ROZHOVOR | Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs

Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.

Co přesně na rusistice vyučujete, a co váš absolvent může nabídnout na trhu práce?

Rusistika zahrnuje primárně studium jazyka, literatury a kultury jak v teoretické, tak praktické rovině. Vedle teoretického základu studující získají praktickou znalost ruštiny, zkušenosti s překladem a tlumočením, ale také širší rámec historického a kulturního vývoje ve východní Evropě. Díky tomu naše absolventky a absolventi nacházejí uplatnění v oblasti překladu, tlumočení, jako novinářky či pedagogové, ale také v bezpečnostních složkách.

Předpokládám, že na katedře slavistiky studium rusistiky funguje už dlouhou dobu. Samozřejmě se ale nabízí otázka ruské invaze na Ukrajinu, protože je váš obor zaměřen na Rusko. Jak se od té doby změnila výuka?

Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny. V té době pro nás samotná výuka nebyla prioritou, ale snažili jsme se, aby naši studující měli možnost alespoň na chvíli zapomenout na válku a soustředit se na něco jiného.

Už v té době nám ale bylo jasné, že rusistika v předválečné podobě je do budoucna neudržitelná. Změna akreditací nového oboru je záležitostí několika let, nicméně již teď se snažíme rozšiřovat nabídku předmětů a aktivit, které dávají možnost lépe pochopit současné dění ve východní Evropě.

Úzce například spolupracujeme s organizacemi Gulag.cz a Memorial Česká republika, naše kolegyně nedávno zahájily výzkum v oblasti krizového tlumočení, což pomůže nejen našim studujícím při praktické výuce tlumočení, ale také organizacím, ve kterých krizové tlumočnice a tlumočníci působí.

Přemýšlíme také o dlouhodobém směřování rusistiky. Z tohoto důvodu jsme v září zorganizovali konferenci s podtitulem „Rusistika v době ruské války“, kde jsme sdíleli zkušenosti s našimi zahraničními a českými kolegyněmi a kolegy.

Doporučené články

Evidovali jste pro tento akademický rok změnu v počtu zájemců? Přikládáte případné změny právě geopolitické situaci?

V letošním akademickém roce jsme zaznamenali propad zhruba o jednu třetinu oproti předchozím rokům. Podle mého názoru jde o kombinaci ruské invaze a dlouhodobého poklesu zájmu o filologické obory ze strany studujících.

Katedra slavistiky kromě oboru rusistiky má i ukrajinistiku. V tomto ohledu by mě zajímalo, jestli jste zaznamenali nějakou změnu vztahů napříč vyučujícími nebo studenty? Ptám se, protože vím, že pokud studenta obor baví, tak se stane významnou součástí jeho života, (alespoň z mé zkušenosti) a zabývá se jím daleko více než jiní lidé.

Akutní i dlouhodobá pomoc ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům, ale také perzekvovaným občanům Ruska nejde dělat bez spojení a koordinace. Když jsme například tlumočili v krajských asistenčních centrech, potkávali jsme se každodenně s našimi studujícími ukrajinistiky i rusistiky. V takových situacích nejen, že neřešíte, kdo je vyučující a kdo studující, ale také jaký obor studuje.

Jak to u vás nyní funguje se zahraničními výjezdy do Ruské federace? Když (a pokud) byli vaši studenti v čase invaze v Rusku, jaké měli možnosti? Museli se vrátit nebo mohli setrvat do konce semestru/ročníku?

V době začátku ruské agrese jsme měli v Moskvě několik studujících, které jsme v koordinaci se zahraničním oddělením a Ministerstvem zahraničních věcí evakuovali ihned do České republiky. Jejich setrvání v Rusku by bylo naprosto nemyslitelné, a to už z toho důvodu, že univerzita ihned po začátku invaze zmrazila veškeré smlouvy s ruskými partnery. Díky našim kolegyním a kolegům jsme v letošním roce navázali smlouvy s univerzitami v estonském Tallinu a Tartu. Dále chystáme spolupráci s univerzitami v Rize či kazašské Astaně.

Máte možnost nějak pomoci studentům z Ruska, kteří třeba ze své vlasti chtějí odejít? Udělali jste to už?

Naše možnosti jsou bohužel velmi omezené. Ministerstvo zahraničí sice spustilo program Občanská společnost, díky kterému mohou dostávat víza občané Ruska a Běloruska prokazatelně bojující proti nedemokratickým režimům, avšak ten nelze aplikovat na studující, kteří se v Rusku či Bělorusku necítí bezpečně a chtěli by odejít. V rámci svých možností se ale snažíme pomáhat ruským a běloruským občanům, kteří byli nebo stále jsou vystaveni perzekucím za své občanské postoje, a to formou osvěty, organizováním diskuzí, publikováním rozhovorů či překladů jejich textů.

Doporučené články

Dají se od sebe oddělit studium rusistiky a to, co se nyní děje na Ukrajině?

Představa, že se lze zabývat studiem ruského jazyka, literatury a kultury bez reflexe aktuální situace, je velmi zcestná a těší mě, že názory kolegyň a kolegů z renomovaných evropských univerzit jsou v tomto ohledu totožné.

Zajímaly by mě některé technické věci i mimo studium na rusistice. Je znalost ruštiny výraznou výhodou na dnešním trhu práce? Kde rusky mluvící osoba může najít uplatnění?

Znalost ruštiny je velkou výhodou, nicméně důležitá je také znalost kulturního, historického a politického kontextu východní Evropy. S těmito znalostmi lze najít uplatnění ve výuce ruského jazyka na základních a středních školách, v oblasti tlumočení a překladů či v diplomacii a bezpečnostních složkách. Znalost ruštiny je zcela zásadní také v neziskovém sektoru.

Když pominu veškerou politiku, doporučili byste lidem naučit se rusky?

Určitě ano. Ruština je stále používána jako komunikační jazyk v zemích východní Evropy, pobaltských státech, Střední Asii či v Gruzii a Arménii. Zcela pochopitelně se v některých zemích setkáváme s tendencí nahrazovat ruštinu angličtinou, nicméně její znalost není zdaleka na takové úrovni jako ve střední Evropě a díky ruštině máme šanci komunikovat s více lidmi. Nezapomínejme také na velkou komunitu Rusek a Rusů v exilu. I tito lidé používají ruštinu jako primární dorozumívací jazyk. Bez znalosti ruštiny nemůžeme pomáhat efektivně potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor jazyky Rusko René Andrejs

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy