Názory

Související články:

Události Petra Nutila: Tryzna za Agátu, Jaromíra Soukupa a budoucnost naší země

Před 75 lety vznikla KLDR. Sjednocení Koreje se nabízí, čas ale hraje proti, soudí koreanista

Severokorejští komunisté před 75 lety, 9. září 1948, vyhlásili na sever od 38. rovnoběžky, která od konce druhé světové války rozdělovala Korejský poloostrov na zóny pod sovětskou a americkou správou, vlastní stát. Vznik Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) byl ovšem logickou reakcí na předchozí vyhlášení Korejské republiky na jihu, upozorňuje koreanista Jaromír Chlada. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůrazňuje, že korejská společnost byla v té době naladěna spíše levicově, čemuž odpovídal i pokus o vyhlášení Korejské lidové republiky o tři roky dříve – a pokud by nebyl americkou okupační správou potlačen, patrně by na celém poloostrově vznikl stát inklinující k nějaké formě socialismu, který by se pravděpodobně začlenil do sovětské sféry vlivu.

Ukrajinci ztrácí přátele, ale i končetiny. Nedovedu si to představit, říká lékař z centra Superhumans u Lvova

Nedaleko Lvova stojí zhruba čtyři měsíce staré rehabilitační centrum Superhumans. Řada lékařů zde pomáhá vojákům s amputovanými končetinami zpět do normálního života. Díky spolupráci s ortopedických chirurgem Volodymyrem Glowatskym EuroZprávy.cz dostaly exkluzivní možnost do zařízení nahlédnout.

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Události Petra Nutila: Babiš bez Mafry a americké dilema

Někteří rodiče se radují, mnozí učitelé pláčou. Končí totiž prázdniny. A také začínají další Události Petra Nutila, dnes psané ze zahraničí, a proto stručnější.

Fiala slibuje nesplnitelné. Z ČR chce vyspělou zemi, za dva roky mu ale vyprší mandát

Ze střednědobé vize premiéra Petra Fialy zřejmě nic nebude. Česká republika se podle něj má stát do deseti let vyspělou zemí a křižovatkou Evropy, nicméně jí k tomu chybí základní předpoklady v čele s kvalitní infrastrukturou a dlouhodobou schopností politických elit udržet zdravý státní rozpočet. Dalším z problémů je politický mandát, který k tomu Fiala potřebuje – nevypadá to, že si ho při volbách za dva roky udrží. 

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.

Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Českým firmám chybí k obsazení pracovních míst stále desítky tisíc lidí. Není to nová zpráva. Jenže, ač si firmy v tuzemsku naříkají na nedostatek potřebných zaměstnanců, seč mohou, tak nějak se stále nedaří ten „zamrzlý“ či chcete-li „přehřátý“ trh práce rozmrazit. A je asi jedno, zda je trh zmrzlý nebo přehřáty. A nyní, jak si třeba všimla i agentura Bloomberg, čelí téměř shodnému problému i pracovní trhy v Polsku a Maďarsku. I ty totiž vykazují nízkou nezaměstnanost, a opakující se volání po nových pracovních silách a nedostatku zaměstnanců. Jedno je tak jisté, lidi prostě nejsou nikde a „přetahovaná“ o ně má v každé zemi své nepřekročitelné mantinely. 

Policie nemá na hackerské útoky čas ani kapacity. Dokonalá obrana neexistuje, weby bank mohou kolabovat dál, říká expert

Vedoucí české, slovenské a maďarské pobočky kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies Miloslav Lujka v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil způsob, jakým fungují různé hackerské útoky. Zejména DDoS, kterým v poslední dnech čelily největší české banky a další instituce. Upozornil, že dnes dokáží hackeři napadat internetové uživatele velice přesvědčivě. „Někdy už je to tak uvěřitelné, že tomu může propadnout opravdu každý,“ říká například o phishingu. 

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Události Petra Nutila: Prigožin v pekle a mistrovství v oportunismu

Milí moji, je tu poslední srpnové neděle a s ní jako už tradičně nové vydání Událostí PN! Tak se pojďme podívat na to podstatné, co se u nás a ve světě událo.   

Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Srpen přinesl do tuzemských informačních vod zajímavé novinky. Tak předně, podle analýzy Hospodářské komory to nebude mít Česko, pokud se nezačnou v ekonomice dít potřebné změny, s dalším ekonomických růstem snadné a může se stát, že ať po příštích parlamentních volbách bude ČR vládnout kdokoliv, může na tom být ještě hůře než současná vláda. Té totiž, a to právě kvůli ekonomickým nesnázím „rozhodně důvěřují“ jen dvě procenta respondentů. Naopak, nedůvěra v kabinet je rekordní. Pro lidi, zaměstnance a živnostníky by to totiž znamenalo jediné: Platy a výdělky by dále nemusely růst a jejich přibližování se k „západním“ standardům by mohlo na léta ustat.

Za znásilnění několika dětí podmínka. Viděli jste šestnáctiletého ubránit se dospělému muži? Blažek zřejmě ano

Redefinice znásilnění a bezbrannosti oběti ze strany ministerstva spravedlnosti je spíše směšný pokus o přiblížení se dodržování lidských práv než rozumný krok. Bezbranná oběť má mít podle šéfa resortu Pavla Blažka pod dvanáct let, tedy ještě daleko pod hranicí dospělosti. Je obtížné si představit úspěšnou obranu, byť šestnáctiletého mladého člověka proti urostlému dospělému. Nebo proti přesile. 

O přítomnosti Prigožina v havarovaném letadle se vědělo až příliš brzy. Co o jeho údajné smrti vlastně víme?

Média se dozvěděla od ruského úřadu pro letectví informace o přítomnosti Jevgenije Prigožina na palubě ztroskotaného letadla velice rychle. Nejdříve informace začala šířit agentura TASS, a to jen necelé dvě hodiny po pádu letounu. Odstartovala tak kolotoč odhadů a spekulací, který už nešlo (a nejde) zastavit.

Za extrémní počasí může globální oteplování, vlny veder budou častější a delší, říká meteoroložka Honsová

Letošní léto nás s výjimkou přelomu července a srpna pronásledují velmi vysoké teploty, které nezřídka přesahují tropické třicítky. V této souvislosti se EuroZprávy.cz obrátily na meteoroložkou Dagmar Honsovou, která prozradila, že se na konci týdne můžeme těšit na ochlazení až o deset stupňů. Smutným poznatkem je, že tropické dny byly například v pražském Klementinu naměřeny pětkrát častěji než před sto lety. 

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Události Petra Nutila: Danuše ve STANu a kamarád do deště Nejedlý

Je tu další neděle a s ní i další vydání souhrnných Událostí Petra Nutila, které budou - jako vždy - o něco absurdnější, než si myslíte. Tak pojďme na to. 

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Odpuštění je možné, Rusové o něj ale musí sami požádat, popisuje náměstek gubernátora Lvovské oblasti

EuroZprávy.cz ve Lvově na západě Ukrajiny vyzpovídaly prvního náměstka gubernátora oblasti Oleksandra Kulepina o tom, jak se změnil život v regionu od začátku války. Rovněž odpovídal na otázky ohledně ruské menšiny. „Když obyvatelé vidí, že lidé, co se přistěhovali z východní Ukrajiny, se snaží mluvit ukrajinsky a dělají chyby, respektují to,“ popisuje. Jiný případ podle něj je, když si myslí, že mají právo ruštinu používat. „To tady respektované není. Místní to pak vnímají jako nerespektování země a jejího jazyka,“ pokračuje.