Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Mluvčí Met Office pro klimatické otázky Grahame Madge upozornil na mimořádnost situace, kdy letitý červnový teplotní rekord odolával půl století, avšak v tomto týdnu byl překonán hned ve třech po sobě jdoucích dnech. Nová maxima byla zaznamenána napříč rozsáhlým územím jižní Anglie, od Somersetu až po Suffolk. Podle meteorologů to jasně dokazuje, jak plošný a závažný dopad současná vlna veder na celou zemi má.

Extrémní počasí, které v současnosti sužuje západní Evropu, je podle The Guardian odborníky označováno za nejhorší vlnu veder v historii, přičemž kombinace vysokých teplot a vlhkosti poháněná klimatickou krizí činí život v mnoha městech téměř nesnesitelným. Zatímco pro část obyvatel znamenají vedra pouze zhoršený spánek či nepohodlí v domácí kanceláři, rodiny s nízkými příjmy a ženy pociťují tyto dopady kvůli chybějícím adaptačním opatřením v urbanistické infrastruktuře mnohem intenzivněji.

Sociální rozdíly se ve vysoce zastavěných městech projevují nejvýrazněji v dostupnosti zeleně. Odborné studie ukazují, že stromy dokážou efekt městského tepelného ostrova snížit na polovinu, přičemž stín stromů snižuje maximální povrchové teploty o 19 stupňů Celsia a travnaté plochy dokonce o 24 stupňů Celsia. Zelené plochy však nejsou ve městech rozmístěny rovnoměrně, kvůli čemuž chudší komunity žijící v hustě obydlených čtvrtích trpí horkem nejvíce.

Situaci rodin s nízkými příjmy komplikují také neočekávané výdaje spojené s nákupem ventilátorů nebo provozem finančně náročné klimatizace, což pro lidi s napjatým rozpočtem představuje neúnosnou zátěž. Rodiče dětí v přehřátých bytech navíc často čelí nutnosti omezit kvůli péči o potomky vlastní práci, což jejich ekonomické potíže dále prohlubuje, přičemž naděje na rychlé zlepšení sociální infrastruktury ze strany vlády zůstávají nízké.

Kromě samotných vysokých teplot přineslo extrémní počasí ve Velké Británii také prudký nárůst znečištění ovzduší přízemním ozonem. Podle vyjádření odborníků z University of Reading vedla kombinace veder a silného slunečního záření k tomu, že koncentrace ozonu překročily bezpečnostní limity Světové zdravotnické organizace na většině vládních monitorovacích stanic, zejména v jižní Anglii. Tento plyn je nebezpečný pro lidské zdraví, přičemž ohrožuje hlavně starší lidi, děti a chronicky nemocné.

Britský operátor energetické soustavy NESO v reakci na přetrvávající vlnu veder vydal již druhé varování během tohoto týdne týkající se dodávek elektřiny. Společnost vyzvala výrobce energie, aby v pátek večer zajistili maximální možné navýšení výkonu, jelikož kvůli masivnímu využívání klimatizací a ventilátorů domácnostmi výrazně roste poptávka. Extrémní teploty navíc doprovází bezvětří způsobené tlakovou výší, což zásadně omezuje produkci z obnovitelných zdrojů.

Zdravotničtí představitelé ve Spojeném království varují před kritickým přetížením záchranných služeb, které kvůli rekordním teplotám registrují enormní nárůst tísňových volání v případech ohrožení života. Několik nemocnic již vyhlásilo stav nouze a například univerzitní nemocnice v Southamptonu musela zrušit řadu plánovaných operací a ambulantních vyšetření. V zemi se kvůli horku zavírají školy a v hrabství Kent byl zaveden zákaz plýtvání vodou pomocí zahradních hadic.

Vlna veder se ze západní Evropy přesouvá také směrem na Balkán, kde meteorologové očekávají o víkendu teploty dosahující v některých oblastech až 39 stupňů Celsia. Výstrahy byly vydány pro Srbsko, Bosnu, Chorvatsko, Kosovo, Severní Makedonii a Černou Horu. Většina jadranského pobřeží se nachází pod nejvyšším červeným stupněm varování, což představuje vážné riziko zejména pro citlivé skupiny obyvatel a pracovníky v exteriéru.

Na rekordní vlnu veder se připravuje rovněž Polsko, kde teploty v západních oblastech mohou lokálně vystoupat až ke 41 stupňům Celsia, zatímco v hlavním městě Varšavě se očekává kolem 39 stupňů. Města kvůli ochlazení chodců instalují v ulicích vodní mlžné brány. Tamní železniční dopravce PKP Intercity navíc varoval před možnými komplikacemi v dopravě v důsledku prověšování trojí a deformací kolejnic a umožnil cestujícím plné vrácení peněz za jízdenky na tento víkend.

Specifickému problému čelí anglické město Slough, které je považováno za největší centrum datových center v Evropě a kde si obyvatelé stěžují na nesnesitelné horko. Vědecké výzkumy z Cambridge naznačují, že koncentrace desítek obřích technologických areálů, které obsluhují největší světové firmy, vytváří silný lokální tepelný ostrov. Ten zvyšuje teplotu v bezprostředním okolí v průměru o 2 stupně Celsia, v extrémních případech však až o 9 stupňů Celsia.

Londýnská záchranná služba zaznamenala v uplynulých dnech historicky nejvyšší počet výjezdů k nejvážnějším případům a očekává, že nápor na zdravotnický systém dál poroste. Představitelé záchranných složek proto apelují na veřejnost, aby lidé v horku pravidelně pili vodu, i když nepociťují žízeň, vyhýbali se přímému slunci v nejteplejších částech dne a omezili venkovní cvičení. Zvláštní varování směřuje k fotbalovým fanouškům před víkendovým zápasem, aby konzumaci alkoholu prokládali nealkoholickými nápoji.