KOMENTÁŘ | Korespondenční volba nestačí, zaveďme online volby

I když jde o krok správným směrem, korespondenční volba v podobě vládního návrhu je komplikovaná, neefektivní a zásadní problémy s volbami na dálku v podstatě neřeší. Bude mít jen velmi malý dopad na celkové výsledky a ve smyslu odstraňování volebních bariér zůstává na půli cesty. Křiku opozice nedbejte, ti si na tom jen honí body. Pojďme se na tohle téma podívat blíže.

Současný akt voleb provozovaný nutností osobní návštěvy volební místnosti a vhozením papíru do bedny je metoda hodná 19. století. Samozřejmě rozumím lidem, kteří mají volby spojené s pocitem slavnostní chvíle a vnímají celou tu proceduru jako svátek demokracie, včetně osobní návštěvy za plentou. Nikdo by jim neměl bránit činit tak i nadále. 

Zároveň je zhola zbytečné, aby stát bránil novým formám voleb, přestože už v mnoha zemích existují a jsou vcelku snadno dostupné. Je načase vstoupit do 21. století. A obavy ze zneužití? Podívejte se do Estonska, Švýcarska, Norska nebo Španělska. Celkem na světě korespondenční volbu umožňuje 126 zemí. Jenomže můžeme jít ještě o kus dál v technologii. 

Jestliže jsme z velké části dokázali nahradit úřední dopisy datovými schránkami, jestliže se chystají doklady v mobilu, není jediný důvod, aby pro volby byla vyžadována archaická a omezující forma osobních návštěv za plentou. Ano, vím o tom, že mnozí lidé považují osobní účast u voleb za jakýsi filtr odhodlanosti, přesvědčení atd., nicméně ani to nezakládá potřebu trvat na archaických formách. Obavy ze zásadního přílivu hlasů od lidí, kteří o politice nevědí zhola nic, jsou totiž liché. 

Doporučené články

Studie Ministerstva vnitra z roku 2018 konstatuje: „Teoretický předpoklad, že nižší bariéry pro provedení hlasování automaticky mobilizují dosud absentující voliče, nebyl ve vybraných případech (viz země výše, pozn. PN) přesvědčivě empiricky prokázán. Přínos internetového hlasování se pohybuje pouze v řádech jednotek procent.“

Suma sumárum, strašení od opozice s argumenty, že korespondenční volba (nebo nedejbože online hlasování) má zvrátit výsledky budoucích voleb, je konspiračním strašením. Data v zemích, kde takové hlasování bylo zavedeno, nic podobného neukazují. Není důvod, aby tomu u nás bylo jinak.

Je čas zbořit bariéry bránící konzumovat volební právo a zároveň celý proces zjednodušit a odstranit z něj (alespoň pro ty, co chtějí) zavalení papíry, plentami atd.

A vzal bych si inspiraci u toho nejpovolanějšího, totiž Andreje Babiše. Respektive u Babišovy verze z roku 2017. Tehdy totiž ve své slavné knize O čem sním, když náhodou spím psal toto: „A samozřejmě ty jejich slavné elektronické volby. Jste občan Estonska? Fajn, volit můžete kdekoliv na světě. Spousta mladých lidí u nás si nevyřídí voličské průkazy, protože nemají cestu za rodiči, kde mají trvalé bydliště a kde volí, a jejich hlas tak propadne. Elektronická volba trvá tři minuty, je pro stát 2,5krát levnější než klasické volby.“

Jistěže, můžete namítnout, že Babiš je populistická améba a jednotka prolhanosti, anebo že prostě tahle strana svůj postoj přehodnotila (jako mnohé jiné postoje, například k zavedení eura). I tak má ale v tomhle bodě své knihy, kterou sice nenapsal, ale na tom nesejde, pravdu.

Elektronické volby jsou jednodušší, levnější a efektivnější. Není důvod, proč volební systém nechávat zaparkovaný v papírovém skanzenu. 

Howgh.

Související

Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

komentář Volby korespondenční volba Andrej Babiš Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

včera

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

včera

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

včera

včera

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

včera

včera

Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna

Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy