Evropa sčítá škody. Extrémní počasí si zatím jen letos vyžádalo tisíce mrtvých

Získaná data jasně ukazují na nebezpečí, které extrémní horko představuje, přičemž tyto projevy jsou dále zesilovány klimatickou krizí. Podle provedené analýzy by více než 40 % zasažených lidí nezemřelo, nebýt dosavadního globálního oteplování způsobeného lidskou činností o 1,4 stupně Celsia.

Pro srovnání vládní statistiky uvádějí, že v důsledku dopravních nehod zemřou v zemi průměrně čtyři lidé denně a přibližně 35 osob denně umírá kvůli užívání alkoholu a drog. Podle odborníků se budou extrémní teploty dále zhoršovat s tím, jak pokračující spalování fosilních paliv pumpuje znečištění do atmosféry.

Autorka analýzy Clair Barnesová z Imperial College London uvedla, že se jedná o vysoká čísla a cílem je takovému počtu úmrtí předcházet. Podle ní lidstvo dosáhlo bodu, kdy je horko natolik extrémní, že dopady, které s sebou přináší, již nelze přehlížet.

Vrchol červnové vlny veder vedl k bezprecedentnímu vydání červených varování po dobu tří po sobě jdoucích dnů ze strany britského Úřadu pro zdravotní bezpečnost a meteorologického úřadu Met Office. Toto varování před ohrožením života platilo pro všechny obyvatele, přestože nejvyššímu riziku kvůli vysokým teplotám a vlhkosti čelí mladí, staří a lidé s přidruženými chorobami.

Úřad UKHSA již dříve zjistil, že mezi lety 2020 a 2024 zemřelo v Británii kvůli letním vlnám veder více než 10 000 lidí. Výbor pro změnu klimatu přitom již déle než desetiletí upozorňuje, že britské plány na ochranu obyvatel před rychle se zhoršujícím extrémním počasím jsou nedostatečné.

Červnová vlna veder byla nejrozsáhlejší a nejintenzivnější, jaká kdy byla v Evropě zaznamenána, a odhaduje se, že stála život více než 20 000 lidí. V Německu, kde byl naměřen rekordní teplotní vrchol 41,7 stupně Celsia, zemřelo podle předběžných vládních údajů téměř 5 500 osob, přičemž situace vážně zasáhla také školy, nemocnice a dopravu.

Podle Barnesové by měl samotný rozsah těchto čísel lidem ukázat, že jde o hrozbu, kterou je třeba brát vážně. Cestou k zastavení zhoršování situace je přechod k čisté nulové bilanci emisí, což není politický, ale fyzikální cíl, protože ukončením produkce skleníkových plynů se zastaví další oteplování.

Mark McCarthy z Met Office, který byl součástí analytického týmu, označil rok 2026 za výjimečný právě kvůli dvěma britským vlnám veder v květnu a červnu, které překonaly dosavadní rekordy. V západním Londýně bylo během května naměřeno maximum 35,1 stupně Celsia a tři po sobě jdoucí dny rekordních červnových teplot vyvrcholily hodnotou přesahující 37 stupňů Celsia ve východní Anglii.

Výzkumníci uvedli, že změna klimatu přidala k těmto teplotám 3 až 4 stupně Celsia. Podle McCarthyho způsobuje lidskou činností vyvolaná změna klimatu častější a intenzivnější vlny veder jak celosvětově, tak v Británii, přičemž extrémní vysoké teploty v zemi rostou mnohem rychleji než průměrná teplota.

Denis Fernando z organizace Friends of the Earth označil za národní skandál, že Británie zůstává nebezpečně nepřipravená. Předsedkyně Komise pro rizika horka Emma Howard Boydová z London School of Economics dodala, že tato čísla za první polovinu léta se již blíží celkovým hlášeným ztrátám z rekordního roku 2022.

Analýza odhadla, že během květnové vlny veder mezi 21. a 29. květnem zemřelo z příčin souvisejících s horkem 550 lidí, přičemž téměř 60 % těchto úmrtí bylo důsledkem dodatečného tepla způsobeného klimatickou krizí. Přibližně 2 200 úmrtí pak nastalo mezi 18. a 28. červnem, což zahrnuje i nejkritičtější dny.

V červnu byl podíl úmrtí připisovaných globálnímu oteplování kolem 38 %, což je méně než v květnu. Podle Barnesové to bylo způsobeno tím, že samotné teploty byly natolik extrémní, že by nadměrná úmrtnost spojená s horkem byla velmi vysoká i bez dodatečného přispění lidskou činností vyvolaného oteplování.

Použitá metodika kombinovala analýzu meteorologických dat a klimatických modelů s publikovanými výzkumy, které detailně popisují souvislost mezi horkem a denní úmrtností v Anglii a Walesu. To vědcům umožnilo porovnat úmrtnost v dnešním světě s hypotetickým chladnějším světem bez globálního oteplování.

Spočítaná úmrtí představují nadměrná úmrtí ze všech příčin, tedy počty zemřelých nad běžnou úroveň pro dané roční období, což zahrnuje infarkty a další naléhavé zdravotní stavy vyvolané horkem. Ross Thompson z úřadu UKHSA upozornil, že sledování horka jako přímé příčiny úmrtí by bylo jen špičkou ledovce a celkovou zátěž by to podhodnocovalo.

Británie disponuje podrobnými dlouhodobými daty o úmrtích a klimatu, což tyto analýzy umožňuje, na rozdíl od mnoha zemí, které jsou rostoucími teplotami zasaženy nejvíce. Konzervativní odhad mezinárodních lékařských odborníků z loňského roku nicméně ukázal, že stoupající horko zabíjí na celém světě v průměru jednoho člověka za minutu.

V západní Evropě mezitím extrémní teploty způsobily další tragédie, když v Německu během červnové vlny veder utonulo téměř 100 lidí, z nichž většinu tvořili mladí muži. Podle oficiálních údajů šlo o nejhorší bilanci utonutí za více než dvě desetiletí, přičemž 40 obětí bylo mladších 30 let a celkově muži tvořili přes 90 % obětí.

Německý svaz plavčíků uvedl, že země nezaznamenala tolik utonulých od vlny veder v červnu 2003, kdy zemřelo 107 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace zahynulo na začátku léta v celé Evropě více než 1 300 lidí a počty utonutí vzrostly na celém kontinentu, přičemž ve Francii bylo od 19. června nahlášeno 131 případů.

Institut Roberta Kocha v Německu informoval, že země letos zaznamenala nejméně 5 120 úmrtí spojených s horkem, přičemž většina z nich připadá na červen a zhruba 4 270 obětí tvořili lidé starší 75 let. Vlna veder zasáhla také Francii, kde Paříž kvůli vysokým teplotám omezila provoz svých hlavních památek a muzeí.

Eiffelova věž během víkendu zkrátila otevírací dobu do 16:00, přestože v hlavní sezóně bývá otevřená až do půlnoci. Podobná opatření přijalo muzeum Louvre, které omezilo provoz od pátku do pondělí, a muzeum Musée d’Orsay, jež zkrátilo otevírací dobu od soboty do středy. Organizátoři cyklistického závodu Tour de France poprvé v historii zkrátili nedělní etapu o 30 kilometrů, aby závodníky uchránili před nejintenzivnějším horkem.