Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.
Co přesně na rusistice vyučujete, a co váš absolvent může nabídnout na trhu práce?
Rusistika zahrnuje primárně studium jazyka, literatury a kultury jak v teoretické, tak praktické rovině. Vedle teoretického základu studující získají praktickou znalost ruštiny, zkušenosti s překladem a tlumočením, ale také širší rámec historického a kulturního vývoje ve východní Evropě. Díky tomu naše absolventky a absolventi nacházejí uplatnění v oblasti překladu, tlumočení, jako novinářky či pedagogové, ale také v bezpečnostních složkách.
Předpokládám, že na katedře slavistiky studium rusistiky funguje už dlouhou dobu. Samozřejmě se ale nabízí otázka ruské invaze na Ukrajinu, protože je váš obor zaměřen na Rusko. Jak se od té doby změnila výuka?
Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny. V té době pro nás samotná výuka nebyla prioritou, ale snažili jsme se, aby naši studující měli možnost alespoň na chvíli zapomenout na válku a soustředit se na něco jiného.
Už v té době nám ale bylo jasné, že rusistika v předválečné podobě je do budoucna neudržitelná. Změna akreditací nového oboru je záležitostí několika let, nicméně již teď se snažíme rozšiřovat nabídku předmětů a aktivit, které dávají možnost lépe pochopit současné dění ve východní Evropě.
Úzce například spolupracujeme s organizacemi Gulag.cz a Memorial Česká republika, naše kolegyně nedávno zahájily výzkum v oblasti krizového tlumočení, což pomůže nejen našim studujícím při praktické výuce tlumočení, ale také organizacím, ve kterých krizové tlumočnice a tlumočníci působí.
Přemýšlíme také o dlouhodobém směřování rusistiky. Z tohoto důvodu jsme v září zorganizovali konferenci s podtitulem „Rusistika v době ruské války“, kde jsme sdíleli zkušenosti s našimi zahraničními a českými kolegyněmi a kolegy.
Evidovali jste pro tento akademický rok změnu v počtu zájemců? Přikládáte případné změny právě geopolitické situaci?
V letošním akademickém roce jsme zaznamenali propad zhruba o jednu třetinu oproti předchozím rokům. Podle mého názoru jde o kombinaci ruské invaze a dlouhodobého poklesu zájmu o filologické obory ze strany studujících.
Katedra slavistiky kromě oboru rusistiky má i ukrajinistiku. V tomto ohledu by mě zajímalo, jestli jste zaznamenali nějakou změnu vztahů napříč vyučujícími nebo studenty? Ptám se, protože vím, že pokud studenta obor baví, tak se stane významnou součástí jeho života, (alespoň z mé zkušenosti) a zabývá se jím daleko více než jiní lidé.
Akutní i dlouhodobá pomoc ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům, ale také perzekvovaným občanům Ruska nejde dělat bez spojení a koordinace. Když jsme například tlumočili v krajských asistenčních centrech, potkávali jsme se každodenně s našimi studujícími ukrajinistiky i rusistiky. V takových situacích nejen, že neřešíte, kdo je vyučující a kdo studující, ale také jaký obor studuje.
Jak to u vás nyní funguje se zahraničními výjezdy do Ruské federace? Když (a pokud) byli vaši studenti v čase invaze v Rusku, jaké měli možnosti? Museli se vrátit nebo mohli setrvat do konce semestru/ročníku?
V době začátku ruské agrese jsme měli v Moskvě několik studujících, které jsme v koordinaci se zahraničním oddělením a Ministerstvem zahraničních věcí evakuovali ihned do České republiky. Jejich setrvání v Rusku by bylo naprosto nemyslitelné, a to už z toho důvodu, že univerzita ihned po začátku invaze zmrazila veškeré smlouvy s ruskými partnery. Díky našim kolegyním a kolegům jsme v letošním roce navázali smlouvy s univerzitami v estonském Tallinu a Tartu. Dále chystáme spolupráci s univerzitami v Rize či kazašské Astaně.
Máte možnost nějak pomoci studentům z Ruska, kteří třeba ze své vlasti chtějí odejít? Udělali jste to už?
Naše možnosti jsou bohužel velmi omezené. Ministerstvo zahraničí sice spustilo program Občanská společnost, díky kterému mohou dostávat víza občané Ruska a Běloruska prokazatelně bojující proti nedemokratickým režimům, avšak ten nelze aplikovat na studující, kteří se v Rusku či Bělorusku necítí bezpečně a chtěli by odejít. V rámci svých možností se ale snažíme pomáhat ruským a běloruským občanům, kteří byli nebo stále jsou vystaveni perzekucím za své občanské postoje, a to formou osvěty, organizováním diskuzí, publikováním rozhovorů či překladů jejich textů.
Dají se od sebe oddělit studium rusistiky a to, co se nyní děje na Ukrajině?
Představa, že se lze zabývat studiem ruského jazyka, literatury a kultury bez reflexe aktuální situace, je velmi zcestná a těší mě, že názory kolegyň a kolegů z renomovaných evropských univerzit jsou v tomto ohledu totožné.
Zajímaly by mě některé technické věci i mimo studium na rusistice. Je znalost ruštiny výraznou výhodou na dnešním trhu práce? Kde rusky mluvící osoba může najít uplatnění?
Znalost ruštiny je velkou výhodou, nicméně důležitá je také znalost kulturního, historického a politického kontextu východní Evropy. S těmito znalostmi lze najít uplatnění ve výuce ruského jazyka na základních a středních školách, v oblasti tlumočení a překladů či v diplomacii a bezpečnostních složkách. Znalost ruštiny je zcela zásadní také v neziskovém sektoru.
Když pominu veškerou politiku, doporučili byste lidem naučit se rusky?
Určitě ano. Ruština je stále používána jako komunikační jazyk v zemích východní Evropy, pobaltských státech, Střední Asii či v Gruzii a Arménii. Zcela pochopitelně se v některých zemích setkáváme s tendencí nahrazovat ruštinu angličtinou, nicméně její znalost není zdaleka na takové úrovni jako ve střední Evropě a díky ruštině máme šanci komunikovat s více lidmi. Nezapomínejme také na velkou komunitu Rusek a Rusů v exilu. I tito lidé používají ruštinu jako primární dorozumívací jazyk. Bez znalosti ruštiny nemůžeme pomáhat efektivně potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací.
Související
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
rozhovor , jazyky , Rusko , René Andrejs
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 1 hodinou
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 2 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 2 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 3 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.
Zdroj: Libor Novák