Názory

Související články:

BRICS rozšiřuje úsilí o omezení dolaru. Globální dominance americké měny zůstává navzdory sankcím a vyhrocené bezpečnostní situaci stabilní

Podzimní volby v ohrožení? Cizí mocnosti zintenzivňují své vlivové operace, Čína se rychle učí

Vliv cizích mocností na české volby letos dosahuje nebývalé intenzity. Rusko i Čína kombinují dezinformační kampaně, podporu spřízněných politiků a mediální operace s cílem oslabit prozápadní orientaci země. Podle expertů využívají například klonování zpravodajských webů, virální obsah na TikToku či placené cesty pro influencery. Vedle tradičních aktérů, jako jsou Tomio Okamura či Jaroslav Foldyna, se k šiřitelům proruských a pročínských narativů přidávají i Kateřina Konečná nebo Andrej Babiš, který sice přímo Moskvu nepodporuje, ale stále častěji využívá euroskeptickou rétoriku.

Skrytá tvář izraelsko-amerických úderů: Íránský jaderný program bude fungovat ve větším utajení a bez dozoru MAAE

Útoky izraelských a amerických sil na íránská jaderná zařízení přinesly částečný taktický úspěch, ovšem jejich skutečný dopad zůstává nejasný. Komplex Fordo byl vážně poškozen, ale Írán pravděpodobně i nadále obohacuje uran a odmítl další spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Mezinárodní dohled se tak rozpadl a diplomatické cesty jsou minimálně dočasně zablokované. Útok měl tedy důsledky, které mohou být v dlouhodobém horizontu kontraproduktivní a velmi nebezpečné.

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.

NATO lavíruje mezi tlakem USA a hrozbou z Ruska. Spojenci chtějí uklidnit Trumpa a zároveň rozumně zajistit svou obranu

Spojenci v NATO souhlasili s navýšením obranných výdajů na pět procent HDP. Požadavek, který v lednu vznesl americký prezident Donald Trump, vyvolal debatu nejen o tempu a reálnosti tohoto cíle, ale i o rozdílných závazcích USA a evropských států. Zatímco Washington se výjimky domáhá, evropské vlády lavírují mezi tlakem z Bílého domu a vlastními strategickými potřebami. Kritici varují, že číslo 5 % je víc politickým gestem než bezpečnostní nutností.

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně

Příměří mezi Íránem a Izraelem, které Donald Trump okázale prezentuje jako vlastní triumf, ve skutečnosti přikrývá doutnající sud prachu jen velice chatrným víkem. Po raketových salvách a absolutním znemožnění íránského letectva i protivzdušné obrany nepřichází mír, ale iluze klidu, která sotva maskuje realitu. Zakořeněná nenávist, aktivní zástupné síly a cílené snahy Teheránu o zničení Izraele i vývoj jaderné zbraně napovídají, že další – a horší – konflikt je jen otázkou času.

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.

Calexit: Může Kalifornie opustit americkou federaci? Na Trumpa se zlobí opakovaně

Agresivní imigrační politika Donalda Trumpa rozvířila vlnu hněvu mezi obyvateli Kalifornie. Zdaleka to není poprvé, co západoamerický stát vzdoruje prezidentovým krokům a vznáší se nad ním hrozba odtržení od Unie. Petiční sbírky na vypsání referenda o nezávislosti už běží naplno. Zásadní překážkou ale zůstává americká ústava, která Kalifornii považuje za nedílnou součást Spojených států.

Nacisté před 83 lety vyvraždili Lidice. Na naše kruté dědictví ale zapomínáme

Před 83 lety se odehrála tragédie, která se navždy nesmazatelně zapsala do českých dějin. Došlo k vyhlazení obce Lidice nacistickými okupačními jednotkami. V reakci na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byly Lidice doslova srovnány se zemí, jejich obyvatelé byli nemilosrdně zavražděni nebo násilně odvlečeni do koncentračních táborů.

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva

EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.