Před 40 lety zahájily Spojené státy za podpory šestice karibských zemí vojenskou invazi na ostrovní stát Grenada. Tamní události, které operaci Urgent Fury předcházely, tedy vojenský převrat a poprava do té doby vládnoucího marxistického revolucionáře Maurice Bishopa, otevřely americké administrativě prezidenta Ronalda Reagana příležitost zvrátit vývoj na ostrově ve vlastní prospěch, konstatuje Erik Ondria v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Slovenský historik ze Státního archivu v Košicích, který se tématem odborně zabývá, v něm nastínil mimo jiné důvody, proč byly vztahy mezi Washingtonem a Grenadou napjaté prakticky od nástupu Bishopa k moci a proč se Reagan rozhodl k radikálnímu a do jisté míry riskantnímu řešení celé situace. Stejně tak nastínil, jak se na tehdejší dění dívají s odstupem času obyvatelé ostrova.
Operaci Urgent Fury předcházelo svržení a vražda marxistického revolucionáře Maurice Bishopa, který na ostrově vládl coby ministerský předseda od roku 1979. Můžete přiblížit pozadí těchto událostí?
Abychom správně pochopili, co znamenalo svržení a vražda Maurice Ruperta Bishopa v roce 1983 pro vývoj na ostrově a v tomto prostoru, je se třeba ohlédnout za turbulentním vývojem na Grenadě od šedesátých let dvacátého století. V roce 1967 získala tato země autonomní statut na Velké Británii a za pár let v roce 1974 se stala nezávislým státem, avšak zůstala členem Commonwealthu. Od tohoto období až do roku 1979 vládla na ostrově kontroverzní osobnost, Eric Matthew Gairy, jako první premiér země. Ten byl nejen na Grenadě, ale také v prostředí Karibiku znám svými diktátorskými sklony a využíváním své soukromé armády či milice k potlačování odporu vůči své osobě a způsobu vlády. To vedlo analogicky na grenadské politické scéně k vytvoření několika opozičních skupin. V březnu 1979 odjel Gairy z ostrova a nařídil svým milicím zatknout a popravit vedoucího opozice, Maurice Bishopa a další oponenty. Tyto zprávy se však dostaly k Bishopovi a spolu s ostatními členy Hnutí Nový Klenot se shodli, že je čas a příležitost převzít moc v zemi.
Revoluce vypukla 13. března 1979 a Hnutí Nový Klenot se chopilo moci. Bishopova vláda přinesla Grenadě mnoho pozitivních změn, avšak byla značně levicově orientovaná. Právě další země s levicovou orientací v Karibiku byla trnem v oku „největšího hráče“ v tomto geopolitickém prostoru. Spojené státy sledovaly vývoj na Grenadě stejně pečlivě jako změnu v její zahraničněpolitické orientaci. Bishop jako vůdčí postava nesporně znamenal pro mnoho Grenaďanů zosobnění revoluce a pozitivních změn na ostrově v letech 1979 až 1983, zatímco pro Spojené státy americké, stejně jako pro jejich spojence v karibské oblasti, znamenala jeho poprava a puč příležitost ke změně poměrů ve vlastní prospěch.
Jak byste charakterizoval vládu hnutí Nový klenot před říjnem 1983? Jak jste zmínil, ideologicky se orientovala doleva, marxisticky, což ale může být v dnešní době chápáno velmi široce. Směřovala k modelu castrovské Kuby či diktatur sovětského typu známých z Evropy, nebo hledala spíše vlastní formu levicového systému?
Hnutí se zformovalo z několika opozičních stran teprve rok před ziskem nezávislosti Granady v březnu 1973 a po americké invazi na ostrov v roce 1983 prakticky zaniklo. Fungovalo tehdy něco málo přes deset let a ideologicky se skutečně orientovalo značné levicově. V archivních dokumentech a literatuře je označováno především jako marxistické s jistými prvky antikolonialismu ale také panafrikanismu, nicméně jeho představitelé se prezentovali především jako revolucionáři. Z těchto důvodů jsem spíše toho názoru, že inspirace politického směřování hledalo Hnutí spíše na Kubě, i když v něm pochopitelně lze nalézt prvky příznačné pro Grenadu samotnou. Tuto tezi také podporovalo osobní přátelství mezi Bishopem a Castrem. I přes některé populistické tendence zaznamenala v domácí politice vláda Nového klenotu několik úspěchů, zejména v oblasti zdravotnictví a vzdělání. Snažila se také zrovnoprávnit obyvatelstvo v přístupu k bydlení či snížit propast v rozdělení bohatství. V zahraniční politice byla vláda Hnutí orientována především na Kubu a Sovětský Svaz, což zároveň znamenalo jistou komplikaci pro vztahy se sousedními karibskými zeměmi i se Spojenými státy, s nimiž ale ostrov udržoval nezbytné vztahy.
Právě americký prezident Ronald Reagan již v březnu 1983, šest měsíců před invazí, označil v televizním projevu Grenadu za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy. Jak své tvrzení zdůvodnil a nakolik se jeho argumentace jeví s odstupem čtyřiceti let jako oprávněná?
Vztahy Washingtonu a grenadského Saint George´s byly napjaté prakticky již od převzetí moci Bishopem. Z dostupných dokumentů je zřejmé, že již Carterova administrativa sledovala počínání Hnutí Nový Klenot na Grenadě s obezřetností. Vzestup značně levicově orientovaného hnutí, jeho převzetí moci na ostrově a jeho napojení na Kubu a Sovětský svaz, to všechno v geopolitickém prostoru, který Spojené státy pokládaly za vlastní, přiměly Ronalda Reagana po jeho nástupu vést aktivní politiku vůči Grenadě. Šlo především o ekonomický a politický nátlak.
Vyjádření Reagana z března 1983 zmiňovalo primárně tři důvody, proč je Grenada pro Spojené státy bezpečnostní hrozbou. Šlo zejména o velice nadstandardní vztahy ostrova s Kubou a Sovětským svazem a s tím související postupnou militarizaci Grenady. Především ale americký prezident narážel na stavbu nového mezinárodního letiště Point Sallines na Grenadě. Ve Washingtonu panovaly obavy, že je kvůli svým rozměrům vojenským zařízením. Tyto obavy posilovala přítomnost několika stovek kubánských vojenských poradců a pracovníků na ostrově.
Oprávněnost Reaganovy argumentace můžu jako historik hodnotit pouze z pohledu doby, a sice z pohledu období takzvané druhé studené války. Spojené státy jako supervelmoc si v období soupeření Východu se Západem musely bránit svůj geopolitický prostor před pronikáním komunistických či jiných levicových hnutí a ideologií. V tomto kontextu všechny zmíněné důvody hovořily pro americkou intervenci. S odstupem času se však dá hodnotit jako sporný především argument o letišti Point Sallines jakožto striktně vojenském zařízení.
Co tedy považujete za hlavní důvod toho, že Spojené státy vyslyšely po Bishopově popravě žádosti karibských ostrovních států v sousedství Grenady, aby do tamních událostí vojensky zasáhly?
Těžko vybrat jeden hlavní důvod, podle mě jich bylo hned několik zahraničněpolitických i vnitropolitických. V konečném důsledku a z dnešního pohledu všechny vyznívaly ve prospěch Spojených států. Nejdřív k těm vnitropolitickým. Je se potřebné zmínit, že i Hnutí Nový Klenot bylo vnitřně rozděleno. Bishop byl čelním představitelem prokubánske frakce, jeho kolega a rival Winston Bernard Coard zase zastáncem prosovětské orientace. V rámci bojů o nejvyšší post v Hnutí byl Bishop obviněn, že nedokáže vyřešit ekonomickou krizi na Grenadě, čímž ohrožuje revoluci. Svými politickými oponenty byl zbaven funkcí a uvržen do domácího vězení. Po týdnu věznění však byl 19. října 1983 osvobozen demonstranty požadujícími jeho propuštění. Po přesunu davu a bývalého premiéra na velitelství armády však zakročili vojáci loajální nové vládní frakci, kteří Maurice Bishopa, stejně jako několika dalších jeho podporovatelů popravili. Následně byla vytvořená Revoluční vojenská rada pod vedením generála Hudsona Austina.
Do této situace už postupně zasahovaly Spojené státy. Do karet jim hrála rozpolcená a neuspořádaná vnitropolitická situace na ostrově a žádost sousedních karibských států o pomoc. To vše vytvářelo podmínky vhodné pro intervenci. Ve Washingtonu také operovali se skutečností, že na Grenadě žilo okolo tisíc amerických občanů, včetně několika set studentů. Hudson Austin po převzetí moci uzavřel ostrov před světem a jednání o bezpečném odsunu amerických občanů nevedla k úspěchu. V potaz je dle mého názoru také nutno vzít i samotnou polohu ostrova, vedle níž procházely významné námořní cesty a v neposlední řade také příležitost pro Spojené státy definitivně a přímo vyřešit situaci ve své sféře vlivu, i když tak radikálním a do jisté míry i riskantním způsobem. Reagan také mohl počítat při vojenském řešení s relativně vysokou podporou veřejnosti, jelikož jenom dva dny před spuštěním invaze na Grenadu došlo v Libanonu k útoku na americkou vojenskou základnu s vysokými ztrátami na životech vojáků.
Jaké byly konkrétní cíle operace Urgent Fury a nakolik se je podařilo invazním jednotkám naplnit?
