Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Ještě před volbami 23. února Merz důrazně odmítal zadlužování země a varoval, že větší státní výdaje by mohly ohrozit Německo i celou Evropu. Po vítězství v parlamentních volbách však změnil tón a oznámil ambiciózní výdajový plán, který má pomoci Evropě osamostatnit se v oblasti obrany.

Podle Merze setkání mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ukázalo, že Evropa musí přehodnotit svou závislost na Spojených státech. Trumpův přístup k válce na Ukrajině a jeho smířlivost vůči Rusku přiměly německého kancléře k přehodnocení priorit.

V úterý má Bundestag rozhodnout o několika klíčových zákonech, které umožní tuto fiskální změnu. Pokud budou schváleny, Německo se odkloní od více než patnáctileté politiky rozpočtové disciplíny, která měla negativní dopady na infrastrukturu a hospodářský růst.

Merz čelil silnému tlaku různých politických skupin. Jeho koaliční jednání vedla k dohodě se sociálními demokraty a Zelenými, kteří podpořili plán výměnou za investice do obnovitelných zdrojů a modernizace infrastruktury. Zelení si například vymínili sto miliard eur na ekologické projekty.

Ačkoliv Merz dlouho kritizoval sociální demokraty za jejich snahy o vyšší zadlužování, nakonec jim musel ustoupit, aby získal podporu pro svůj obranný rozpočet. Výsledkem je komplexní plán, který zahrnuje i 500 miliard eur na infrastrukturní projekty.

Změna přístupu k veřejným financím je v Německu historickým zlomem. Země se dlouhodobě řídila zásadou přísné fiskální odpovědnosti, kterou prosazovala bývalá kancléřka Angela Merkelová. Koncept tzv. "švábské hospodyně", která si nemůže dovolit utrácet nad své možnosti, se stal součástí německého ekonomického myšlení.

Nicméně současná bezpečnostní situace a ekonomické výzvy vedly i konzervativce ke změně postoje. Například bývalý eurokomisař Günther Oettinger uznal, že v minulosti Německo utrácelo příliš málo za obranu a nyní je třeba tuto chybu napravit.

Ekonomové však varují, že samotné výdaje nemusí stačit k řešení německých problémů. Německý Institut ifo provedl průzkum mezi 205 ekonomy a většina z nich se shodla, že klíčové jsou strukturální reformy, nikoli jen zvýšené státní investice.

Další otázkou je efektivita vynaložených peněz. Německá armáda se dlouhodobě potýká s personálními problémy a stárnutím vybavení. Podle studie think-tanku Bruegel by Evropa musela nasadit stovky tisíc nových vojáků, aby nahradila americkou vojenskou ochranu.

Merz nyní stojí před obrovskou výzvou – nejen zajistit financování obrany a infrastruktury, ale také provést nutné reformy, které zajistí, že tyto peníze budou účelně využity. Jak sám prohlásil: "Pouhé peníze nás úspěšnými neudělají."