Komentáře

Související články:

SPD vystavilo svou identitu na vodě. Varuje před neexistujícími migranty i těmi, kteří Česku pomáhají odvrátit krizi

Chcete od mladých lidí výkony a peníze? Tak si jejich problémů všímejte, drazí politici

Politici před volbami nadbíhají těm, kdo tvoří volební většinu – a mladí to nejsou. Přitom právě oni čelí nejisté budoucnosti, drahému bydlení, ignorovaným tématům a systému, který od nich očekává výkony, ale nic negarantuje. Ať už jde o důchody, rovnost, duševní zdraví nebo migraci, mladá generace zůstává mimo hru. A pokud se ozve, slyší hlavně: buďte vděční.

Komunisté půjdou s kýmkoli, hlavně se vrátit k moci. Slovy o jejich podpoře se vybarvil i Turek

Pomyslný pakt o neútočení mezi SPD a koalicí Stačilo, stejně jako výrok lídra Motoristů Filipa Turka o možné vládě za podpory komunistů, ukazují, jak daleko jsou některé strany ochotny zajít v touze sesadit současnou vládu a shrábnout pro sebe pár poslaneckých mandátů. Komunisté se mezitím horečně snaží o návrat do Sněmovny, a to nikoliv s novou vizí, ale jako pasažéři v cizím voze. Jejich přestrojení za jakési podivné sociální demokraty však naráží na limity historické paměti i vlastní ideové vyprázdněnosti.

Fiala se konečně změnil z naškrobeného profesora ve zdatného politika. Pozdě

Premiér Petr Fiala se na sklonku svého mandátu snaží změnit způsob komunikace s veřejností a dohání, co v terénní kampani dlouho zanedbával. V kontrastu s agresivní mobilizací ze strany Andreje Babiše však působí spíše defenzivně. Otázkou zůstává, zda jeho pozdní obrat může ještě něco změnit, protože průzkumy naznačují, že premiérské křeslo mu utíká mezi prsty.

Překvapivý scénář není vyloučen. ANO míří k triumfu, ale otazníky zůstávají

Hnutí ANO má nakročeno k jasnému volebnímu vítězství, ale s rostoucím náskokem roste i tlak na odpovědnost. Otázkou zůstává, s kým bude chtít vládnout a jakou cestou se Česká republika vydá v době rostoucí nejistoty doma i v zahraničí. První signály, že si ANO uvědomuje vážnost situace, zazněly z úst jeho místopředsedy Karla Havlíčka. Velmi brzy se ukáže, zda půjde jen o další prázdné populistické sliby, nebo skutečný závazek.

Návod, jak volit. Roli hrají emoce, na jednu věc byste ale neměli rezignovat

Rozhodování voličů se v éře silných emocí sdílených na sociálních sítích stále více vzdaluje reálným programům a ideologiím. Kdo dokáže vyvolat strach, hněv či nadšení, má náskok. Opozice toho využívá naplno, zatímco vládní komunikace zůstává sice korektní, ale sterilní. V době, kdy lidé hledají příběhy a identifikaci, nestačí vládnout, ale je třeba umět své úspěchy přesvědčivě a srozumitelně vyprávět.

Konec UHO a odporných rozvařených tresek. Školní jídelny mohou odstartovat revoluci a zachránit zdraví dětí

Školní stravování čeká největší změna za posledních třicet let. Od září vstupuje v platnost novela, která má z blafů udělat zdravá, pestrá a chutná jídla odpovídající potřebám dnešních dětí. Nový systém klade důraz na kvalitní suroviny, rozmanitost a nutriční hodnoty. Školní oběd se má stát nejen zdrojem energie, ale i součástí zdravého životního stylu, jehož nedílnou součástí je i pravidelný pohyb. Stačí přitom ujít pár kilometrů denně, a dítě se může cítit, chovat i učit daleko lépe. 

Křik Stačilo o „utlačované většině“ je vycucaný z prstu. Potvrzuje, že komunisté dodnes nerespektují demokracii

Komunistická koalice Stačilo a její lídryně Kateřina Konečná ve volební kampani křičí nesmysly o „utlačované většině“. Tento narativ však neodpovídá realitě pluralitní demokracie. Česká republika umožňuje svobodné vyjadřování všem, a to i těm, kteří systém kritizují. Když ale dojde na nenávistné projevy a výhrůžky, nelze se divit, že přichází odpověď ze strany práva.

Platíme za zmařenou šanci z 90. let. Evropa a Rusko mohli být partnery, převládly ale staré zvyky

Po konci studené války se Evropa ocitla v mimořádné pozici: mohla se stát prostorem skutečné spolupráce, sdíleného růstu a dlouhodobého míru. Západ nabízel svobodu a stabilitu, Východ energii znovunabyté svobody, Rusko možnost strategického partnerství. Namísto společné budoucnosti však nastoupilo mocenské soupeření a nedůvěra. Dnes sledujeme důsledky této zmeškané šance v podobě nových konfliktů, rozdělení a zlikvidované bezpečnostní architektury.

Den, kdy se válka vrátila do Evropy. Od ruské invaze proti Ukrajině uplyne už tři a půl roku

V neděli uplyne tři a půl roku od chvíle, kdy se ruské tanky přehnaly přes ukrajinskou hranici a rozbily poslední iluze o evropské bezpečnosti. Ráno 24. února 2022 se stalo bodem zlomu, okamžikem, kdy se stabilita poválečné Evropy proměnila v křehký a vratký rámec. Stejně jako si svět pamatuje datum 11. září 2001, i tento únorový den zůstane navždy spojen s návratem války do Evropy.

Komunisté si přejí návrat socialismu. Nikdo jim ale nebrání odejít do Ruska a zažít diktaturu

Komunistická koalice kolem Kateřiny Konečné se pokouší o návrat do vysoké politiky s programem, který místo reálných řešení nabízí návrat k ideologii dávno odmítnuté. Hlásá, že je hlasem „umlčované většiny“, přitom požaduje odchod Česka z EU a NATO a otevřeně volá po návratu k socialismu. Její rétorika ignoruje historická fakta a opomíjí, co český národ prožil pod komunistickým režimem. O to důležitější je dnes připomínat dějiny a být na pozoru.

Bod zlomu na Ukrajině. Začíná hra o to, kdo se zlomí jako první

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá, aby se Moskva podílela na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jinak je podle něj nelze brát vážně. Pro Západ i Kyjev jsou takovéto návrhy nepřijatelné, protože by v praxi znamenaly ruské právo veta. Jenže právě tato neústupnost může prodloužit válku na roky. Kreml věří, že Ukrajinu zlomí dřív, než se rozpadne režim Vladimira Putina. Západ si teď musí promyslet, jestli ještě je schopen vydržet další dlouhé roky konfliktu. 

Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským

Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko. 

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach

Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.

Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.

Den, kdy Spojené státy natáhly Putinovi červený koberec a jako „morální autorita“ definitivně skončily

Americké bombardéry nad hlavami účastníků summitu měly působit jako symbol moci, ale vše skončilo fiaskem. Administrativa Donalda Trumpa místo demonstrace síly předvedla geopolitický ústup. Šéf Kremlu Vladimir Putin přijel do Anchorage jako vítěz, před jehož letadlem poklekli američtí vojáci, aby pateticky natáhli červený koberec. Spojené státy přijaly roli tlumočníka ruských zájmů, zatímco Ukrajina zůstává osamocena. Svět sleduje novodobý Mnichov v přímém přenosu.š

Dilema, do kterého Západ uvrhl sám sebe. Jde o Izrael a Palestinu

Stále více států se přiklání k uznání Palestiny jako samostatného a suverénního státu. V kontextu současné humanitární krize, zejména v Pásmu Gazy, nabývá tento krok nejen diplomatického, ale především morálního významu. Uznání Palestiny se tak stává symbolem podpory práva na sebeurčení a důstojnost i pro ty, kteří dosud nedisponují plnou státní strukturou.

Trump za žádnou cenu nesmí zapomenout na Ukrajinu. Putin si ho jen přijede oťukat, mír nechce

Summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce může na první pohled působit jako pokus o diplomatické sblížení, ve skutečnosti se však vše točí kolem Ukrajiny. Právě tam se rozhoduje o tom, zda Západ ještě věří vlastním principům. Pokud se téma ruské agrese odsune na okraj, bude to signál, že mezinárodní právo je opět zpochybnitelné a že moc silnějšího opět vítězí nad spravedlností.