KOMENTÁŘ | Korespondenční volba nestačí, zaveďme online volby

I když jde o krok správným směrem, korespondenční volba v podobě vládního návrhu je komplikovaná, neefektivní a zásadní problémy s volbami na dálku v podstatě neřeší. Bude mít jen velmi malý dopad na celkové výsledky a ve smyslu odstraňování volebních bariér zůstává na půli cesty. Křiku opozice nedbejte, ti si na tom jen honí body. Pojďme se na tohle téma podívat blíže.

Současný akt voleb provozovaný nutností osobní návštěvy volební místnosti a vhozením papíru do bedny je metoda hodná 19. století. Samozřejmě rozumím lidem, kteří mají volby spojené s pocitem slavnostní chvíle a vnímají celou tu proceduru jako svátek demokracie, včetně osobní návštěvy za plentou. Nikdo by jim neměl bránit činit tak i nadále. 

Zároveň je zhola zbytečné, aby stát bránil novým formám voleb, přestože už v mnoha zemích existují a jsou vcelku snadno dostupné. Je načase vstoupit do 21. století. A obavy ze zneužití? Podívejte se do Estonska, Švýcarska, Norska nebo Španělska. Celkem na světě korespondenční volbu umožňuje 126 zemí. Jenomže můžeme jít ještě o kus dál v technologii. 

Jestliže jsme z velké části dokázali nahradit úřední dopisy datovými schránkami, jestliže se chystají doklady v mobilu, není jediný důvod, aby pro volby byla vyžadována archaická a omezující forma osobních návštěv za plentou. Ano, vím o tom, že mnozí lidé považují osobní účast u voleb za jakýsi filtr odhodlanosti, přesvědčení atd., nicméně ani to nezakládá potřebu trvat na archaických formách. Obavy ze zásadního přílivu hlasů od lidí, kteří o politice nevědí zhola nic, jsou totiž liché. 

Doporučené články

Studie Ministerstva vnitra z roku 2018 konstatuje: „Teoretický předpoklad, že nižší bariéry pro provedení hlasování automaticky mobilizují dosud absentující voliče, nebyl ve vybraných případech (viz země výše, pozn. PN) přesvědčivě empiricky prokázán. Přínos internetového hlasování se pohybuje pouze v řádech jednotek procent.“

Suma sumárum, strašení od opozice s argumenty, že korespondenční volba (nebo nedejbože online hlasování) má zvrátit výsledky budoucích voleb, je konspiračním strašením. Data v zemích, kde takové hlasování bylo zavedeno, nic podobného neukazují. Není důvod, aby tomu u nás bylo jinak.

Je čas zbořit bariéry bránící konzumovat volební právo a zároveň celý proces zjednodušit a odstranit z něj (alespoň pro ty, co chtějí) zavalení papíry, plentami atd.

A vzal bych si inspiraci u toho nejpovolanějšího, totiž Andreje Babiše. Respektive u Babišovy verze z roku 2017. Tehdy totiž ve své slavné knize O čem sním, když náhodou spím psal toto: „A samozřejmě ty jejich slavné elektronické volby. Jste občan Estonska? Fajn, volit můžete kdekoliv na světě. Spousta mladých lidí u nás si nevyřídí voličské průkazy, protože nemají cestu za rodiči, kde mají trvalé bydliště a kde volí, a jejich hlas tak propadne. Elektronická volba trvá tři minuty, je pro stát 2,5krát levnější než klasické volby.“

Jistěže, můžete namítnout, že Babiš je populistická améba a jednotka prolhanosti, anebo že prostě tahle strana svůj postoj přehodnotila (jako mnohé jiné postoje, například k zavedení eura). I tak má ale v tomhle bodě své knihy, kterou sice nenapsal, ale na tom nesejde, pravdu.

Elektronické volby jsou jednodušší, levnější a efektivnější. Není důvod, proč volební systém nechávat zaparkovaný v papírovém skanzenu. 

Howgh.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Pákistánská armáda, ilustrační fotografie. Komentář

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

Více souvisejících

komentář Volby korespondenční volba Andrej Babiš Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump navrhuje, aby USA převzaly Pásmo Gazy

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek v Kataru šokoval svět, když prohlásil, že by si přál, aby Spojené státy „převzaly“ Pásmo Gazy a přeměnily jej na „zónu svobody“. Jeho výrok zazněl v době, kdy v Gaze pokračuje destruktivní válka mezi Izraelem a Hamásem a civilní obyvatelstvo čelí narůstajícímu násilí.

před 1 hodinou

Jaký tvar sprchové hlavice byste si měli vybrat? Zde je naše doporučení

Jaký tvar sprchové hlavice byste si měli vybrat? Zde je naše doporučení

Zařizování koupelny v novém nebo rekonstruovaném bytě obvykle vyžaduje výběr hned několika zařizovacích předmětů a jejich příslušenství, které na delší dobu ovlivní způsob jejího využívání. Vedle výběru umývadla a rozhodování, zda pořídit vanu nebo sprchový kout, či vhodných spotřebičů, pro které je v koupelně místo, patří mezi zásadní rozhodnutí také výběr ideální sprchové hlavice. Jak tedy na něj?

před 3 hodinami

Zemní plyn

Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Podle nové analýzy evropských výzkumníků nemají Maďarsko a Slovensko žádné vážné technické nebo bezpečnostní překážky, které by jim bránily v ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Obě země podle výzkumu Centra pro studium demokracie (CSD) a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) disponují dostatečnými alternativními cestami k dodávkám energií – přesto však nejenže neomezily dovoz z Ruska, ale svou závislost na něm dokonce prohloubily.

před 4 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský: Putin nepřijel na jednání se Zelenským, protože je zbabělec

Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský se ostře vyjádřil k aktuálním jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, která probíhají v tureckém Istanbulu. Podle něj skutečnost, že se ruský prezident Vladimir Putin osobně neúčastní těchto klíčových diplomatických rozhovorů, svědčí o jeho slabosti a nedostatku odvahy postavit se odpovědnosti za válku, kterou jeho režim rozpoutal. 

před 5 hodinami

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.  

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Do Turecka nepřijede Putin ani Trump. "Soudruhu, vyjednávej, sakra," vzkázala Kremlu Brazílie

Spekulace, které několik dní hýbaly světovou politikou, jsou u konce. Bílý dům ve středu oficiálně oznámil, že prezident Spojených států Donald Trump se nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v Turecku. Stejně tak ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že do Istanbulu nepojede, čímž fakticky znemožnil uskutečnění přímého setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 7 hodinami

včera

včera

Petr Fiala

Vláda naposledy vyrazila mimo Prahu. Tématem byly investice do infrastruktury

Vláda se ve středu sešla ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře k sedmému výjezdnímu zasedání do krajů. Na zasedání kabinetu, které se zabývalo mimo jiné problematikou související se Středočeským krajem a hlavním městem Prahou, navázalo v Galerii Středočeského kraje zasedání s radami obou samosprávných subjektů.

včera

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí v Evropě ovlivní Ines. Meteorologové varují před nebezpečnými jevy

V Česku panuje už řadu dní stabilní počasí, které je na květen teplotně podprůměrné. Moc také neprší. Jiná má být v těchto dnech situace v centrálním Středomoří. Vyskytnou se tam vydatné srážky a bouřky, škody bude způsobovat i silný vítr. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

včera

včera

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

včera

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

včera

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

včera

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy