KOMENTÁŘ | Zdá se, že vláda používá média jako štít. Boj proti dezinformacím stojí spousty sil

Vzdává vláda boj proti dezinformacím? Spíše to vypadá, že raději nechá čelit kritice média než sebe. Když Andrej Babiš kritizoval novináře, byl to daleko slabší odvar proti sílícímu ruskému vlivu v České republice. 

Zpravodajský server Aktuálně.cz dnes zveřejnil rozhovor s analytikem Dominikem Peslem, který opouští tým vládního poradce pro boj státu proti dezinformacím Michala Klímy. Právě proti tomuto nešvaru doby zde měl bojovat.

V rozhovoru říkal, že „z dezinformací i z toho slova samotného stalo hodně toxické téma“. Na problematiku slova dezinformace mě už jednou upozorňoval nejmenovaný člen jedné ze stran současné vládní koalice. Používají se jiná slova: hybridní působení, informační manipulace, nebo vlivové operace cizí země, dnes většinou Ruské federace nebo Číny.

Dalším důvodem obav státu z dezinformací je podle Pesla strach, že se vláda spálí. Informace podle něj rozvířily hysterickou veřejnou debatu. Není daleko od pravdy, vhodnější ale bude použít slovo konflikty a hádky, někdy bohužel i výhrůžky.

V ohledu nebezpečného vyhrožování a pronásledování v nedávné době proběhlo dokonce několik soudních procesů s dezinformátory Tomášem Čermákem a Patrikem Tušlem, které soudy poslaly do vězení – v případě Čermáka na 5,5 let, Tušl si sedne na 19 měsíců.

Zdá se, že i odtud pramení strach vlády. Prostor na sociálních sítích je zaplavený obviněními, že vláda vytváří vykonstruované soudní procesy s lidmi, kteří nesouhlasí se státním zřízením. Jen odpůrci státního zřízení používají poněkud překroucenější výrazy – totalita, diktát.

Pesl jako jeden z hlavní problémů vnímá to, že v rámci vlády není nikdo, kdo by tlačil téma dezinformací „na 200 procent“. Poznamenal také, že „je stát extrémně špatně vybavený k tomu, aby byl schopný reagovat na problémy, jako jsou dezinformace“.

Jenže stát vybavený je, a velice dobře. Během nedávného rozhovoru pro EuroZprávy.cz ministr práce a sociálních věcí prohlásil, že stát postupuje v digitalizaci a sám bude důsledný v případě lidí, kterým se nechce pracovat. Mluvil o propojování dat a zjednodušování systému. Čili stát bude schopen vyhledat, jestliže má žadatel o sociální dávky více účtů, ale jeden z nich kvůli vidině vyšších příjmů nepřiznává.

Argumenty, že stát nemá vybavení k boji proti dezinformacím, se zdají být liché. Má bezpečnostní složky, jejichž jmenování by zabralo zbytečně moc prostoru. Existují soukromé společnosti zaměstnávající kvalitní experty. Stačí se lépe podívat a vidíme, že stát má pro boj s dezinformacemi dobré podhoubí. A rozhodně nemusí do zajištění národní bezpečnosti investovat tak ohromné prostředky, jako americká FBI nebo ruské FSB.

Než zaleknutí spíše kalkul

Zdá se, jako by se vláda každým svým krokem vydávala na nemilost občanů. Vede ji více než kvalifikovaný profesor, řada ministrů jsou experti na svých místech. Jenže expertíza není vše, a vysvětlování komplikovaných věcí nesrozumitelným způsobem běžnému člověku nepomůže k pochopení toho, proč mu stát nevalorizuje důchod čtyřikrát ale dvakrát ročně, nebo proč rostou ceny chleba.

Tohoto se chytá dezinformační scéna. Ta může tvrdit, že za rostoucí ceny potravin může přehršel ukrajinského obilí dováženého k nám, a žádný odborník to nevyvrátí. Že Česká republika doveze z Ukrajiny jen malý, méně než setinový zlomek obilí oproti vlastní produkci, je po informačním šumu ze Strakovy akademie zbytečné říkat. Dezinformacím už věří moc lidí a ani seberelevantnější a sebeověřenější zpráva je nepřesvědčí.

Obranná dohoda se Spojenými státy? Dezinformační scéna už zvládne šířit své narativy. Migrační pakt Evropské unie? O tom, že neobsahuje kvóty, se nemá smysl vůbec zmiňovat.

A proč to tak je? Vláda má dobojováno. Signály jsou nejasné a opozice má příliš hlasité protiargumenty (ne silné, ale hlasité). Když někdo den, co den opakuje tu samou lež, stane se z ní pravda nejen pro něj, ale pro každého, kdo mu naslouchá.

Boj proti dezinformacím v tuto chvíli zůstává na médiích. Schytávají velkou část sprchy nenávisti za politiky. Za novináře se jen tak někdo nepostaví, jsou dáni podporovatelům dezinformační scény tak trochu na milost. Citace přesných vyjádření nepomáhají, přesto jsme obviňováni ze lží a manipulace. Česká politická elita? Nemá koho citovat, ta věci oznamuje.

Předává svou zodpovědnost médiím, stejně jako kus kritiky. Nadávání na politiky už není tolik v kurzu, média ovládaná Sorosem, manipulovaná Washingtonem a milující Ukrajinu jsou lákavějším soustem.

Pravdou je, že se médiím po odchodu Andreje Babiše z premiérského postu značně ulevilo. Výpadů ze strany politiků bylo méně a zdálo se, že nastupuje opravdu „rozumná“ vláda, jak sám rád proklamoval Petr Fiala.

Jenže se objevil mocný soupeř. Nejenže odolnost proti proruské dezinformační scéně není nekonečná a takovéto odolávání může vyčerpat, média mohou přestat se snahou o luštění logiky vládních opatření a prohlášení, a místo toho věnovat se tvrdým reáliím místo hloubkových analýz. Ověřování informací a vyvracení dezinformací není jednoduchá činnost. Možná je na čase, aby se do této práce začal vkládat stát a přestal vydávat média za obětní beránky.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Boj proti dezinformacím a fake news Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

včera

včera

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

včera

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

včera

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy