GLOSA | Otevřeně o novinařině: Bez lásky k řemeslu to nejde

Zamíříme-li kamkoliv – do komentářů na sociálních sítích, k veřejným projevům některých politiků nebo na stránky alternativních médií – všude na nás čeká stejné odhalení: novináři jsou placeni vládou. Nebo ještě lépe – přímo Georgem Sorosem.

Pamatuji si slova šéfredaktora při svém prvním novinářském pohovoru – bylo mi sotva devatenáct. „Na novinařině se nedá zbohatnout,“ prohlásil tehdy. Uběhlo víc než pět let a já se mezitím dozvěděl jediné: že mě prý platí magnát, stát nebo rovnou Brusel. S odstupem času ale každému novináři dojde, že pravdu měl právě výše zmíněný šéfredaktor.

Zajímavé je, že když se podívám na mladé novináře, nevidím vily, luxusní auta ani zlaté hodinky. Vidím spíš unavené tváře, nájemní byty a v lepším případě ojetou dvojkovou oktávku. Těžko říct, ale jako důkaz tajného financování „shůry“ to zrovna nevypadá. A ti starší? Ti vypadají jako ještě unavenější verze těch mladých. Normální lidé, kteří denně pracují, a kterých na ulicích potkáte miliony. Žádné limuzíny, žádné tajné schůzky v luxusních rezidencích. Jen běžná realita, která se do konspiračních teorií moc nehodí.

Naši čtenáři – ten nejvzácnější živočišný druh – by měli vědět jednu věc. Když píšeme o válce na Ukrajině, v Gaze nebo o nejnovějších krocích amerického prezidenta, často čerpáme z cizojazyčných zdrojů a předkládáme vám je v češtině. Budujeme si kontakty – a věřte, že posílat desítky e-mailů, vyřizovat telefonáty a neustále shánět spolupráci není žádná legrace. Právě díky tomu ale vzniká originální obsah, něco, co jinde nenajdete. Žádné prefabrikované zprávy, žádné diktované scénáře. Jen poctivá práce s jediným cílem – přinést čtenářům co nejvěrnější obraz světa. To vše děláme s respektem k ústavnímu právu na svobodu tisku – a v případě komentářů i na svobodu slova. Každou informaci, kterou tlumočíme, pečlivě ověřujeme – klidně i na pětkrát –, abychom měli jistotu, že nepředkládáme lež.

I proto bych vás rád zasvětil do „tajů“ naší práce – té, která nám pravidelně vynáší nenávistné komentáře a obvinění, že nás platí vláda, Brusel nebo kdoví kdo. Jedním ze základních principů, kterých se držíme, je objektivita. Proto u nás například v případě války na Ukrajině nenajdete jen vyjádření ukrajinských a evropských lídrů, ale i reakce Moskvy a jejích spojenců. Informace neselektujeme, vyjádření neupravujeme – s jedinou výjimkou, a tou jsou vulgarity. Ty buď vynecháme, nebo zakryjeme pár hvězdičkami.

Pokud u nás narazíte na jednostranné vyjádření nějakého politika či jiné veřejně známé osobnosti, nejspíš jsme zatím neobdrželi reakci druhé strany – nebo ji najdete v dalším, navazujícím článku. Novinařina je totiž jako mozaika: informace k nám přicházejí po malých kouscích a ze všech stran. Naší prací je tyto poskládat tak, aby dávaly smysl a vytvořily co nejvěrnější obraz reality.

Zároveň myslíme na vás, naše čtenáře. Místo zahlcení nekonečným textem je lepší rozdělit téma na menší, srozumitelnější části. Vezměme si třeba politiku Donalda Trumpa: mohli bychom napsat desetitisícislovný článek, který by nikdo nečetl – protože kdo chce číst encyklopedii v novinách? Místo toho je efektivnější rozebrat jeho přístup k Evropě, Číně, Mexiku a Kanadě zvlášť – a následně se úplně nově zaměřit na další desítky témat.

Stejně jako miliony dalších musí i novináři pečlivě zvažovat každý výdaj navíc. Ekonomická realita posledních let na nás dopadla stejně jako na všechny ostatní. Pokud má mladý člověk sen skutečně zbohatnout, měl by se novinařině obloukem vyhnout. Tohle není profese pro ty, kdo hledají snadný výdělek – ale pro ty, kdo ji dělají navzdory všemu, protože ji prostě mají rádi.

Novinařina navíc není profesí, která by byla psychicky jednoduchá. Sledujeme dění kolem sebe – a to se vším všudy. Takže když v článku narazíte na upozornění, že jsme se rozhodli něco nezveřejnit, protože to není vhodné pro citlivé povahy, vězte, že my jsme to viděli. A často ne jednou, ale hned několikrát. Některé věci nejdou jen tak vypnout, ani když zavřete notebook.

Až zase narazím na komentář, že mě platí Soros, Brusel nebo vláda, jen se pousměju. Nemá smysl to vyvracet – kdo chce věřit konspiracím, stejně si je najde. A tak je to vlastně v pořádku, žijeme ve svobodné zemi. Ostatně, přiznávám bez mučení, že ani pořádně nevím, kdo ten Soros vlastně je. A popravdě? Ani mě to nezajímá.

A co možná mnohé překvapí ještě víc – až přijdou volby, nejsem z těch, kdo hodí hlas některé z vládních stran. Koho volím, s dovolením neřeknu, právo na soukromí si ponechám. Ale stejně jako každý občan České republiky a Evropské unie mám svobodnou možnost rozhodnout se podle sebe. U urny totiž nemám po ruce žádné instrukce, ale pouze volební lístek a vlastní přesvědčení.

Související

Filip Turek Glosa

Turkovy výroky jsou testem české společnosti

Poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy sobě) označil část pracovníků státní správy za „parazity“. Avizoval, že strana, jejímž zůstává čestným prezidentem, se je rozhodla „deratizovat“. Znepokojivost situace prohlubuje skutečnost, že Turek dehumanizační rétoriku, která připomíná slovník nechvalně známého díla Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera, aplikoval na politicky definovanou skupinu. To, zda své výroky ustojí, může určit směřování české společnosti. 
Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025) Glosa

Politici se naučili, že nic nemusí dodržet. Marnotratnost vždy zaplatí starý známý „někdo jiný“

Politici opět slibují zázraky – levnější hypotéky, vyšší důchody, víc bytů, vyšší mzdy. Jenže rozpočet praská ve švech a o nutném zvýšení daní, pokud mají být tyto honosné sliby skutečně splněny, raději nikdo nemluví. Všichni čekají, že to vyřeší „někdo jiný“. A tím „někým“ budeme zřejmě zase my všichni. Stejně, jako tomu bylo vždycky.

Více souvisejících

glosa novináři

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy