KOMENTÁŘ | Korespondenční volba nestačí, zaveďme online volby

Současný akt voleb provozovaný nutností osobní návštěvy volební místnosti a vhozením papíru do bedny je metoda hodná 19. století. Samozřejmě rozumím lidem, kteří mají volby spojené s pocitem slavnostní chvíle a vnímají celou tu proceduru jako svátek demokracie, včetně osobní návštěvy za plentou. Nikdo by jim neměl bránit činit tak i nadále. 

Zároveň je zhola zbytečné, aby stát bránil novým formám voleb, přestože už v mnoha zemích existují a jsou vcelku snadno dostupné. Je načase vstoupit do 21. století. A obavy ze zneužití? Podívejte se do Estonska, Švýcarska, Norska nebo Španělska. Celkem na světě korespondenční volbu umožňuje 126 zemí. Jenomže můžeme jít ještě o kus dál v technologii. 

Jestliže jsme z velké části dokázali nahradit úřední dopisy datovými schránkami, jestliže se chystají doklady v mobilu, není jediný důvod, aby pro volby byla vyžadována archaická a omezující forma osobních návštěv za plentou. Ano, vím o tom, že mnozí lidé považují osobní účast u voleb za jakýsi filtr odhodlanosti, přesvědčení atd., nicméně ani to nezakládá potřebu trvat na archaických formách. Obavy ze zásadního přílivu hlasů od lidí, kteří o politice nevědí zhola nic, jsou totiž liché. 

Studie Ministerstva vnitra z roku 2018 konstatuje: „Teoretický předpoklad, že nižší bariéry pro provedení hlasování automaticky mobilizují dosud absentující voliče, nebyl ve vybraných případech (viz země výše, pozn. PN) přesvědčivě empiricky prokázán. Přínos internetového hlasování se pohybuje pouze v řádech jednotek procent.“

Suma sumárum, strašení od opozice s argumenty, že korespondenční volba (nebo nedejbože online hlasování) má zvrátit výsledky budoucích voleb, je konspiračním strašením. Data v zemích, kde takové hlasování bylo zavedeno, nic podobného neukazují. Není důvod, aby tomu u nás bylo jinak.

Je čas zbořit bariéry bránící konzumovat volební právo a zároveň celý proces zjednodušit a odstranit z něj (alespoň pro ty, co chtějí) zavalení papíry, plentami atd.

A vzal bych si inspiraci u toho nejpovolanějšího, totiž Andreje Babiše. Respektive u Babišovy verze z roku 2017. Tehdy totiž ve své slavné knize O čem sním, když náhodou spím psal toto: „A samozřejmě ty jejich slavné elektronické volby. Jste občan Estonska? Fajn, volit můžete kdekoliv na světě. Spousta mladých lidí u nás si nevyřídí voličské průkazy, protože nemají cestu za rodiči, kde mají trvalé bydliště a kde volí, a jejich hlas tak propadne. Elektronická volba trvá tři minuty, je pro stát 2,5krát levnější než klasické volby.“

Jistěže, můžete namítnout, že Babiš je populistická améba a jednotka prolhanosti, anebo že prostě tahle strana svůj postoj přehodnotila (jako mnohé jiné postoje, například k zavedení eura). I tak má ale v tomhle bodě své knihy, kterou sice nenapsal, ale na tom nesejde, pravdu.

Elektronické volby jsou jednodušší, levnější a efektivnější. Není důvod, proč volební systém nechávat zaparkovaný v papírovém skanzenu. 

Howgh.