KOMENTÁŘ | Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

Česká republika zatím stojí na pevném břehu, ale voda se zvedá. Vítězství hnutí ANO samo o sobě ještě neznamená, že se zítra probudíme ve státě řízeném podle slovenského nebo maďarského manuálu. Přesto by bylo nebezpečně naivní předpokládat, že se nás takový vývoj netýká. Historie totiž ukazuje, že k rozkladu demokracie nestačí revoluce, ale pár účelových kompromisů, pár kroků omluvených „potřebou stability“ a společnost se zcela nenápadně posune směrem, odkud už není návratu.

Je proto zásadní sledovat, koho Andrej Babiš pustí k moci. Jeho spojenectví s radikály z koalice kolem SPD by nebylo pouhou taktickou volbou, ale varovným signálem, že se česká politika začíná ohýbat podle vzoru Viktora Orbána či Roberta Fica. Tomio Okamura už dávno prokázal, že se demokratickými zvyklostmi necítí vázán, poskládal koalici čtyř subjektů, ohnul pravidla, přivedl do Sněmovny tváře, které tam běžně nemají co dělat. Jindřich Rajchl, Zuzana Majerová nebo Miroslav Ševčík jsou jména, která rezonují v prostředí antisystémových médií, proruských webů a konspiračních komunit.

Tito lidé nemají ambici spravovat stát, nýbrž přetvořit ho. Jejich snem je systém, v němž se loajalita k vůdci počítá víc než kompetence, a kde se za „obranu národa“ vydává systematické rozvracení demokracie. Na Slovensku dnes vidíme, kam taková logika vede. Během několika měsíců dokázal Ficův režim rozložit důvěru v justici, zastrašit média a otevřeně likvidovat právní stát. Nešlo o revoluci, ale o sérii malých, zdánlivě nevinných kroků, od výměny lidí ve funkcích až po ohýbání zákonů ve prospěch „našich“.

A Maďarsko? Tam se Orbánovi podařilo během jedné dekády proměnit demokratický stát v autoritářský hybrid. Média jsou pod kontrolou vlády, soudy plní politické zadání a opozice už dávno nehraje férovou hru. Vše začalo stejně, když se „umírněný populismus“ spojil s radikály, aby „zachoval stabilitu“. Výsledek známe.

Česká republika dnes stojí přesně na tomto rozcestí. Pokud ANO přenechá moc lidem, kteří pohrdají institucemi, obdivují Kreml a vysmívají se principům svobodné společnosti, vydáme se po stejné kluzké cestě, po níž už naši sousedé dávno jedou. A pak už nebude možné říkat, že jsme to neviděli přicházet.

Babiš tedy dnes má jedinečnou příležitost ukázat, že mu na této zemi skutečně záleží a že dokáže jednat jako státník, nikoli jen jako obchodník s mocí. Může se zachovat jako skutečný vlastenec a hnutí SPD do vlády vůbec nepustit. Mohl by tím vyslat jasný signál, že Česká republika si svou demokratickou integritu, příslušnost k západnímu civilizačnímu okruhu a respekt k právnímu státu nenechá rozložit ani za cenu krátkodobého politického zisku. Jenže právě v tom spočívá problém: Babiš není muž kompromisů, nýbrž účelovosti. Jeho vztah k moci není hodnotový, ale čistě instrumentální.

A právě proto je tak pravděpodobné, že sáhne po podpoře těch, které by měl každý demokratický politik zásadově odmítnout. Babišova touha po moci je natolik extrémní, že bez uzardění využije i hlasy polofašistů, populistů a nacionalistických extremistů, kteří se maskují vlastenectvím, ale ve skutečnosti se živí z rozkladu společnosti. Tito lidé nemyslí na blaho republiky, ale na svůj osobní prospěch, veřejnou pozornost a na další příležitost, jak poštvat Čechy proti sobě navzájem. Jejich rétorika je vystavěna na strachu a resentimentu, jejich politická vize končí u snu o autoritativním státě, v němž „nepřizpůsobiví“, „liberálové“ a „Brusel“ dostanou, co si podle nich zaslouží.

Není tajemstvím, že řada z nich udržuje přátelské kontakty s ruskými nacionalisty či s lidmi napojenými na kremelskou propagandistickou síť. Jejich „vlastenectví“ se v praxi často proměňuje v otevřené podlézání Vladimiru Putinovi, diktátorovi, který systematicky potlačuje svobodu slova, vraždí politické odpůrce a vede agresivní válku proti sousední zemi. Tito lidé o sobě tvrdí, že hájí „suverenitu“, ale ve skutečnosti by bez váhání přenechali vliv Kremlu ve střední Evropě výměnou za drobný podíl na moci. Jejich nacionalismus je falešný, jejich odpor k „západní dekadenci“ pokrytecký, a jejich vztah k demokracii čistě oportunistický.

Pokud by Babiš skutečně přistoupil na jejich hru, nevstupoval by do běžné koalice, ale do sňatku z rozumu, v němž by se stal rukojmím krajní pravice. Každé jejich ministerské křeslo by znamenalo trhlinu v systému, oslabování institucí, které brání zneužití moci. Ministerstvo spravedlnosti v rukou člověka, který zpochybňuje nezávislost soudů; ministerstvo kultury ovládané někým, kdo vnímá svobodu uměleckého projevu jako „nepřijatelný liberalismus“; ministerstvo práce vedené ekonomickým nacionalistou, který by rozpočty používal k politickým loajalitám. Taková vláda by už nebyla demokratická, ale pouze formálně legální.

Babiš dnes stojí na křižovatce. Může se rozhodnout pro cestu, která mu zaručí krátkodobý triumf, nebo pro tu, která zajistí České republice dlouhodobou důvěryhodnost a stabilitu. Pokud se rozhodne přivést do vlády polofašisty a extrémisty, pak bude nést odpovědnost nejen za to, co udělají, ale i za to, co zničí. A historie se s takovým rozhodnutím nikdy nemazlí.

Související

Andrej Babiš

Babiš si uprostřed koaličních jednání bere dovolenou, vláda bude až v prosinci

Vznik nové vlády se patrně nadále odsouvá, a žádný zásadní zlom nelze očekávat ani v příštím týdnu. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš v neděli oznámil, že si uprostřed koaličních vyjednávání bere týden dovolené „za svoje peníze“. Místo něj povedou jednání s SPD a Motoristy sobě místopředsedové Karel Havlíček a Alena Schillerová.

Více souvisejících

volby do Poslanecké sněmovny 2025 komentář Vláda ČR Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy