Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.
Co přesně na rusistice vyučujete, a co váš absolvent může nabídnout na trhu práce?
Rusistika zahrnuje primárně studium jazyka, literatury a kultury jak v teoretické, tak praktické rovině. Vedle teoretického základu studující získají praktickou znalost ruštiny, zkušenosti s překladem a tlumočením, ale také širší rámec historického a kulturního vývoje ve východní Evropě. Díky tomu naše absolventky a absolventi nacházejí uplatnění v oblasti překladu, tlumočení, jako novinářky či pedagogové, ale také v bezpečnostních složkách.
Předpokládám, že na katedře slavistiky studium rusistiky funguje už dlouhou dobu. Samozřejmě se ale nabízí otázka ruské invaze na Ukrajinu, protože je váš obor zaměřen na Rusko. Jak se od té doby změnila výuka?
Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny. V té době pro nás samotná výuka nebyla prioritou, ale snažili jsme se, aby naši studující měli možnost alespoň na chvíli zapomenout na válku a soustředit se na něco jiného.
Už v té době nám ale bylo jasné, že rusistika v předválečné podobě je do budoucna neudržitelná. Změna akreditací nového oboru je záležitostí několika let, nicméně již teď se snažíme rozšiřovat nabídku předmětů a aktivit, které dávají možnost lépe pochopit současné dění ve východní Evropě.
Úzce například spolupracujeme s organizacemi Gulag.cz a Memorial Česká republika, naše kolegyně nedávno zahájily výzkum v oblasti krizového tlumočení, což pomůže nejen našim studujícím při praktické výuce tlumočení, ale také organizacím, ve kterých krizové tlumočnice a tlumočníci působí.
Přemýšlíme také o dlouhodobém směřování rusistiky. Z tohoto důvodu jsme v září zorganizovali konferenci s podtitulem „Rusistika v době ruské války“, kde jsme sdíleli zkušenosti s našimi zahraničními a českými kolegyněmi a kolegy.
Evidovali jste pro tento akademický rok změnu v počtu zájemců? Přikládáte případné změny právě geopolitické situaci?
V letošním akademickém roce jsme zaznamenali propad zhruba o jednu třetinu oproti předchozím rokům. Podle mého názoru jde o kombinaci ruské invaze a dlouhodobého poklesu zájmu o filologické obory ze strany studujících.
Katedra slavistiky kromě oboru rusistiky má i ukrajinistiku. V tomto ohledu by mě zajímalo, jestli jste zaznamenali nějakou změnu vztahů napříč vyučujícími nebo studenty? Ptám se, protože vím, že pokud studenta obor baví, tak se stane významnou součástí jeho života, (alespoň z mé zkušenosti) a zabývá se jím daleko více než jiní lidé.
Akutní i dlouhodobá pomoc ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům, ale také perzekvovaným občanům Ruska nejde dělat bez spojení a koordinace. Když jsme například tlumočili v krajských asistenčních centrech, potkávali jsme se každodenně s našimi studujícími ukrajinistiky i rusistiky. V takových situacích nejen, že neřešíte, kdo je vyučující a kdo studující, ale také jaký obor studuje.
Jak to u vás nyní funguje se zahraničními výjezdy do Ruské federace? Když (a pokud) byli vaši studenti v čase invaze v Rusku, jaké měli možnosti? Museli se vrátit nebo mohli setrvat do konce semestru/ročníku?
V době začátku ruské agrese jsme měli v Moskvě několik studujících, které jsme v koordinaci se zahraničním oddělením a Ministerstvem zahraničních věcí evakuovali ihned do České republiky. Jejich setrvání v Rusku by bylo naprosto nemyslitelné, a to už z toho důvodu, že univerzita ihned po začátku invaze zmrazila veškeré smlouvy s ruskými partnery. Díky našim kolegyním a kolegům jsme v letošním roce navázali smlouvy s univerzitami v estonském Tallinu a Tartu. Dále chystáme spolupráci s univerzitami v Rize či kazašské Astaně.
Máte možnost nějak pomoci studentům z Ruska, kteří třeba ze své vlasti chtějí odejít? Udělali jste to už?
Naše možnosti jsou bohužel velmi omezené. Ministerstvo zahraničí sice spustilo program Občanská společnost, díky kterému mohou dostávat víza občané Ruska a Běloruska prokazatelně bojující proti nedemokratickým režimům, avšak ten nelze aplikovat na studující, kteří se v Rusku či Bělorusku necítí bezpečně a chtěli by odejít. V rámci svých možností se ale snažíme pomáhat ruským a běloruským občanům, kteří byli nebo stále jsou vystaveni perzekucím za své občanské postoje, a to formou osvěty, organizováním diskuzí, publikováním rozhovorů či překladů jejich textů.
Dají se od sebe oddělit studium rusistiky a to, co se nyní děje na Ukrajině?
Představa, že se lze zabývat studiem ruského jazyka, literatury a kultury bez reflexe aktuální situace, je velmi zcestná a těší mě, že názory kolegyň a kolegů z renomovaných evropských univerzit jsou v tomto ohledu totožné.
Zajímaly by mě některé technické věci i mimo studium na rusistice. Je znalost ruštiny výraznou výhodou na dnešním trhu práce? Kde rusky mluvící osoba může najít uplatnění?
Znalost ruštiny je velkou výhodou, nicméně důležitá je také znalost kulturního, historického a politického kontextu východní Evropy. S těmito znalostmi lze najít uplatnění ve výuce ruského jazyka na základních a středních školách, v oblasti tlumočení a překladů či v diplomacii a bezpečnostních složkách. Znalost ruštiny je zcela zásadní také v neziskovém sektoru.
Když pominu veškerou politiku, doporučili byste lidem naučit se rusky?
Určitě ano. Ruština je stále používána jako komunikační jazyk v zemích východní Evropy, pobaltských státech, Střední Asii či v Gruzii a Arménii. Zcela pochopitelně se v některých zemích setkáváme s tendencí nahrazovat ruštinu angličtinou, nicméně její znalost není zdaleka na takové úrovni jako ve střední Evropě a díky ruštině máme šanci komunikovat s více lidmi. Nezapomínejme také na velkou komunitu Rusek a Rusů v exilu. I tito lidé používají ruštinu jako primární dorozumívací jazyk. Bez znalosti ruštiny nemůžeme pomáhat efektivně potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , jazyky , Rusko , René Andrejs
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 19 minutami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 26 minutami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 51 minutami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 1 hodinou
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
před 1 hodinou
Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní
před 2 hodinami
Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?
před 2 hodinami
Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii
před 3 hodinami
Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují odborníci
před 4 hodinami
Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?
před 5 hodinami
Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové
včera
Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou
včera
Muži hrozilo za zapálení baru v Liberci doživotí. Trest je nakonec nižší
včera
Česko si pořídí další Leopardy. Armáda tak splní požadavky NATO
včera
Bláznivé počasí očima meteorologů. Na konci týdne přijde další zvrat
včera
Princ Harry na tetovacím křesle. Nové video má své vysvětlení
včera
RECENZE: Dekadentní Gladiátor II se ocitá mezi slastnou pokleslostí a nefunkčními emocemi
včera
Pavel řekl, zda by Babišovi svěřil vládu. Může to ovlivnit jeho další kandidaturu
včera
Češi po výhře nad Gruzií postupují v Lize národů mezi elitu. Mají také jistou baráž o MS
včera
Storm Shadow donutí ruské síly přeskupit jednotky. Co jsou zač střely, které zvýší obavy z další eskalace?
Storm Shadow, známé také pod názvem SCALP EG (Système de Croisière Autonome à Longue Portée – Emploi Général), jsou pokročilé střely s plochou dráhou letu vyvinuté britskou společností MBDA. Tyto střely patří mezi nejmodernější zbraně svého druhu a hrají klíčovou roli ve vojenských konfliktech, kde je rozhodující přesnost a schopnost zasáhnout strategické cíle hluboko na nepřátelském území.
Zdroj: Libor Novák