Komentáře

Související články:

Ukrajinci se mohou inspirovat. Česká a evropská identita stojí na krvavých, ale pevných základech

Zeman ani v důchodu nemá klid, jeho tým ho týrá dál

Médii proskočily informace o otevírání ex-prezidentské kanceláře Miloše Zemana. Na tom by asi nebylo nic zvláštního, nakonec Václav Havel má svou knihovnu, Václav Klaus Institut. Obecně k dobrému bontonu patří, že exprezidenti udržují svůj odkaz formou sobě vlastní i poré, co nejvyšší ůřad v zemi opustili.  

Špatná komunikace, zmatky a chaos. Vox populi promluvilo

Hodně lidí často, zvláště, když je spokojeno s tím, že byla přijata i přes nevoli odpůrců nějaká, řekněme „kontroverzní“ záležitost, ať už v byznyse, politice, ve škole nebo v rodině, vždy s trochou jízlivosti říká, že to prošlo právě proto, že to chtěl „hlas lidu“. Vox populi, vox Dei ‒ hlas lidu, hlas Boží, dodávají většinou s úšklebkem ti, kterým se právě podařil nějaký podobný husarský kousek. No jo, co má ale říkat současná vláda Petra Fialy, která od tuzemských obyvatel dostala prý nejhorší hodnocení od dob kabinetu Petra Nečase v roce 2013. A není to výmysl, ukazuje průzkum agentury CVVM. 

Na vlastní bydlení má stále méně Čechů. Je to ale trend, který známe ze Západu

Zdá se, že pomalu, ale jistě se nám tu, slovy filmového klasika, začíná rozmáhat takový nešvar. Zaděláváme si totiž na (bohužel další) pořádný sociální problém. Po vysokých cenách potravin, krizi s důchody a sociálními platbami od státu tu máme bydlení. Jak totiž vyšlo najevo z analýzy České spořitelny, vlastní bydlení se pro lidi stává stále méně dostupné. S velkou nadsázkou se pak nelze divit těm, kteří s dojetím a slzou v oku, řečeno opravdu hodně ironicky, vzývají staré (dobré) časy. Za těch přece stačilo dát úplatek úředníkovi na OPBH (Okresní podnik bytového hospodářství) a byt mohl být váš.

Rada nad zlato? Na inflaci může zafungovat dobrá nálada

Dobrých zpráv, určitě mi dáte všichni za pravdu, milí čtenáři, nikdy není dost. A i když nad tou následující řada z vás mávne s úšklebkem rukou, radno si ji zapamatovat. Růst spotřebitelských cen v Česku zpomaluje, konstatovala snad všechna tuzemská média. Statistiky totiž ukázaly, že meziroční míra inflace v březnu 2023 dosáhla 15 procent, což je o 1,7 procentního bodu méně než v únoru, a navíc jde o nejnižší meziroční cenový růst od loňského dubna. 

Ani případný neúspěch ukrajinské protiofenzivy nepřinese brzký konec války

Horkým tématem posledních dnů je obsah dokumentů, které měly uniknout z amerických oficiálních zdrojů. Objevují se i hlasy, které kauzu srovnávají s případem někdejšího pracovníka CIA Edwarda Snowdena, který před deseti lety upozornil na rozsáhlé programy sledování elektronické komunikace ze strany tajných a bezpečnostních služeb Spojených států. Ačkoliv okolo aktuálního úniku panuje celá řada nejasností a mnoho důležitých otázek zůstává nezodpovězeno, některé informace stojí za pozornost. Jednou z nich je i malá důvěra, kterou údajně Washington interně vkládá do chystané protiofenzivy ukrajinské armády, jež má dle často opakovaného tvrzení přinést zásadní obrat ve válce s Ruskem.  

Čechy trápí, jak rostou ceny potravin. Kdo je na vině a měl by zasáhnout stát?

Jen před nějakou krátkou dobou jsem se tu v komentáři zamýšlel nad tím, proč si v Česku stěžujeme na drahé potraviny, když podle všech stran, které do toho mají co mluvit, mohou za vysoké ceny „ti druzí“. Když bych chtěl odbýt hodně citlivé téma jednoduchou zkratkou, řekl bych, že Češi jsou národem, který si pořád na něco stěžuje, i když vůbec nemusí. Bylo by to ale příliš lehké. Ono se totiž mezitím objevilo dost dalších informací, které obraz vysokých cen v tuzemsku zase o něco lépe a jasněji vykreslují. 

Pohádka o českých důchodech? Šťastný konec je stále v nedohlednu

Česká ekonomika se prý může dostat rychle na zdravé nohy bez toho, aniž by jí skutečně hrozil reálný krach. Stačit k tomu mají jen tři kroky, lze se dočíst v mediálním prostoru. Sami ale uznáte, že třeba jen otázka dlouhodobé stability českého penzijního systému je úkol, který těch kroků bude vyžadovat mnohem víc. Nebo myslíte, že ne? 

Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne

Vnitřní poměry na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v posledních týdnech opět značně rezonují v mediích. Pro nezasvěceného pozorovatele jde o další v dlouhé a nepřehledné řadě sporů a kauz, které instituci provázejí prakticky po celou dobu její patnáctileté existence. Nebyla vůči nim imunní pod žádným ze svých dosavadních šesti ředitelů. Aktuální dění je pak výmluvným důkazem, že klíčový problém ústavu spočívá v jeho malé nezávislosti na politické moci. Nejenže v praxi neumožňuje zachování kontinuity, ale v zásadních personálních otázkách vede k upřednostňování stranických zájmů a konexí před odborností. 

Energie zlevňují, nižší by mohly být i zálohy. Má smysl si je teď upravit?

Cenové křivky energetických položek na světových komoditních burzách už nějaký ten pátek míří níž a níž. Tak jen pro představu: cena zemního plynu na Power Exchange Central Europe v Praze nyní dosáhla hodnoty 64 eur za 1 MWh, což je číslo, které trhy viděly naposledy v prosinci roku 2021. Vývoj ceny komodity na klíčových amerických burzách je podobný. A cena elektřiny má, jak se říká, vývoj jako „přes kopírák“. Na dříve zmíněné pražské komoditní burze se aktuálně jedna „megawatt hodina“ obchoduje za 161 eur. 

NATO slaví výročí vzniku vstupem Finska. Jak aliance zvládá nynější krize a výzvy?

NATO nedokáže efektivně zastrašit nepřítele tak, jako v dobách studené války. Rusko začíná dělat své kroky uváženě a agresivně a Západ neodpovídá realisticky. Jde o důsledek jakéhosi zimního spánku mezi koncem studené války a anexí Krymu. Putinovi se ustupuje více, než by se mělo.

Kdo může za vysoké ceny potravin v Česku? My ne, volají všichni

Zákopovou válku musí připomínat lidem v tuzemsku „souboj“ odpovědných ministerstev s nejrůznějšími obchodníky. Vlnu pozdvižení naposledy vyvolala snaha ministra zemědělství podívat se na to, proč jsou v Česku extrémně vysoké ceny potravin, když, zjednodušeně řečeno, ve většině okolních států mají cenovky u nich výrazně nižší. Výsledkem je, protože jsme v Česku, že nikdo za nic nemůže. To ti druzí.  

Babišovo odborářské chucpe. O bundu nejde, mnohem horší je něco jiného

Víte, co je to chucpe? Jde o specifický druh drzosti, nestoudnosti či opovážlivosti, tento výraz je ještě silnější než nehoráznost. Dost často se tenhle princip ilustruje na příkladu „člověka souzeného pro vraždu svých rodičů, žádajícího soud o shovívavost, protože je sirotek.“ Jedné takové nehoráznosti jsme byli ve středu svědky.  

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Svět se kvůli krachujícím bankám znovu děsí finanční krize. Je důvod k obavám?

Dalo by se říct, že nejen finanční euro-atlantický svět zažívá po desítce let znovu finanční déjà vu. Určitě si to pamatujete. Na přelomu let 2008 a 2009 tu nejdřív byly nějaké ty zaoceánské krachy bank, pro připomenutí, kvůli problémům zastavila svou činnost jedna snad z nejtradičnějších amerických bank, Lehman Brothers, založená v roce 1850 a pak přišlo rychle hodně problémů nejen na finančních trzích, ale hlavně v ekonomikách zemí světa. Pro dobro věci asi nemá cenu znovu otevírat staré rány (a s ironií dodávám, že odpůrci splácení řeckých dluhů, jistě budou dobře vědět, o čem je řeč…). A teď je to tu znova. Otázkou je, zda i přes ujišťování nejrůznějších finančních, dohledových a já nevím ještě jakých autorit, se skutečně nebude opakovat finanční krize z let 2008/2009. 

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Putin je válečný zločinec. Už oficiálně

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou a obvinil je z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, konkrétně z únosů ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Psali jsme o tom zde. Co to znamená pro ruského vůdce a jaký signál to světu vysílá?

Kdyby ženy a muži brali stejně, pomohlo by to nejen české ekonomice

Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, konstatuje zpráva vydaná ČTK, která cituje závěry studie společnosti Moody's Analytics. Aby bylo jasno, o čem je řeč: Existoval-li by nulový rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v zaměstnání, pak by mohl být světový HDP prý až o sedm bilionů dolarů (v přepočtu na koruny zhruba 155 bilionů) vyšší. Moody's Analytics ale upozorňuje, že při aktuálním tempu vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži potrvá minimálně 132 let, než se čísla srovnají. A i když svět dobře ví, v čem je zakopaný pes, nedaří se tyhle příkopy stále zasypat. 

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý.