Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.
Co přesně na rusistice vyučujete, a co váš absolvent může nabídnout na trhu práce?
Rusistika zahrnuje primárně studium jazyka, literatury a kultury jak v teoretické, tak praktické rovině. Vedle teoretického základu studující získají praktickou znalost ruštiny, zkušenosti s překladem a tlumočením, ale také širší rámec historického a kulturního vývoje ve východní Evropě. Díky tomu naše absolventky a absolventi nacházejí uplatnění v oblasti překladu, tlumočení, jako novinářky či pedagogové, ale také v bezpečnostních složkách.
Předpokládám, že na katedře slavistiky studium rusistiky funguje už dlouhou dobu. Samozřejmě se ale nabízí otázka ruské invaze na Ukrajinu, protože je váš obor zaměřen na Rusko. Jak se od té doby změnila výuka?
Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny. V té době pro nás samotná výuka nebyla prioritou, ale snažili jsme se, aby naši studující měli možnost alespoň na chvíli zapomenout na válku a soustředit se na něco jiného.
Už v té době nám ale bylo jasné, že rusistika v předválečné podobě je do budoucna neudržitelná. Změna akreditací nového oboru je záležitostí několika let, nicméně již teď se snažíme rozšiřovat nabídku předmětů a aktivit, které dávají možnost lépe pochopit současné dění ve východní Evropě.
Úzce například spolupracujeme s organizacemi Gulag.cz a Memorial Česká republika, naše kolegyně nedávno zahájily výzkum v oblasti krizového tlumočení, což pomůže nejen našim studujícím při praktické výuce tlumočení, ale také organizacím, ve kterých krizové tlumočnice a tlumočníci působí.
Přemýšlíme také o dlouhodobém směřování rusistiky. Z tohoto důvodu jsme v září zorganizovali konferenci s podtitulem „Rusistika v době ruské války“, kde jsme sdíleli zkušenosti s našimi zahraničními a českými kolegyněmi a kolegy.
Evidovali jste pro tento akademický rok změnu v počtu zájemců? Přikládáte případné změny právě geopolitické situaci?
V letošním akademickém roce jsme zaznamenali propad zhruba o jednu třetinu oproti předchozím rokům. Podle mého názoru jde o kombinaci ruské invaze a dlouhodobého poklesu zájmu o filologické obory ze strany studujících.
Katedra slavistiky kromě oboru rusistiky má i ukrajinistiku. V tomto ohledu by mě zajímalo, jestli jste zaznamenali nějakou změnu vztahů napříč vyučujícími nebo studenty? Ptám se, protože vím, že pokud studenta obor baví, tak se stane významnou součástí jeho života, (alespoň z mé zkušenosti) a zabývá se jím daleko více než jiní lidé.
Akutní i dlouhodobá pomoc ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům, ale také perzekvovaným občanům Ruska nejde dělat bez spojení a koordinace. Když jsme například tlumočili v krajských asistenčních centrech, potkávali jsme se každodenně s našimi studujícími ukrajinistiky i rusistiky. V takových situacích nejen, že neřešíte, kdo je vyučující a kdo studující, ale také jaký obor studuje.
Jak to u vás nyní funguje se zahraničními výjezdy do Ruské federace? Když (a pokud) byli vaši studenti v čase invaze v Rusku, jaké měli možnosti? Museli se vrátit nebo mohli setrvat do konce semestru/ročníku?
V době začátku ruské agrese jsme měli v Moskvě několik studujících, které jsme v koordinaci se zahraničním oddělením a Ministerstvem zahraničních věcí evakuovali ihned do České republiky. Jejich setrvání v Rusku by bylo naprosto nemyslitelné, a to už z toho důvodu, že univerzita ihned po začátku invaze zmrazila veškeré smlouvy s ruskými partnery. Díky našim kolegyním a kolegům jsme v letošním roce navázali smlouvy s univerzitami v estonském Tallinu a Tartu. Dále chystáme spolupráci s univerzitami v Rize či kazašské Astaně.
Máte možnost nějak pomoci studentům z Ruska, kteří třeba ze své vlasti chtějí odejít? Udělali jste to už?
Naše možnosti jsou bohužel velmi omezené. Ministerstvo zahraničí sice spustilo program Občanská společnost, díky kterému mohou dostávat víza občané Ruska a Běloruska prokazatelně bojující proti nedemokratickým režimům, avšak ten nelze aplikovat na studující, kteří se v Rusku či Bělorusku necítí bezpečně a chtěli by odejít. V rámci svých možností se ale snažíme pomáhat ruským a běloruským občanům, kteří byli nebo stále jsou vystaveni perzekucím za své občanské postoje, a to formou osvěty, organizováním diskuzí, publikováním rozhovorů či překladů jejich textů.
Dají se od sebe oddělit studium rusistiky a to, co se nyní děje na Ukrajině?
Představa, že se lze zabývat studiem ruského jazyka, literatury a kultury bez reflexe aktuální situace, je velmi zcestná a těší mě, že názory kolegyň a kolegů z renomovaných evropských univerzit jsou v tomto ohledu totožné.
Zajímaly by mě některé technické věci i mimo studium na rusistice. Je znalost ruštiny výraznou výhodou na dnešním trhu práce? Kde rusky mluvící osoba může najít uplatnění?
Znalost ruštiny je velkou výhodou, nicméně důležitá je také znalost kulturního, historického a politického kontextu východní Evropy. S těmito znalostmi lze najít uplatnění ve výuce ruského jazyka na základních a středních školách, v oblasti tlumočení a překladů či v diplomacii a bezpečnostních složkách. Znalost ruštiny je zcela zásadní také v neziskovém sektoru.
Když pominu veškerou politiku, doporučili byste lidem naučit se rusky?
Určitě ano. Ruština je stále používána jako komunikační jazyk v zemích východní Evropy, pobaltských státech, Střední Asii či v Gruzii a Arménii. Zcela pochopitelně se v některých zemích setkáváme s tendencí nahrazovat ruštinu angličtinou, nicméně její znalost není zdaleka na takové úrovni jako ve střední Evropě a díky ruštině máme šanci komunikovat s více lidmi. Nezapomínejme také na velkou komunitu Rusek a Rusů v exilu. I tito lidé používají ruštinu jako primární dorozumívací jazyk. Bez znalosti ruštiny nemůžeme pomáhat efektivně potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací.
31. října 2024 16:58
Má Musk pod palcem i Putina? Majitel X si z Trumpa dělá loutku, z Američanů oběť
Související
Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka
Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka
rozhovor , jazyky , Rusko , René Andrejs
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 1 hodinou
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 2 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 3 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 4 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 4 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 5 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 5 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 7 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 8 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 9 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 10 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 10 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 12 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
včera
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
včera
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.
Zdroj: Lucie Žáková