Názory

Související články:

Putinovo palestinské chucpe

Mám obavy, kam situace na Blízkém východě povede, říká odborník Záhora pro EZ

Teroristický útok palestinského hnutí Hamás na izraelské území z minulé soboty byl naprosto bezprecedentní i z hlediska dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu, a z tohoto důvodu ovlivní vztah mezi oběma národy na dekády, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jakub Záhora. Odborník na současný Izrael, který působí na Institutu politologických studií FSV UK dodává, že bezprecedentní je podle dostupných zpráv i rozsah izraelské reakce. Vyjadřuje v té souvislosti obavu, že utužení represivních praktik proti Palestincům povede dříve nebo později k další podobné tragédii. 

Proč Írán vede zástupnou válku proti Izraeli a nebojuje sám? Roli hraje geografie i hrozba střetu s NATO

Hamás potvrdil, že dostal k útoku na Izrael podporu od Íránu. Podle mluvčího skupiny Ghaziho Hamada se Teherán zavázal, že bude „stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma“. Íránská podpora radikálním hnutím, která chovají nepřátelství k Izraeli, je notoricky známá a nijak překvapivá. Írán nemá moc jiných možností než vést zástupnou válku, přímá invaze proti židovskému státu je prakticky nemožná. 

Izraelská rozvědka je na pranýři, útok Hamásu nikdo nečekal. Stojí za jeho úspěšným začátkem spiknutí?

Izraelská rozvědka je jednou z nejuznávanějších a nejrespektovanějších na světě. Rozvíjela se uprostřed války, nejprve proti arabské koalice, následně proti paramilitárním hnutím v čele s Hizballáhem a Hamásem. A právě druhé jmenované palestinské uskupení na Izrael nyní zaútočilo bez toho, aby Izraelci byli dobře připravení nebo měli alespoň tušení o blížící se pohromě. 

Chtít levná paliva a potraviny se nemusí vždy vyplatit. Příkladů je dost

Vzpomínáte si ještě na plamenná prohlášení členů hnutí Ano, když v Maďarsku zastropovali před řadou měsíců ceny benzínu a potravin a pánové a dámy z tohoto hnutí nemohli udělat to samé? A pak na jejich nicotné blábolení, když se ukázalo, že násilné omezování tržních mechanismů vede k nedostatku, a nakonec k ještě větší drahotě, než jsme zažili v tuzemských podmínkách? Ale práce opozičníků, jistě namítne každý politolog, je právě neúnavná kritika. No jo. A teď to tu máme znovu. Tentokrát jsou ale kvůli kritice zdražování českých paliv úderným kladivem kritiky levné polské benzínky. 

Trauma z jomkipurské války dopadá na Izrael i po 50 letech, říká odborník

Před padesáti lety, na židovský svátek Dne smíření 6. října 1973, podnikla vojska Egypta a Sýrie za podpory řady dalších arabských zemí překvapivý úder na Izrael. Přestože zaskočená izraelská armáda po několika dnech dokázala ofenzivu odrazit, utrpěla značné ztráty. Objevují se proto i spekulace, že Izrael v jisté chvíli zvažoval nasazení jaderných zbraní. Taková tvrzení však nejsou podpořena důkazy, upozorňuje odborník Azriel Bermant v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Seniorní výzkumník pražského Ústavu mezinárodních vztahů v něm vysvětlil, v čem spočívá hlavní význam konfliktu pro situaci na Blízkém východě, stejně jako důvody, proč je válka ve veřejné debatě v Izraeli stále silně přítomná a proč tamní společnost i s odstupem půl století diskutuje o tom, zda neexistuje hrozba opakování jomkipurské katastrofy.

Žádná diktatura, hlas každého může být slyšet. Euroskeptici mají v EU také místo

Vítězství Roberta Fica (a jeho Smeru) ve slovenských parlamentních volbách nutně nemusí znamenat obrat jeho země od Západu. Evropská unie sice země nedrží v kleci, má ale páky, jakými se může bránit rozvratu. Poukázal na to nezávislý server RFE/RL.

