KOMENTÁŘ | Zelenskyj se nekrotí a stojí ho to spojence. Nátlak fungoval, když ruská armáda stála před Kyjevem

Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout. 

Ukrajinský prezident Zelenskyj a Ukrajina obecně ztrácí podporu těch nejbližších spojenců. Polská vláda sice krotí vyjádření svého šéfa Mateusze Morawieckého, stejně ale Kyjev od Varšavy žádnou životně důležitou zbrojní podporu v brzké době nedostane.

Polsko se dle slov premiéra chce orientovat na vlastní zbrojení. Je to v souladu se současnou politikou Varšavy, která chce do deseti let být nejsilnější armádou na evropském kontinentu a palebnou silou překonat Francii, Německo a Velkou Británii dohromady. Ukrajinské armádě dosud poskytovala množství cenné vojenské techniky a financí či humanitární pomoci. 

Diplomatický konflikt rozpoutal ukrajinský prezident, když obvinil některé evropské země z „přetvářky“ a nepřímé pomoci Moskvě. V pozadí konfliktu stojí zákaz Varšavy o dovozu ukrajinského obilí, jenž učinila už v nezávislosti na Evropské unii. Kyjev kromě Polska podal žalobu i na Maďarsko a Slovensko, které přikročily ke stejnému postupu. 

Polský prezident Andrzej Duda dokonce přirovnal Ukrajinu k „tonoucímu člověku, u kterého si ten, kdo mu chce pomoci, musí dávat pozor, aby se neutopil také“. 

Ve skutečnosti Ukrajina dnes oním tonoucím člověkem je. Nicméně v cestě k tomu jí pomoci stojí Moskva, vedoucí proti ní už více než rok a půl válku. Zelenskyj se poměrně překvapivě ujal role velice silného lídra, jehož Ukrajinci i okolní národy většinou respektují. 

Napříč mezinárodním společenstvím, jak se zdá, mu ale chybí hlubší porozumění tomu, co znamená národní zájem a domácí veřejné mínění v jednotlivých zemích. 

Doporučené články

Obilná či potravinová krize přímo ohrožuje zemědělce, kteří jsou zejména v Polsku velice silnou zájmovou skupinou. Ohrožení zájmů polských zemědělců ohrožuje i polskou vládu samotnou. Podobný případ je ve více, zejména východoevropských zemích. Maďaři i Slováci krizi řeší prostřednictvím národních institucí, další země se silným zemědělstvím až tolik ovlivněné nejsou. Včetně České republiky – ač dezinformační scéna šíří jiné, poplašné a silně zavádějící narativy. 

Zelenskyj volí pro Ukrajinu poměrně nešťastný styl diplomacie. Jeho prohlášení působí spíše jako nátlak než žádost o pomoc. Devastaci jeho země vidí každý denně na sociálních sítích nebo v médiích. Představitelům většiny států – i těch, které ruskou invazi přímo neodsoudily, je jasné, co se zde děje. 

Prezident Ukrajiny vyvíjí nátlak i na ty nejmocnější země světa. Vystaveny jsou mu především Spojené státy. Ty mají víceméně pod kontrolou bezpečnost Severoatlantické aliance a Washington si tak je jasně vědom, v jakém ohrožení se východní křídlo aliance nachází. 

Investice – ač do nečlenské země NATO, se tak sice vyplácejí, ale nelze obětovat obrovské prostředky jen a pouze pro Kyjev. Spojenci na východním křídle jsou v současné době nebývale zranitelní a jejich bezpečnost je na prvním místě. 

Neobratné a nátlakové výroky Zelenského nejsou na místě a nelze se divit tomu, že Varšava přistoupila k velice razantnímu řešení polsko-ukrajinské diplomatické roztržky. Zelenskyj při proslovu před Valným shromážděním OSN fakticky postavil Poláky po bok Rusů, což se samozřejmě polské straně nelíbí a ani líbit nemohlo. Moskva je pro ně ohrožením číslo jedna a ukrajinský lídr dehonestoval jejich národní zájmy. 

Skutečností však je, že nátlak byl do jisté míry na místě ve chvíli ohrožení ukrajinské metropole a tím pádem suverenity země jako takové. Právě tehdy nebylo času nazbyt a ukrajinská armáda nutně potřebovala pomoc. Stejně tak před oběma protiofenzívami. Zde je ale důležitý rozdíl – ohrožení Kyjeva znamenalo urgentní potřebu jednat a ruskou armádu minimálně v tomto regionu porazit. Po roce a půl ale tato urgence vyprchala a již nějakou dobu Kyjev sám ve válce jedná s rozvahou a strategicky.

V podobném duchu by se měly nést i Zelenského výroky. Stále figuruje jako silný lídr, ale svět se potřebuje věnovat i jiným urgentním problémům. Z Valného shromáždění nelze dělat místo, kde bude středobodem ukrajinská snaha o vytlačení ruských okupantů. OSN má bezmála 200 členů a pro většinu z nich není válka na Ukrajině nejzávažnější téma. 

Jak správně poznamenal albánský prezident – možnost jednat měl na Radě bezpečnosti. Zde byl Zelenskyj konfrontován s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem, kterému fakticky bylo potřeba zatopit a ukázat mu alespoň částečnou solidaritu mezi státy, jež jsou součástí Rady bezpečnosti. 

Většina zemí, které Ukrajině pomáhají, mají dlouhodobé programy na vojenskou, finanční i humanitární podporu. Apely Zelenského tak často nedopadají na úrodnou půdu. Mnoho zemí v ohledu svých vlastních národních zájmů nemohou či nechtějí poskytnout více pomoci než dosud. 

Ano, v této válce je potřeba přinést oběti. Nejen ze strany Ukrajiny. Ukrajinská armáda stojí před ruským kolosem a snaží se uchránit svou suverenitu a obyvatelstvo. Její města chrání západní systémy protivzdušné obrany, na bojištích se pohybují tisíce kusů těžké techniky dodané nejen členy NATO a Evropské unie. 

Související

Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

komentář Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina Polsko válka na Ukrajině diplomacie OSN Rusko

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší

Letošní rok bude pravděpodobně tím nejteplejším v dějinách měření. Na okraj klimatického summitu COP28 to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve své nejnovější zprávě o stavu globálního klimatu. Z ní vyplývá, že lidstvo čekají častější záplavy, požáry, vlny veder a tání ledovců, a příští rok by navíc mohl ten letošní, rekordně teplý, překonat.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj míní, že osvobodit Krym bude oproti Donbasu jednodušší

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude jednodušší se opětovně zmocnit poloostrova Krym, nikoliv Donbasu. Řekl to na středečním setkání s vysokoškoláky. Zelenskyj se domnívá, že oblast Donbasu je silně militarizovaná a v části populace panují proruské nálady a postoje. 

Aktualizováno včera

Energetický regulační úřad

Rozhodnuto. ERÚ výrazně zdraží lidem regulovanou složku cen energií

V Česku výrazně vzroste výše regulované složky ceny energií, oznámil ve čtvrtek Energetický regulační úřad (ERÚ). U elektřiny půjde o nárůst o 65,7 procenta, u plynu pak o 38,8 procenta. Podle úřadu se však konečné ceny elektřiny příliš nezmění kvůli souběžnému poklesu tržních cen. V případě plynu mají ceny dokonce klesnout.

včera

včera

včera

včera

Sultan Al Jaber, prezident summitu COP28

"Historický okamžik." Státy na COP28 vytvořily fond ztrát a škod, posílají do něj stamiliony dolarů. USA a Světová banka čelí kritice

Účastníci klimatické konference COP 28 se dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně. 

včera

včera

včera

včera

včera

Česko stárne a vymírá. Počet důchodců podle statistiků prudce vzroste

Česká republika čelí významnému procesu stárnutí obyvatelstva. Do poloviny století by se mohl počet jedinců ve věku nad 65 let zvýšit z 2,2 milionu na 3,1 milionu, což by znamenalo nárůst podílu této skupiny z pětiny na 30 procent. Vyplývá to z informací, které představil Český statistický úřad (ČSÚ) na tiskové konferenci a na svém webu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy