Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.
Během páteční schůzky s ukrajinským prezidentem působil Trump napjatě, místy až podrážděně. „Pokud bude chtít, zničí vás,“ prohlásil na adresu Vladimira Putina, když Zelenskému vysvětloval, proč by měl podle něj přistoupit na kompromis s Moskvou. Podle Financial Times, které se odvolávají na čtyři zdroje obeznámené s jednáním, měl americký prezident dokonce hodit na mapou konfliktu, kterou mu ukrajinští zástupci přinesli.
Zelenskyj však zůstal neoblomný. „Válku neprohráváme a Putin nevyhraje. Jeho armáda je nyní ve slabé pozici. Možná obsadili jedno procento našeho území, ale ztratili 1,3 milionu lidí,“ uvedl v rozhovoru pro stanici NBC. „Putin se bojí pouze své vlastní společnosti a chce být prezidentem až do své smrti, proto spoléhá na to, že tato válka bude pokračovat, aby si udržel podporu veřejnosti.“
Celé setkání ukázalo dvě věci. Trump přejímá rétoriku Kremlu a zároveň se pokouší redefinovat samotný charakter války. K překvapení ukrajinské delegace totiž poznamenal, že podle něj nejde o „válku“, nýbrž o „speciální operaci“. Právě tímto termínem Kreml už v roce 2022 označil invazi na Ukrajinu, a to s cílem zastřít její skutečný rozsah i brutalitu. Realita je však neoddiskutovatelná: konflikt trvá čtvrtým rokem, vyžádal si statisíce mrtvých vojáků a tisíce civilních obětí, a Rusko přitom dál útočí na města i kritickou infrastrukturu.
Ukrajina čelí těžkým ztrátám – lidským, materiálním i psychologickým. Každý týden přináší nové útoky na infrastrukturu, kterou je mimořádně těžké udržet v provozu. Ruské letectvo a raketové jednotky cíleně útočí na energetické uzly, rozvodny a zásobníky paliv. Mnohá města žijí ve střídavém rytmu tmy a zimy, kdy proud i topení fungují jen několik hodin denně. Zdravotnická zařízení jedou na generátory, školy se zavírají a průmysl stagnuje.
Na frontě se situace nevyvíjí o mnoho lépe. Ukrajinští obránci – po letech vyčerpávajících bojů a s omezenými zásobami munice – ustupují z některých pozic, často jen proto, aby uchránili zbytky svých jednotek. Část obranných linií drží zranění vojáci, jiná území zůstávají po těžkých střetech nebráněná. Tento vývoj není výrazem demoralizace, ale spíše fyzického limitu, kterého dosáhla armáda dlouhodobě bojující bez dostatečné rotace a podpory.
Zkáza však není jednostranná. Ukrajina postupně přenesla válku hluboko na ruské území. Drony a rakety, přesně naváděné, často s pomocí americké zpravodajské technologie, zasahují rafinerie, sklady pohonných hmot, železniční uzly i přístavy. Tím sice Kyjev formálně porušuje původní tabu západních dodavatelů, ale zároveň efektivně podrývá ekonomické zázemí ruské válečné mašinerie.
Dopady jsou viditelné, ať už jde o výpadky v ruské rafinérské kapacitě, skokový růst cen pohonných hmot či narušení exportu ropných derivátů. Moskva sice navenek tvrdí, že situaci zvládá, avšak uvnitř země sílí napětí. Rostoucí počet vojenských hřbitovů, zdecimovaný průmysl a hospodářská izolace tlačí režim k ještě větší centralizaci moci.
Putinův systém se tak dnes opírá už téměř výhradně o strach a propagandu. Zůstává silný pouze do té míry, do jaké se daří umlčovat realitu – realitu, že „speciální operace“ se proměnila v dlouhou, opotřebovávací válku, kterou Rusko nemůže vyhrát, ale nedokáže ji ani ukončit.
A mezi tím vším stojí americký prezident, který se snaží udržet obraz rozhodného vůdce, schopného „uzavřít dohodu“ a ukončit válku, kterou svět sleduje už čtvrtý rok. Trump se prezentuje jako člověk, jenž má, na rozdíl od svých předchůdců, odvahu udělat to, co ostatní nedokázali: donutit Ukrajinu a Rusko k míru. Jenže realita politické moci je složitější než vyjednávací strategie (ne právě nejúspěšnějšího) realitního magnáta.
Postupně se totiž ukazuje, že on tím „vyvoleným“, který přinese mír, patrně nebude. Ztrácí půdu pod nohama – a s ní i trpělivost. To je v mezinárodní politice jedna z nejnebezpečnějších kombinací. Trpělivost není znakem slabosti, ale nejvyšší formou síly, zejména u prezidenta Spojených států, jehož každé gesto a výrok může ovlivnit rozhodování spojenců, finanční trhy i válečné velení protivníka.
Americký prezident si prostě nemůže dovolit být netrpělivý. Každý náznak podráždění, každá slovní zkratka, každé unáhlené hodnocení se okamžitě překládá do geopolitických signálů. Pokud Trump působí roztěkaně či nervózně, čte to Moskva jako slabost, zatímco Kyjev jako ztrátu opory. A právě v této dynamice spočívá největší riziko. Nepředvídatelný prezident může rozpoutat lavinu špatných rozhodnutí, která se v takto křehkém systému nedají vzít zpět.
Navíc, válka na Ukrajině není krizí, kterou lze vyřešit jedním „dealem“. Vyžaduje strategickou trpělivost, kontinuitu a hluboké porozumění regionu, ne instinktivní reakce a tlak na okamžité výsledky. Ztráta této trpělivosti by mohla být fatální, nejen pro Ukrajinu, ale i pro samotnou pozici Spojených států jako garanta stability a demokracie v Evropě.
Související
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
Donald Trump , válka na Ukrajině , komentář
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek
před 1 hodinou
Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace
před 1 hodinou
Červencové počasí může být teplejší, než je obvyklé, tvrdí meteorologové
před 2 hodinami
Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit
před 3 hodinami
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
před 4 hodinami
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
před 5 hodinami
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
před 5 hodinami
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
před 6 hodinami
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
před 7 hodinami
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
před 7 hodinami
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
před 8 hodinami
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
před 8 hodinami
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
před 9 hodinami
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
před 10 hodinami
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
před 12 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.
Zdroj: Libor Novák