KOMENTÁŘ | Zdá se, že vláda používá média jako štít. Boj proti dezinformacím stojí spousty sil

Zpravodajský server Aktuálně.cz dnes zveřejnil rozhovor s analytikem Dominikem Peslem, který opouští tým vládního poradce pro boj státu proti dezinformacím Michala Klímy. Právě proti tomuto nešvaru doby zde měl bojovat.

V rozhovoru říkal, že „z dezinformací i z toho slova samotného stalo hodně toxické téma“. Na problematiku slova dezinformace mě už jednou upozorňoval nejmenovaný člen jedné ze stran současné vládní koalice. Používají se jiná slova: hybridní působení, informační manipulace, nebo vlivové operace cizí země, dnes většinou Ruské federace nebo Číny.

Dalším důvodem obav státu z dezinformací je podle Pesla strach, že se vláda spálí. Informace podle něj rozvířily hysterickou veřejnou debatu. Není daleko od pravdy, vhodnější ale bude použít slovo konflikty a hádky, někdy bohužel i výhrůžky.

V ohledu nebezpečného vyhrožování a pronásledování v nedávné době proběhlo dokonce několik soudních procesů s dezinformátory Tomášem Čermákem a Patrikem Tušlem, které soudy poslaly do vězení – v případě Čermáka na 5,5 let, Tušl si sedne na 19 měsíců.

Zdá se, že i odtud pramení strach vlády. Prostor na sociálních sítích je zaplavený obviněními, že vláda vytváří vykonstruované soudní procesy s lidmi, kteří nesouhlasí se státním zřízením. Jen odpůrci státního zřízení používají poněkud překroucenější výrazy – totalita, diktát.

Pesl jako jeden z hlavní problémů vnímá to, že v rámci vlády není nikdo, kdo by tlačil téma dezinformací „na 200 procent“. Poznamenal také, že „je stát extrémně špatně vybavený k tomu, aby byl schopný reagovat na problémy, jako jsou dezinformace“.

Jenže stát vybavený je, a velice dobře. Během nedávného rozhovoru pro EuroZprávy.cz ministr práce a sociálních věcí prohlásil, že stát postupuje v digitalizaci a sám bude důsledný v případě lidí, kterým se nechce pracovat. Mluvil o propojování dat a zjednodušování systému. Čili stát bude schopen vyhledat, jestliže má žadatel o sociální dávky více účtů, ale jeden z nich kvůli vidině vyšších příjmů nepřiznává.

Argumenty, že stát nemá vybavení k boji proti dezinformacím, se zdají být liché. Má bezpečnostní složky, jejichž jmenování by zabralo zbytečně moc prostoru. Existují soukromé společnosti zaměstnávající kvalitní experty. Stačí se lépe podívat a vidíme, že stát má pro boj s dezinformacemi dobré podhoubí. A rozhodně nemusí do zajištění národní bezpečnosti investovat tak ohromné prostředky, jako americká FBI nebo ruské FSB.

Než zaleknutí spíše kalkul

Zdá se, jako by se vláda každým svým krokem vydávala na nemilost občanů. Vede ji více než kvalifikovaný profesor, řada ministrů jsou experti na svých místech. Jenže expertíza není vše, a vysvětlování komplikovaných věcí nesrozumitelným způsobem běžnému člověku nepomůže k pochopení toho, proč mu stát nevalorizuje důchod čtyřikrát ale dvakrát ročně, nebo proč rostou ceny chleba.

Tohoto se chytá dezinformační scéna. Ta může tvrdit, že za rostoucí ceny potravin může přehršel ukrajinského obilí dováženého k nám, a žádný odborník to nevyvrátí. Že Česká republika doveze z Ukrajiny jen malý, méně než setinový zlomek obilí oproti vlastní produkci, je po informačním šumu ze Strakovy akademie zbytečné říkat. Dezinformacím už věří moc lidí a ani seberelevantnější a sebeověřenější zpráva je nepřesvědčí.

Obranná dohoda se Spojenými státy? Dezinformační scéna už zvládne šířit své narativy. Migrační pakt Evropské unie? O tom, že neobsahuje kvóty, se nemá smysl vůbec zmiňovat.

A proč to tak je? Vláda má dobojováno. Signály jsou nejasné a opozice má příliš hlasité protiargumenty (ne silné, ale hlasité). Když někdo den, co den opakuje tu samou lež, stane se z ní pravda nejen pro něj, ale pro každého, kdo mu naslouchá.

Boj proti dezinformacím v tuto chvíli zůstává na médiích. Schytávají velkou část sprchy nenávisti za politiky. Za novináře se jen tak někdo nepostaví, jsou dáni podporovatelům dezinformační scény tak trochu na milost. Citace přesných vyjádření nepomáhají, přesto jsme obviňováni ze lží a manipulace. Česká politická elita? Nemá koho citovat, ta věci oznamuje.

Předává svou zodpovědnost médiím, stejně jako kus kritiky. Nadávání na politiky už není tolik v kurzu, média ovládaná Sorosem, manipulovaná Washingtonem a milující Ukrajinu jsou lákavějším soustem.

Pravdou je, že se médiím po odchodu Andreje Babiše z premiérského postu značně ulevilo. Výpadů ze strany politiků bylo méně a zdálo se, že nastupuje opravdu „rozumná“ vláda, jak sám rád proklamoval Petr Fiala.

Jenže se objevil mocný soupeř. Nejenže odolnost proti proruské dezinformační scéně není nekonečná a takovéto odolávání může vyčerpat, média mohou přestat se snahou o luštění logiky vládních opatření a prohlášení, a místo toho věnovat se tvrdým reáliím místo hloubkových analýz. Ověřování informací a vyvracení dezinformací není jednoduchá činnost. Možná je na čase, aby se do této práce začal vkládat stát a přestal vydávat média za obětní beránky.