Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout.
Ukrajinský prezident Zelenskyj a Ukrajina obecně ztrácí podporu těch nejbližších spojenců. Polská vláda sice krotí vyjádření svého šéfa Mateusze Morawieckého, stejně ale Kyjev od Varšavy žádnou životně důležitou zbrojní podporu v brzké době nedostane.
Polsko se dle slov premiéra chce orientovat na vlastní zbrojení. Je to v souladu se současnou politikou Varšavy, která chce do deseti let být nejsilnější armádou na evropském kontinentu a palebnou silou překonat Francii, Německo a Velkou Británii dohromady. Ukrajinské armádě dosud poskytovala množství cenné vojenské techniky a financí či humanitární pomoci.
Diplomatický konflikt rozpoutal ukrajinský prezident, když obvinil některé evropské země z „přetvářky“ a nepřímé pomoci Moskvě. V pozadí konfliktu stojí zákaz Varšavy o dovozu ukrajinského obilí, jenž učinila už v nezávislosti na Evropské unii. Kyjev kromě Polska podal žalobu i na Maďarsko a Slovensko, které přikročily ke stejnému postupu.
Polský prezident Andrzej Duda dokonce přirovnal Ukrajinu k „tonoucímu člověku, u kterého si ten, kdo mu chce pomoci, musí dávat pozor, aby se neutopil také“.
Ve skutečnosti Ukrajina dnes oním tonoucím člověkem je. Nicméně v cestě k tomu jí pomoci stojí Moskva, vedoucí proti ní už více než rok a půl válku. Zelenskyj se poměrně překvapivě ujal role velice silného lídra, jehož Ukrajinci i okolní národy většinou respektují.
Napříč mezinárodním společenstvím, jak se zdá, mu ale chybí hlubší porozumění tomu, co znamená národní zájem a domácí veřejné mínění v jednotlivých zemích.
Obilná či potravinová krize přímo ohrožuje zemědělce, kteří jsou zejména v Polsku velice silnou zájmovou skupinou. Ohrožení zájmů polských zemědělců ohrožuje i polskou vládu samotnou. Podobný případ je ve více, zejména východoevropských zemích. Maďaři i Slováci krizi řeší prostřednictvím národních institucí, další země se silným zemědělstvím až tolik ovlivněné nejsou. Včetně České republiky – ač dezinformační scéna šíří jiné, poplašné a silně zavádějící narativy.
Zelenskyj volí pro Ukrajinu poměrně nešťastný styl diplomacie. Jeho prohlášení působí spíše jako nátlak než žádost o pomoc. Devastaci jeho země vidí každý denně na sociálních sítích nebo v médiích. Představitelům většiny států – i těch, které ruskou invazi přímo neodsoudily, je jasné, co se zde děje.
Prezident Ukrajiny vyvíjí nátlak i na ty nejmocnější země světa. Vystaveny jsou mu především Spojené státy. Ty mají víceméně pod kontrolou bezpečnost Severoatlantické aliance a Washington si tak je jasně vědom, v jakém ohrožení se východní křídlo aliance nachází.
Investice – ač do nečlenské země NATO, se tak sice vyplácejí, ale nelze obětovat obrovské prostředky jen a pouze pro Kyjev. Spojenci na východním křídle jsou v současné době nebývale zranitelní a jejich bezpečnost je na prvním místě.
Neobratné a nátlakové výroky Zelenského nejsou na místě a nelze se divit tomu, že Varšava přistoupila k velice razantnímu řešení polsko-ukrajinské diplomatické roztržky. Zelenskyj při proslovu před Valným shromážděním OSN fakticky postavil Poláky po bok Rusů, což se samozřejmě polské straně nelíbí a ani líbit nemohlo. Moskva je pro ně ohrožením číslo jedna a ukrajinský lídr dehonestoval jejich národní zájmy.
Skutečností však je, že nátlak byl do jisté míry na místě ve chvíli ohrožení ukrajinské metropole a tím pádem suverenity země jako takové. Právě tehdy nebylo času nazbyt a ukrajinská armáda nutně potřebovala pomoc. Stejně tak před oběma protiofenzívami. Zde je ale důležitý rozdíl – ohrožení Kyjeva znamenalo urgentní potřebu jednat a ruskou armádu minimálně v tomto regionu porazit. Po roce a půl ale tato urgence vyprchala a již nějakou dobu Kyjev sám ve válce jedná s rozvahou a strategicky.
V podobném duchu by se měly nést i Zelenského výroky. Stále figuruje jako silný lídr, ale svět se potřebuje věnovat i jiným urgentním problémům. Z Valného shromáždění nelze dělat místo, kde bude středobodem ukrajinská snaha o vytlačení ruských okupantů. OSN má bezmála 200 členů a pro většinu z nich není válka na Ukrajině nejzávažnější téma.
Jak správně poznamenal albánský prezident – možnost jednat měl na Radě bezpečnosti. Zde byl Zelenskyj konfrontován s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem, kterému fakticky bylo potřeba zatopit a ukázat mu alespoň částečnou solidaritu mezi státy, jež jsou součástí Rady bezpečnosti.
Většina zemí, které Ukrajině pomáhají, mají dlouhodobé programy na vojenskou, finanční i humanitární podporu. Apely Zelenského tak často nedopadají na úrodnou půdu. Mnoho zemí v ohledu svých vlastních národních zájmů nemohou či nechtějí poskytnout více pomoci než dosud.
Ano, v této válce je potřeba přinést oběti. Nejen ze strany Ukrajiny. Ukrajinská armáda stojí před ruským kolosem a snaží se uchránit svou suverenitu a obyvatelstvo. Její města chrání západní systémy protivzdušné obrany, na bojištích se pohybují tisíce kusů těžké techniky dodané nejen členy NATO a Evropské unie.
Související

Vláda v rozpočtové plavbě mezi Skyllou a Charybdou. Máme, co jsme si zvolili, opozice by ale byla horší

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
komentář , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Ukrajina , Polsko , válka na Ukrajině , diplomacie , OSN , Rusko
Aktuálně se děje
před 48 minutami

Vláda v rozpočtové plavbě mezi Skyllou a Charybdou. Máme, co jsme si zvolili, opozice by ale byla horší
před 1 hodinou

Počasí na víkend: Teploty nepřekročí nulu, bude vydatně sněžit
včera

Před americkým velvyslanectvím v Moskvě se objevily symboly podporující ruské invazní síly
včera

Sociální síť Threads míří do Česka. Její popularita v USA klesá
Aktualizováno včera

Lipavský na summitu OBSE vyběhl s Lavrovem. Ukázal mu diplomatický prostředníček
včera

Dotazy novinářů i Přímá linka. Putinova dlouho očekávaná konference letos bude, Kreml ohlásil datum
včera

Sněmovna schválila zrušení úpravy přesčasů lékařů, zdravotníci a záchranáři budou moci pracovat 24 hodin
včera

Kalousek: Fiala podrazil Válka. Podle Babiše premiér pochopil, jak neschopný ministr zdravotnictví je
včera

WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší
včera

Zelenskyj míní, že osvobodit Krym bude oproti Donbasu jednodušší
Aktualizováno včera

Rozhodnuto. ERÚ výrazně zdraží lidem regulovanou složku cen energií
včera

S herečkou Hadrbolcovou se přišly rozloučit Bohdalová či Obermaierová
včera

Egypt a Katar jednají o prodloužení příměří v Gaze, ve hře jsou další dva dny
včera

Fiala se dohodl s lékaři. Nabídl jim téměř 10 miliard navíc
včera

"Historický okamžik." Státy na COP28 vytvořily fond ztrát a škod, posílají do něj stamiliony dolarů. USA a Světová banka čelí kritice
včera

Fico chce, aby Slovensko bylo připravené na urovnání vztahů s Ruskem
včera

Začíná summit COP28. Sledujeme kolaps počasí v reálném čase, jsme ve smrtícím bludném kruhu, řekl Guterres
včera

Slovenští dopravci zablokují jediný hraniční přechod s Ukrajinou. Bouří se proti dohodě s EU
včera

Karel Schwarzenberg: Přátelé přichystali rozloučení pro veřejnost v Lucerně
včera
Česko stárne a vymírá. Počet důchodců podle statistiků prudce vzroste
Česká republika čelí významnému procesu stárnutí obyvatelstva. Do poloviny století by se mohl počet jedinců ve věku nad 65 let zvýšit z 2,2 milionu na 3,1 milionu, což by znamenalo nárůst podílu této skupiny z pětiny na 30 procent. Vyplývá to z informací, které představil Český statistický úřad (ČSÚ) na tiskové konferenci a na svém webu.
Zdroj: Karolína Svobodová