GLOSA | Otevřeně o novinařině: Bez lásky k řemeslu to nejde

Zamíříme-li kamkoliv – do komentářů na sociálních sítích, k veřejným projevům některých politiků nebo na stránky alternativních médií – všude na nás čeká stejné odhalení: novináři jsou placeni vládou. Nebo ještě lépe – přímo Georgem Sorosem.

Pamatuji si slova šéfredaktora při svém prvním novinářském pohovoru – bylo mi sotva devatenáct. „Na novinařině se nedá zbohatnout,“ prohlásil tehdy. Uběhlo víc než pět let a já se mezitím dozvěděl jediné: že mě prý platí magnát, stát nebo rovnou Brusel. S odstupem času ale každému novináři dojde, že pravdu měl právě výše zmíněný šéfredaktor.

Zajímavé je, že když se podívám na mladé novináře, nevidím vily, luxusní auta ani zlaté hodinky. Vidím spíš unavené tváře, nájemní byty a v lepším případě ojetou dvojkovou oktávku. Těžko říct, ale jako důkaz tajného financování „shůry“ to zrovna nevypadá. A ti starší? Ti vypadají jako ještě unavenější verze těch mladých. Normální lidé, kteří denně pracují, a kterých na ulicích potkáte miliony. Žádné limuzíny, žádné tajné schůzky v luxusních rezidencích. Jen běžná realita, která se do konspiračních teorií moc nehodí.

Naši čtenáři – ten nejvzácnější živočišný druh – by měli vědět jednu věc. Když píšeme o válce na Ukrajině, v Gaze nebo o nejnovějších krocích amerického prezidenta, často čerpáme z cizojazyčných zdrojů a předkládáme vám je v češtině. Budujeme si kontakty – a věřte, že posílat desítky e-mailů, vyřizovat telefonáty a neustále shánět spolupráci není žádná legrace. Právě díky tomu ale vzniká originální obsah, něco, co jinde nenajdete. Žádné prefabrikované zprávy, žádné diktované scénáře. Jen poctivá práce s jediným cílem – přinést čtenářům co nejvěrnější obraz světa. To vše děláme s respektem k ústavnímu právu na svobodu tisku – a v případě komentářů i na svobodu slova. Každou informaci, kterou tlumočíme, pečlivě ověřujeme – klidně i na pětkrát –, abychom měli jistotu, že nepředkládáme lež.

I proto bych vás rád zasvětil do „tajů“ naší práce – té, která nám pravidelně vynáší nenávistné komentáře a obvinění, že nás platí vláda, Brusel nebo kdoví kdo. Jedním ze základních principů, kterých se držíme, je objektivita. Proto u nás například v případě války na Ukrajině nenajdete jen vyjádření ukrajinských a evropských lídrů, ale i reakce Moskvy a jejích spojenců. Informace neselektujeme, vyjádření neupravujeme – s jedinou výjimkou, a tou jsou vulgarity. Ty buď vynecháme, nebo zakryjeme pár hvězdičkami.

Pokud u nás narazíte na jednostranné vyjádření nějakého politika či jiné veřejně známé osobnosti, nejspíš jsme zatím neobdrželi reakci druhé strany – nebo ji najdete v dalším, navazujícím článku. Novinařina je totiž jako mozaika: informace k nám přicházejí po malých kouscích a ze všech stran. Naší prací je tyto poskládat tak, aby dávaly smysl a vytvořily co nejvěrnější obraz reality.

Zároveň myslíme na vás, naše čtenáře. Místo zahlcení nekonečným textem je lepší rozdělit téma na menší, srozumitelnější části. Vezměme si třeba politiku Donalda Trumpa: mohli bychom napsat desetitisícislovný článek, který by nikdo nečetl – protože kdo chce číst encyklopedii v novinách? Místo toho je efektivnější rozebrat jeho přístup k Evropě, Číně, Mexiku a Kanadě zvlášť – a následně se úplně nově zaměřit na další desítky témat.

Stejně jako miliony dalších musí i novináři pečlivě zvažovat každý výdaj navíc. Ekonomická realita posledních let na nás dopadla stejně jako na všechny ostatní. Pokud má mladý člověk sen skutečně zbohatnout, měl by se novinařině obloukem vyhnout. Tohle není profese pro ty, kdo hledají snadný výdělek – ale pro ty, kdo ji dělají navzdory všemu, protože ji prostě mají rádi.

Novinařina navíc není profesí, která by byla psychicky jednoduchá. Sledujeme dění kolem sebe – a to se vším všudy. Takže když v článku narazíte na upozornění, že jsme se rozhodli něco nezveřejnit, protože to není vhodné pro citlivé povahy, vězte, že my jsme to viděli. A často ne jednou, ale hned několikrát. Některé věci nejdou jen tak vypnout, ani když zavřete notebook.

Až zase narazím na komentář, že mě platí Soros, Brusel nebo vláda, jen se pousměju. Nemá smysl to vyvracet – kdo chce věřit konspiracím, stejně si je najde. A tak je to vlastně v pořádku, žijeme ve svobodné zemi. Ostatně, přiznávám bez mučení, že ani pořádně nevím, kdo ten Soros vlastně je. A popravdě? Ani mě to nezajímá.

A co možná mnohé překvapí ještě víc – až přijdou volby, nejsem z těch, kdo hodí hlas některé z vládních stran. Koho volím, s dovolením neřeknu, právo na soukromí si ponechám. Ale stejně jako každý občan České republiky a Evropské unie mám svobodnou možnost rozhodnout se podle sebe. U urny totiž nemám po ruce žádné instrukce, ale pouze volební lístek a vlastní přesvědčení.

Související

Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025) Glosa

Politici se naučili, že nic nemusí dodržet. Marnotratnost vždy zaplatí starý známý „někdo jiný“

Politici opět slibují zázraky – levnější hypotéky, vyšší důchody, víc bytů, vyšší mzdy. Jenže rozpočet praská ve švech a o nutném zvýšení daní, pokud mají být tyto honosné sliby skutečně splněny, raději nikdo nemluví. Všichni čekají, že to vyřeší „někdo jiný“. A tím „někým“ budeme zřejmě zase my všichni. Stejně, jako tomu bylo vždycky.
Fotbal, ilustrační fotografie. Glosa

Slávisticko-plzeňsko-ostravská nebezpečná hra s ohněm. Snad se z ní nestane precedens

Od vypuknutí této kauzy už uběhl více než týden, ale je důležité, aby nezapadla, jelikož v sázce je toho hodně. Jako fotbaloví fanoušci jsme toho v českém fotbale zažili hodně. Tedy alespoň jsme si to mysleli, když vypukla kauza odposlechů s Ivanem Horníkem. Nebo když jsme zažili téměř neomezenou moc bývalého svazového místopředsedy a černokněžníka Romana Berbra nad rozhodčími. Nyní, 36 let po sametové revoluci, však přichází trojice špičkových českých klubů s dosud nevídanou věcí v tuzemském fotbale – odebraním akreditace novinářům z deníku Sport na domácí zápasy těchto klubů, tedy Slavie, Plzně a Ostravy.

Více souvisejících

glosa novináři

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy