Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Společnost EDF upřesnila, že k odstávce došlo v elektrárně Nogent-sur-Seine na řece Seoně v severní Francii a v elektrárně Bugey na řece Rhoně nedaleko Lyonu. V obou případech bylo nutné splnit zákonem stanovené teplotní limity pro ochranu vodních toků. Již o několik dní dříve přitom elektrárna Nogent-sur-Seine snížila výkon jednoho ze svých reaktorů, aby omezila teplotní rozdíl mezi odebranou a vrácenou vodou, a ochránila tak tamní vodní flóru a faunu.

Situace v zemi je o to tragičtější, že si vlna veder v pařížském regionu vyžádala život tříletého chlapce, který zůstal uvězněn v rozpáleném automobilu v městečku Saint-Gratien. Dítě vklouzlo do rodinného vozu v momentě, kdy si otec myslel, že spí. Kvůli aktivované dětské pojistce se však chlapec nedokázal dostat ven a jedná se již o třetí podobné úmrtí ve Francii během tohoto týdne. Podle vyšetřovatelů matka v té době odpočívala s druhým osmnáctiměsíčním dítětem, zatímco otec pracoval v kůlně na zahradě.

Extrémní teploty sužují také Spojené království, kde starosta Londýna Sadiq Khan oficiálně představil první krizový plán města pro boj s horky. Khan varoval, že abnormální teploty již nepředstavují hrozbu budoucnosti, nýbyto aktuální nebezpečí. Londýnská strategie zahrnuje úpravy nejvíce ohrožených domů proti přehřívání, masivní výsadbu stromů a zajištění bezpečného přístupu k vodním plochám ke koupání. Podle studií se přitom počet britských domácností potýkajících se v létě s přehříváním za poslední dekádu zečtyřnásobil.

Měření organizace Greenpeace navíc ukázala, že povrchové teploty chodníků, nástupišť na nádražích či stavenišť napříč Londýnem dosahovaly hodnot mezi 50 °C a 60 °C. Například černá gumová podlaha na dětském hřišti v Islingtonu vykazovala v pět hodin odpoledne teplotu 53 °C. Představitelé organizace upozorňují, že rekordní vedra mění britskou metropoli v rozpálený kotel, což vytváří enormní tlak na obydlí, školy, dopravu a celkové veřejné zdraví obyvatel.

Ve středu byl v anglickém Gosportu zaznamenán červnový teplotní rekord 36,1 °C, který překonal dosavadní maximum z roku 1976. Meteorologové předpovídají, že tento rekord bude pravděpodobně hned ve čtvrtek znovu pokořen. Podle vědeckých odhadů jsou současné evropské vlny veder kvůli uhlíkovému znečištění o 2 °C až 4 °C teplejší, než by tomu bylo v minulosti. Zdravotní úřady navíc upozorňují, že statistické vyhodnocení předčasných úmrtí způsobených aktuálním horkem sice potrvá déle, nicméně v letech 2020 až 2024 zemřelo v Británii kvůli letním vedrům přes 10 000 lidí.

Britská vláda pod vedením odcházejícího premiéra Keira Starmera kvůli vlně veder opakovaně svolala krizový výbor Cobra na úřednické úrovni. Jednání se zaměřila na koordinaci postupu veřejných služeb a škol napříč celým Spojeným královstvím. Většina vzdělávacích institucí reaguje na místní podmínky zkrácením vyučování a dřívějším pouštěním žáků domů. Starmer zároveň zdůraznil, že jeho kabinet dělá maximum pro to, aby minimalizoval jakékoliv narušení chodu země během nadcházejícího předávání moci nové vládě Andyho Burnhama.

V Německu vlna veder teprve začíná kulminovat, přičemž meteorologická služba DWD varovala před extrémním tepelným stresem na většině území. Teploty se aktuálně pohybují kolem 37 °C, avšak během víkendu mají vyšplhat na 35 °C až 41 °C. Kvůli obavám z přetížení záchranných složek již pořadatelé zrušili několik venkovních sportovních akcí včetně půlmaratonu v Hamburku. Železniční dopravce Deutsche Bahn navíc doporučil zákazníkům, aby v nejbližších dnech raději vůbec necestovali, a nabídl plné vrácení peněz za zakoupené jízdenky. Odborníci očekávají, že padne dosavadní červnový německý rekord 39,6 °C z roku 2019.

V Itálii si extrémní počasí vyžádalo pět lidských životů během necelých 24 hodin, když rtuť teploměru v mnoha částech země překročila hranici 41 °C. Mezi oběťmi jsou dělníci pracující na polích či na stavbách vodní infrastruktury, bezdomovec nalezený v Neapoli a muž, který zkolaboval při návštěvě hřbitova. Extrémní vedra navíc přetěžují italskou elektrickou síť, což vede k výpadkům proudu a kolapsům klimatizací. Problémy musela řešit i slavná galerie Uffizi ve Florencii, která byla nucena dočasně omezit počet návštěvníků a zastavit prodej lístků, protože chladicí systémy nestíhaly budovu ochlazovat.

Nejméně 18 italských měst bylo kvůli počasí zařazeno do nejvyššího stupně varování, přičemž některé regionální vlády zakázaly venkovní práce pro stavební dělníky či kurýry během nejteplejších hodin dne. To však vyvolalo protesty části zaměstnanců, kteří se obávají ztráty už tak nestabilních příjmů. Hlavní italské odborové svazy proto apelují na centrální vládu, aby využila nouzové fondy a kompenzovala mzdy pracovníkům, kteří museli kvůli život ohrožujícím teplotám přerušit svou činnost.

Vážná situace panuje rovněž ve Španělsku, kde podle vědeckých modelů pro monitorování mortality zemřelo v důsledku veder za poslední čtyři dny předčasně 212 lidí. Teploty v zemi stoupají ke 42 °C a v noci často neklesají pod 30 °C, což z letošního června činí nejteplejší červen od roku 1950. Podle španělského meteorologického úřadu je nárůst extrémních projevů počasí zcela zřejmý, neboť v letech 1975 až 2000 zaznamenala země v červnu pouze dvě vlny veder, zatímco za posledních 25 let jich bylo již deset. Nezvykle vysoké teploty kolem 40 °C hlásí i severní regiony jako Cantabria nebo Vizcaya.

Vedle samotného horka varují britští odborníci z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny před masivním nárůstem komárů. Současné povětrnostní podmínky v podobě kombinace teplého počasí a stojaté vody po červnových deštích jsou pro jejich rozmnožování ideální. Vědci navíc upozorňují, že v důsledku klimatických změn hrozí, že se v nadcházejících letech ve Spojeném království trvale usídlí druhy komárů schopné přenášet nebezpečné exotické nemoci, jako je horečka dengue nebo virus zika. Lidem je proto doporučováno nosit repelenty a dlouhé rukávy.