Názory

Související články:

Verdikt nad Ferim je relativně mírný, důkazy nemusí odpovídat tomu, co se skutečně stalo, říká advokátka

Vánoční nákupní horečka se blíží. A není to jedno, když Česko boduje ve světové konkurenci?

Možná, že máte také a svém „smártfounu“ či pracovním počítači nastavený automatický odpočet dnů, které zbývají do letošních Vánoc. A pokud jste si ještě nevšimly, letos tak nějak možná „pomaleji“ se rozjíždějící reklamní kampaně na vánoční nákupy, pak vězte, že ani ne za padesát dní je to tu. Dozajista je tu tak doba, kdy se začne objevovat řada tradičních přehledů, rozvah a analýz o tom, kolik lidé nejen v Česku utratí za dárky. Tak jaké to letos bude?

Euro nutně neznamená zdražení, Češi ale nemají důvod na korunu zanevřít, říká ekonom Musil

Mělo, či nemělo by konečně Česko přijmout Euro? Českým veřejným prostorem se znovu zdvihá debata o tomto kroku, a argumentuje se při ní z jedné i druhé strany poměrně emotivně a vyhroceně. Jaká je ale realita? A jaké jsou výhody a nevýhody zavedení, ale i zachování vlastní měny? Na tyto, ale i další otázky serveru EuroZprávy.cz, odpovídal Petr Musil, ekonom a člen Národní rozpočtové rady. 

Události Petra Nutila: Dominik Feri míří za mříže, Matthew Perry do nebe

Milí čtenáři, vítám vás u nového vydání pravidelných Událostí PN. Zprávou týdne se nepochybně stalo to, že Obvodní soud pro Prahu 3 Feriho poslal na tři roky do vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o znásilnění. Zatím nepravomocně, Dominik Feri, bývalá politická superstar a influencer par excellence, se na místě odvolal. A tak se tenhle proces potáhne dál. 

Čekat jen na penzi od státu není dobrá cesta k příjemnému důchodu

Snad i ten největší popírač zjevných skutečností, jakou je třeba to, že jsme Češi a žijeme v zemi, která se nazývá Česká republika a ne jinak, jistě dobře ví, že z roku na rok mají stále větší objem ve státních výdajích ty mandatorní. Tedy ty, které zkrátka musí kdokoliv u politické moci zaplatit. A není už snad ani žádným tajemstvím také to, že stále objemnější částkou v této výdajové položce státu jsou nejrůznější penze a důchody. Mají ale pravdu ti, kteří poukazují na to, jak moc si tuzemští penzisté úpravami důchodového systému, které prošly schválením tzv. „úsporného balíčku“ pohorší? 

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Události Petra Nutila: Zrušení evropského veta a první vyznamenaní od Petra Pavla

Nabitý týden je za námi a dnes je tu opět shrnutí ve formě Událostí Petra Nutila. 

Příklad antisystémového politika. Bolsonaro před 5 lety otevřel Pandořinu skříňku, říká Vrbata

Uplynulo pět let od chvíle, kdy v brazilských prezidentských volbách dne 28. října 2018 zvítězil kontroverzní politik Jair Bolsonaro. Jeho nástup do čela státu ukázal, že Brazílie není ve svém úsilí o opětovnou demokratizaci tak úspěšná, jak se mohlo zdát, konstatuje iberoamerikanista Aleš Vrbata. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále uvedl, že Bolsonaro se s demokratickou politikou nikdy neidentifikoval a naopak oživil ve své době oficiálně zavrženou krajně pravicovou minulost země. Odborník na brazilskou politiku také vysvětlil, proč bolsonarismus přežil loňskou volební porážku svého lídra, a nastínil jeho další perspektivu. 

Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs

Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.

Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Palestinské hnutí Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecké hnutí svádějící bitvu o ochranu své země, prohlásil turecký prezident Erdogan ve středečním projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Trochu to od zásadního člena východního křídla NATO překvapilo. Ale to není všechno. Podle Erdogana by měl více jednat o své bezpečnosti s okolními státy.

Hamás zničit nelze. Masakr v Izraeli definitivně pohřbil možnost dvoustátního řešení, říká politolog Záhora

Izraelská pozemní invaze bude katastrofou pro civilisty v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog Jakub Záhora z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Izrael je teď obviňován mimo jiné i z genocidy, ale podle mě to, čeho jsme teď svědky, je disproporční reakce na útok Hamásu, která už přerostla v kolektivní trest obyvatel Gazy,“ popisuje. Podotkl, že odstranění Hamásu je pro izraelský národ tak zásadní, že je ochoten zaplatit i životy mnoha svých vojáků.

40 let od invaze na Grenadu. Operace Urgent Fury byla úspěšnou demonstrací americké síly, říká historik

Před 40 lety zahájily Spojené státy za podpory šestice karibských zemí vojenskou invazi na ostrovní stát Grenada. Tamní události, které operaci Urgent Fury předcházely, tedy vojenský převrat a poprava do té doby vládnoucího marxistického revolucionáře Maurice Bishopa, otevřely americké administrativě prezidenta Ronalda Reagana příležitost zvrátit vývoj na ostrově ve vlastní prospěch, konstatuje Erik Ondria v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Slovenský historik ze Státního archivu v Košicích, který se tématem odborně zabývá, v něm nastínil mimo jiné důvody, proč byly vztahy mezi Washingtonem a Grenadou napjaté prakticky od nástupu Bishopa k moci a proč se Reagan rozhodl k radikálnímu a do jisté míry riskantnímu řešení celé situace. Stejně tak nastínil, jak se na tehdejší dění dívají s odstupem času obyvatelé ostrova.    

Kdy se rozpadne Fialova vláda?

Před dvěma lety by si na to málokdo asi vsadil, nicméně po té době je jedna věc jasná. Vláda Petra Fialy, ač se leckomu nemusí líbit, je mnohem stabilnějším subjektem, než by kdo kdy byl předpokládal. A to přestože spojuje strany pravicové, liberální i středově-levicové. Kdo by to byl řekl...

Lhaní o inflaci se opozici v Česku vyplácí. Národ ji pak má raději

Účastníci nynější opoziční partičky se snaží za každou cenu dostat zpět do vlády. Dávají přitom dostatečně najevo, jaký by byl jejich styl vládnutí. Důkazem je inflace, téma, které lze přetřásat v jakékoliv době, a na které vždy někdo uslyší. Je ale realita taková, jakou ji opozice předkládá?

Události Petra Nutila: Ignorace Okamury, auto zadara, čekání na palestinského Godota a objímání Řípu

Milí moji, vítejte u dalšího souhrnného vydání Událostí Petra Nutila! Máme toho dneska hodně, tak bez dalších řečí jdeme na to.  

Zbytečná vystoupení opozice stojí Čechy miliony. Kdy už poznáme laciný šunt?

Měl jsem tu čest (nebo smůlu, jak chcete) být u posledního opozičního pokusu o vyslovení nedůvěry vládě. Jako divák, na půdě sněmovny. A řeknu vám, že to nebyla ani stand-up komedie, ani drama s překvapivým rozuzlením na konci, ani dobře vypointovaná konverzační hra. Protože to byla hlavně strašná nuda.  

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Události Petra Nutila: Slovenské volby, mírotvůrce Putin a Ornella v plavkách

Milí čtenáři, po dvou týdnech jsou tu zpět Události Petra Nutila, rubrika, která shrnuje buď to nejpodstatnější, nebo nejabsurdnější, co za uplynulé dny událo. Tak pojďme na to. Dneska toho máme hodně. 

Spory o emisní normy a Česko proti Euro 7. Jaká auta budeme řídit?

To, že náš život ovlivňují často maličkosti, není jistě třeba připomínat. Právě probíhající vášnivé diskuse o nových emisních normách Evropské unie jsou toho dobrým příkladem. Škoda jen, že kvůli maličkostem nám mezi prsty zbytečně protékají ty „velké“ a „důležité“ skutečnosti. Připomíná to totiž jeden velmi známý „kus“: Mnoho povyku (možná) pro nic. Hodně důležitá otázka, která může člověka napadnout je, zda je skutečně nějaké to množství určitých látek z výfukových plynů motorů ve všech možných souvislostech důležitější než (nadneseně) čistší a zdravější ovzduší na planetě Zemi?