Prvním z cílů operace bylo získání kontroly nad grenadskými letišti Point Sallines a Pearls. Následovaly snahy o osvobození a zajištění bezpečnosti generálního guvernéra Grenady, Paula Godwina Scoona. Ten byl předním informátorem o situaci na ostrově a zároveň prostřednictvím utajených diplomatických kanálů také inicioval pomoc karibských a Spojených států. Na to byl uvrhnut do domácího vězení.
Po zabezpečení předmostí v podobě obou grenadských letišť dostaly invazní americké jednotky pokyn postoupit na ostrov a zajistit bezpečnost a evakuaci všech amerických občanů, zejména studentů, ale také příslušníků jiných spřátelených národů. Následně šlo o převzetí kontroly nad strategickou infrastrukturou, zajetí předních grenadských revolučních vojenských a politických představitelů, zajištění vojenského materiálu a zajatců, v posledních dnech operace pak o neutralizaci posledních zbytků odporu. Následně bylo přistoupeno k postupné obnově grenadské vlády pod dočasným vedením Paula Scoona.
Zjednodušeně by se dalo říci, že se invazním silám podařilo splnit všechny vytýčené úkoly, i když ne tak hladce, jak se možná předpokládalo. Zřejmě největší těžkosti měly americké jednotky při vysvobození guvernéra Grenady a při lokalizaci a evakuaci amerických studentů. Celá operace byla do jisté míry zároveň zkouškou koordinace jednotlivých složek americké armády a dá se říct, že i demonstrací síly.
Jak jste zmínil, k invazi došlo v období takzvané druhé studené války, kdy výrazně narůstalo napětí mezi Východem a Západem. V kremelském vedení dokonce touto dobou sílily obavy, zda se Spojené státy nechystají překvapivě napadnout Sovětský svaz a jeho spojence. Přispěly v tomto směru události v Karibiku v říjnu 1983 k další eskalaci nedůvěry a tensí mezi Washingtonem a Moskvou?
Světové instituce a jednotlivé země, včetně některých spojenců Spojených států, reagovaly na invazi na Grenadu zpravidla negativně. V podobném duchu se zachoval Sovětský svaz, když obvinil Spojené státy s porušení mezinárodního práva, jehož se Grenada stala obětí. Invaze Spojených států na Grenadu, podobně jako další události roku 1983, například vyhlášení americké Strategické obranné iniciativy, sestřelení letu KAL 007 sovětskou stíhačkou nebo chybný jaderný poplach v Sovětském svazu, který důstojník Stanislav Petrov naštěstí vyhodnotil jako falešný, rozhodně nepřinesly zmírnění napětí ve světě či deeskalaci nedůvěry a tensí mezi Washingtonem a Moskvou. I právě proto je období označováno jako druhá studená válka.
Jak jsou dnes operace Urgent Fury a celkově události z října 1983 vnímány obyvatelstvem Grenady?
Události z října 1983 doznívaly na ostrově, ale také v celé karibské oblasti zejména kvůli grenadským odsouzencům. V regionu jsou známí jako takzvaná Grenadská sedmnáctka, podle počtu odsouzených představitelů z řad grenadských politických, vojenských i civilních osob. V roce 1986 byli odsouzeni za vraždu Mauricea Bishopa, sedmi dalších členů jeho vlády a několika civilistů nejvyšším soudem Grenady k trestům smrti. Ty byly později změněny na tresty odnětí svobody v řádu desítek let pro každého. Mezi odsouzenými byli také Hudson Austin i Bernard Coard. Poslední propuštění se z vězení dostali na svobodu v roce 2009.
Grenada se stala po reorganizaci poměrů po roce 1983 demokratickou zemí s volenými zástupci a svobodnými volbami a na ostrově již nedocházelo k turbulentním politickým výkyvům. Bez ohledu na to přišlo během převratu a následné invaze v říjnu 1983 o život několik desítek vojáků a civilistů Grenady a několik stovek jich utrpělo zranění. Mezi Grenaďany najdeme lidi, kteří odsoudí americkou invazi, ale i další, kteří jsou její zastánci a těch je více. Tato majorita se přiklání k názoru, že vláda generála Hudsona Austina byla v kombinaci se zahraniční podporou Sovětského svazu větší hrozbou pro poklidný život a vývoj. Tvrzení, že vývoj v uplynulých čtyřiceti letech byl skutečně poklidnější, je podpořeno návratem části Grenaďanů do vlasti, hospodářským rozvojem včetně turismu i průzkumy veřejného mínění na toto téma.
Na druhé straně, Maurice Bishop se dodnes těší na ostrově oblibě, jakožto mučedník a výrazná osobnost grenadských dějin. Dokladuje to také přejmenování letiště Point Sallines v roce 2009 na Mezinárodní letiště Mauricea Bishopa.
Související
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
USA (Spojené státy americké) , rozhovor , Americká armáda (U.S. ARMY) , Erik Ondria , operace Urgent Fury
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová