulharsko, Českou republiku, Slovensko a Turecko. Proč si ale vybral pro svou cestu po Evropě právě tyto země, když ještě začátkem tohoto roku navštívil ty nejsilnější evropské spojence – Francii, Německo a Polsko?

Češi stále naříkají na vysoké ceny potravin. Kdy se spotřebitelům konečně uleví?

Zatímco české statistické zdroje ukazují, že meziroční růst cen většiny výrobců v Česku letos v květnu zpomalil a v zemědělství dokonce po více než dvou letech ceny klesly, náklady na potraviny v květnu v EU vzrostly meziměsíčně o více než patnáct procent. Přesto se ale ukazuje, že meziměsíční srovnání ukazatelů jeví už druhý měsíc snižující se trend.

Ne úspornému balíčku, ano vyšším mzdám. Odbory chtějí pokračování mejdanu

Už dávno jsme si nejen v Česku zvykli na to, že bossové odborářských svazů rádi a s velkou chutí mluví do všeho a kritizují. Asi je to jejich občanská povinnost. Možná, že i s o to větší vervou nyní cupují a kritizují aktivitu vládních politiků, spojenou s přijetím tzv. úsporného balíčku. Opatření, která obsahuje mají totiž podle vlády sanovat státní kasu tak, aby se nepropadala do stále tíživějších dluhů. Odbory ale říkají, že návrhy jsou špatné. Znamená to tedy, že schodky eráru, tedy život na dluh, které se v české státní kase rok od roku zvyšují a zatím se nezdá, že by tenhle mejdan končil, se nemusí zaplatit? A když ano, kdo to má udělat?

Resort dopravy ignoruje statistiky. Bodové postihy jsou výsměch poctivým řidičům, s nezkušeností bojuje udělením řidičáku 17letým

Poslanecká sněmovna schválila přehlednější bodový systém, napsalo Ministerstvo dopravy ve středeční tiskové zprávě na svých webových stránkách. Šéf resortu Martin Kupka zdůraznil, že jednoznačně rozlišuje závažnější přestupky, které bude postihovat přísněji. Novela má nabýt platnosti od roku 2024. Jenže ne vše je tak růžové, jak to ministr vnímá; statistiky mluví jednoznačně a jeho resort se vydal na stezku jejich ignorace – jestli úmyslné, není známo.

Každou chvíli ve válce padne tolik lidí, co zemřelo v Titanu. Média nalákala vidina poutavého příběhu

Proč dostávala pohřešovaná ponorka tolik pozornosti? Měla všechny aspekty dokonalého dramatu, ač to zní morbidně. Zmizení pěti lidí nás ale nijak neovlivnilo. Největší zahraniční mediální domy zkrátka sáhly po příběhu, který čtenáře ohromí.