ANALÝZA | Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží

Ukrajinská protiofenzíva měla několik týdnů relativně malý úspěch, protože ukrajinské síly nemohly prorazit ruskou několikastupňovou obranu. Ukrajinští vojáci údajně utrpěli těžké ztráty a ztratili téměř čtvrtinu zbraní.

Podle serveru National Interest na tom měl svůj podíl i nedostatek vzdušné podpory pro jednotky na zemi. Ukrajinskému letectvu se nepodařilo dosáhnout vzdušné převahy, dodávky stíhaček F-16 ale zřejmě skutečně budou mít jen omezený vliv na protiofenzívu. Než bude Ukrajina připravena létat s moderními stíhačkami, ještě to několik měsíců potrvá.

"Několik desítek tryskáčů samo o sobě za současných podmínek války nemůže účinně prorazit. Tato realita je umocněna skutečností, že nepřítel má dobře vybavené letectvo a protivzdušné střely. S tryskáči nebo bez nich zůstane ukrajinská protiofenzíva pomalá na zemi i na nebi," uvádí server.

Protiofenzíva přesto zaznamenává postupný úspěch. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti. Podle ISW ukrajinské ozbrojené síly prorážejí tuto obrannou linii, nelze ale potvrdit, zda ji zcela prolomili. 

Deník The Wall Street Journal (WSJ) označuje situaci na frontě za důležitý milník v tři a půl měsíce trvající ukrajinské protiofenzívě, jejímž cílem je rozdělit pozice ruské okupační armády na dvě části. Dodal, že ukrajinské ozbrojené síly prorazily hlavní ruskou obrannou linii na jihovýchodě země s pomocí obrněných vozidel.

Pokud se Ukrajincům podaří vytvořit stabilní pozici, mohou se pokusit poslat další obrněná vozidla skrze mezeru a proniknout do méně opevněných oblastí. Podle tamních vojáků je ale cena za postup vysoká. ISW ale upozorňuje, že schopnost Ukrajiny dostat obrněná vozidla k nejsilnějším ruským obranným liniím a operovat s nimi poblíž ruských pozic je důležitým znakem pokroku v ukrajinské protiofenzívě.

Shamil Abdullah Saleh, výzkumný asistent ve Strategic Vision Institute, se ale domnívá, že F-16 poměr sil na Ukrajině nezmění, to ze tří důvodů. Jedním z nich je, že délka trvání výcviku pilotů. Ten běžně zabere šest měsíců, tato doba ovšem nezahrnuje školení technického personálu pro údržbu letadla.

Zatímco na výcviku ukrajinského letectva spolupracuje více států, přesný časový rámec pro dokončení technického výcviku zůstává nejistý. Než bude ukrajinské letectvo připraveno k nasazení, bude zřejmě příliš pozdě na to, aby mělo nějaký měřitelný účinek v protiofenzívě. 

První ukrajinští piloti by sice mohli výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA dokončit ještě letos, po dokončení výcviku v USA ale budou piloti muset projít ještě výcvikem NATO v Evropě a před nasazením stíhaček do akce musí absolvovat i výcvik zaměřený na údržbu letounů.

Do akce se tak zatím stíhačky nedostanou, uvedl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Letci podle něj nyní absolvují testy z angličtiny a výcvik v USA by mohli zakončit za tři měsíce. Kolik času další příprava pilotů zabere ale nedokázal odhadnout, uvedla agentura Ukrinform.

Nasazení pilotů do akce tak letos není reálné, a ani samotné stíhačky se do země letos už nedostanou. Dodávky letounů F-16 na Ukrajinu mohou trvat až osm měsíců kvůli předpokladům, které je třeba splnit. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová to uvedla v rozhovoru pro European Pravda, napsal server Kyiv Independent. 

Podle ní tedy nemá smysl dát zemi letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nepovažuje tak za reálné, že by její země předala bojové letouny Ukrajině dříve než v příštím roce. 

Druhým důvodem je podle experta fakt, že k dosažení vzdušné převahy nestačí mít špičkové vybavení. Pilot potřebuje tisíce hodin letového času, aby zvládl své letadlo. Podle vysloužilého leteckého komodora Andrewa Curtise z RAF se výcvik i zkušených pilotů na novém letadle měří v měsících, ne v týdnech. Ruské letectvo naopak využívá domácí stíhačky a má hluboké znalosti o silných a slabých stránkách svých letadel.

Závěrem se Saleh obává, že F-16 poskytnuté Ukrajině jsou staré braky, byť s modernizovanými zbraňovými systémy. Stáří stíhaček je ale odhadováno v průměru na čtyřicet let a vyžadují častou údržbu. Ukrajinské letectvo stráví značný čas opravami letadel, aby je udrželo letuschopné. K udržení tak bude nezbytná řádná logistická podpora i zásobovací trasy.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je stále jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) ale byla už v 70. letech a tehdy se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.