Události Petra Nutila: Okamura je Pitomio, usnesl se Nejvyšší soud. Gratulujeme

Milí čtenáři, vítejte u dalšího pravidelného vydání Událostí Petra Nutila, souhrnu toho podstatného, co se nejen v naší zemi událo. A dnešní díl bude tak trochu výjimečný a speciální, protože navzdory obvyklému schématu bude mít jen jednu hlavní zprávu, ostatní události vezmeme jen telegraficky.

Demografie v hlavní roli, volby ovládlo konzervativní Slovensko. Liberálové žijí ve městech či v zahraničí

Výsledky slovenských parlamentních voleb jasně hovoří o rozdílu mezi společností na Slovensku a lidmi, kteří ze země odešli do zahraničí. Hlavní roli hraje demografie, lze to pozorovat i na ziscích nejsilnější maďarsko-slovenské strany. 

Co hrozí Slovensku? Fico ho může posunout o desítky let zpět, nechápe ani smysl evropské integrace

Vítězství Roberta Fica může zdiskreditovat Slovensko v očích zahraničních partnerů a zemi izolovat, pokud bude naplňovat sliby z kampaně. Dnešní doba vyžaduje spolupráci se zahraničím, členství v Evropské unii každému členskému státu šetří prostředky. Budoucí obnova Ukrajiny je lukrativní, jenže o to Slováci mohou díky Ficově politice přijít. 

Události Petra Nutila: Konec Liberlandu, nejhorší premiér, antibrexit a homofobní konzervatismus

Milí moji, je tu další nedělní vydání Událostí Petra Nutila, čili výběru toho nejabsurdnějšího, čím nás uplynulý týden obdařil. Tak pojďme na to. 

Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží

Už čtyři země ohlásily záměr věnovat Ukrajině dlouho požadované stíhací letouny F-16. Ačkoli schválení dodávek ze strany USA ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil za "průlomovou dohodu", američtí představitelé se podle Reuters domnívají, že F-16 poskytnou Ukrajině jen "malou pomoc" v její protiofenzívě. 

Zelenskyj se nekrotí a stojí ho to spojence. Nátlak fungoval, když ruská armáda stála před Kyjevem

Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout. 

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

Události Petra Nutila: Vyhasínající Rajchl a ústavní Orel v hnízdě

Moji milí, čím začít jiným, než úplně čerstvou zprávou! Další demonstrace uspořádaná Jindřichem Rajchlem proběhla. A tak to má být, žijeme ve svobodné zemi, kde si každý může protestovat proti čemu chce. Tentokrát se už pod vedením tohoto pána neprotestovalo proti bídě, ale vládě. Asi bída už v ČR není, nebo co. Každopádně to je asi tak jediný rozdíl mezi touto demonstrací a tou předchozí. 

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit

Když ne válka, tak stávky za vyšší mzdy. Tak by mohl vypadat titulek textu o tom, jaká bude v nejbližší době cena plynu, který slouží nejen k výrobě elektřiny, ale i k vytápění. A že nejde o nic veselého, naznačují poslední zprávy společnosti Chevron Australia, která tvrdí, že neočekává, že by se v nynějším sporu o mzdy a pracovní podmínky dohodla s odbory. Zastavit stávky v pobočkách firmy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Gorgon a Wheatstone se tak nepodařilo. Může tohle výrazně zvýšit cenu energetické komodity? 

Žijeme v pokračování studené války, Rusko hraje divadlo i pro vlastní občany, z dějin dělá zbraň, říká odborník

Koloběh přepisování dějin nikdy nekončí, má kořeny v dávné historii lidské civilizace. Pro EuroZprávy.cz koncept přepisování dějin vysvětlil vojenský historik Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. A právě kremelský režim se v nové učebnici pro sedmnáctileté studenty uchýlil k výraznému přepisování dějin. 

Úsporný balíček není populární, potřebujeme jej ale víc, než "žvanění" opozice ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se poslanci dohadují o schválení podoby tzv. úsporného balíčku. Ten má, slovy vládních představitelů, prostřednictvím desítek opatření a úprav platných zákonů, ozdravit státní finance tak, aby se schodek rozpočtu v příštím roce snížil o 98 miliard korun a v roce 2025 o dalších více než 150 miliard korun. Že to nebude nic jednoduchého věděli nejen koaliční poslanci, ale i ti opoziční. Přesto se ale znovu a znovu, bez ohledu na to, zda zrovna vládne ten či onen, objevují podobné otázky. 

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti.