GLOSA | Události Petra Nutila: Babiš bez Mafry a americké dilema

Ukrajinská armáda prolomila první ruskou obrannou linii, potvrdil generál Oleksandr Tarnavskij v rozhovoru pro The Guardian. Označil to za zásadní moment ofenzivy a dodal, že překonání linie u Záporoží předcházely týdny odminování půdy. V posledních dnech je znatelný postup ukrajinské armády na jihu Ukrajiny, a to až o tři kilometry denně. Chytrákům, kteří komentují válku z gauče a kterým se postup zdá pomalý, se sluší připomenout, že Ukrajinci překonávají ruské dopředu zbudované obranné linie a hustá minová pole, aniž by se mohli spolehnout na podporu letectva. K tomu není co dodávat, snad jen sláva Ukrajině!

Rusům se nedaří ani ve vesmíru. Jejich chlouba Luna-25 měla analyzovat půdu na Měsíci a pátrat po vodě, dostala se ale na nepropočtenou oběžnou dráhu a 19. srpna se roztříštila o povrch. Rusko tak předstihla i Indie, jejíž přistávací modul Vikrám sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce a ukázal živý přenos indické vesmírné agentury (ISRO). Tak nevím, nedělají ti Rusové nakonec náhodou všechno tak trochu špatně? Nebo je to karma? 

Vysoká míra zdražování přiměla Maďary omezit dovolené, informovala ČTK. Tato země, které vládne Babišův nejlepší kamarád Orbán, má aktuálně nejvyšší míru inflace v celé Evropské unii. Že by nakonec ten populismus nebyl recept na nebe na zemi? Kdo ví. Ptejte se Andreje.

Když jsme u toho Babiše. Tak ten prodává mediální skupinu Mafra, do které patří třeba deníky Mladá Fronta, Lidové noviny a Metro, časopisy Téma, Rytmus života, televize Óčko, rádia Impuls a Rock zone a spousta dalších titulů, které suma sumárum tvoří asi tak třetinu českého mediálního trhu. Děje se tak po deseti letech Babišova mediálního kralování a ne zrovna proto, že by chtěl, nebo že by šlo o byznysové rozhodnutí. Babiš je v zásadě k prodeji donucen, protože podle nového zákona o střetu zájmů politici nesmí vlastnit žádná média. A to je dobře. Tak či tak se zas ukazuje, jak nepružně český stát reaguje. Trvalo deset let, než se aspoň mediálně vypořádal s jedním oligarchou a nechal ho vyrůst do obludných rozměrů moci a vlivu, založených na švindlu a ohýbání pravidel a nechal jej natolik zakořenit v myslích občanů, že dost možná ještě jednou usedne v Kramářově vile, a to navzdory dnešnímu prodeji médií. Řeknu vám, to není dobrá zpráva o stavu, zaprvé o stavu státní správy, a zadruhé občanské společnosti.  

Petr Pavel po dlouhém přemítání a váhání podepsal penzijní reformu, přestože se nijak netají výhradami ke způsobu valorizace důchodů a rychlým změnám v celém systému. Dá se to číst jako první výrazně zdvižený výstražný prst, kterým prezident ukazuje, že není automatem na podpisy, zároveň však nemůže a  ani nechce vystupovat v roli člověka, který diktuje podobu jednotlivých zákonů, protože za ty má odpovědnost vláda a Sněmovna. S jakým ulehčením lze uvažovat nad tím, jaký tyjátr a tanečky by kolem stejného zákona předvedl minulý prezident, nemyslíte? Nebo nedej bože si představte, jak nadstranicky by postupoval prezident Babiš, kdyby se jím stal. 

Spojené státy americké se taky už pomalu zase chystají na prezidentské volny a zatím to vypadá, že proti sobě budou opět stát egomaniak, chaotik a narcis Donald Trump, obviněný ze spiknutí proti vlastnímu národu, a proti němu velmi zvadlý a věkem sešlý Joe Biden, jenž je schopen říct obětem ničivého požáru, který spálil hlavní havajské město na prach a při kterém zemřela stovka lidí, že i on dobře ví, co je požár, protože jeden takový kdysi zachvátil kuchyni v jeho domě a o život tehdy málem přišla jeho kočka. Tohle rozhodování Američanům teda nepřeju. A je vlastně docela smutné, že americká politika nedokáže kromě těchto dvou hlavních tváří vyprodukovat jinou, snesitelnou variantu. Nu, zapeklité jsou cesty demokracie. 

A to by pro dnešek stačilo.