Zákeřná ledovka: Každá desetinka stupně rozhoduje, říká meteoroložka

Země má větší setrvačnost teploty, silnice navíc bývají chemicky ošetřeny. "Zem nebyla tak podchlazená, protože ještě nebyla zima. Dráty, stromy a auta jsou ve vzduchu, tak rychleji prochládají. Proto na nich rychleji déšť namrzá," vysvětlila meteoroložka Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Hranice, kdy ledovka vzniká, je velmi tenká. Stačí minimální teplotní výkyvy a situace může být odlišná. "Každá desetinka rozhoduje, už to může hrát roli," poznamenala meteoroložka.

V noci se bude ledovka tvořit ojediněle a ve středu už bude občasné sněžení postupně přecházet v déšť. Mrznoucí srážky by se měly ojediněle vyskytovat jen po ránu. Teploty by měly být o něco vyšší než dnes, na severovýchodě území až pět stupňů nad nulou, takže ledovka bude odtávat rychleji. "To může být nebezpečné tam, kde je námrazy více," dodala Hujslová.

Ledovka

Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Vzniká v případech, kdy ve výšce je teplý vzduch a z něj prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů, elektrická vedení apod. s teplotou pod 0°C. Vodní kapky se po dopadu na zem, předměty apod. rozlijí a okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku - průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem. Svojí extrémní hladkostí a kluzkostí značně ztěžuje až znemožňuje pohyb vozidel i chůzi chodců. Při delším a intenzivnějším mrznoucím dešti může vzniknout až několika centimetrová vrstva ledovky, která navíc láme větve a stromy a trhá elektrická vedení.

Vznik ledovky na rozsáhlém území často souvisí s celkovou změnou počasí. Po předcházejícím mrazivém počasí začne proudit teplý a vlhký vzduch, který přináší velkou oblačnost s deštěm v době, kdy zemský povrch ještě nestačil rozmrznout a ohřát se nad 0 °C. Zvláště zrádné je to v případech, kdy se inverze s mrazem a mrznoucím deštěm udržuje v některých uzavřených údolích nebo kotlinách, zatímco všude kolem je už dávno teplo a normální, nemrznoucí déšť, takže řidič jedoucí přes takovou oblast nic zlého netuší.

Náledí

Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Voda může mít původ i z chladících věží, komínů a jiných zdrojů a její zdroj může být dost nečekaný. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Vlivem denního chodu teploty brzy po západu Slunce často namrzají mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky.

Rozdíl mezi ledovkou a náledím spočívá ve způsobu jejich vzniku, avšak z hlediska jejich nebezpečnosti na komunikacích apod. není mezi nimi rozdíl. Z hlediska možností tvorby ledu se příznivé podmínky vyskytují často na mostech a v prostorech ve slunečním stínu (severní svahy apod.). Led může být velmi čirý a velice špatně rozpoznatelný (na vozovkách nebo na vzletových a přistávacích drahách v letectví černý led - black ice) a zároveň může být překryt sněhem.

Námraza

Námraza vzniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země, s povrchy objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu. Při teplotách podloží nebo i objektů v rozmezí mezi 0 až -3 °C vzniká tzv. průsvitná námraza, vytvářející hladkou, kompaktní, zpravidla průsvitnou usazeninu ledu s drsným povrchem. Svým vzhledem je podobná ledovce.

Při teplotách podloží mezi -2 až -10 °C vzniká z důvodů rychlého zmrznutí, zpravidla přechlazených vodních kapek mlhy nebo oblaku při styku s podložím (terén, objekty, předměty), tzv. zrnitá námraza.

Námraza narůstá rychleji na hranách předmětů obrácených proti směru větru a to tím intenzivněji, čím vyšší je rychlost větru. Usazuje se především na větvích stromů, stožárech elektrického vedení, anténních systémech, na plotech, budovách apod., přičemž zároveň dává krajině romantický ráz. Při teplotách podloží pod -4 °C a s dalším poklesem teploty vzduchu významně klesá možnost vzniku námrazy a/nebo je pomalejší její nárůst. Při teplotách pod -12 °C námraza nevzniká nebo je zpravidla velice slabá.

V České republice je typickou povětrnostní situací pro vznik silné námrazy existence jihovýchodního proudění vlhkého vzduchu, kdy se námraza tvoří zvláště na Českomoravské vrchovině a kdy je při tomto proudění rychlost větru a tedy i tvorba námrazy orograficky zesílena. Námraza se však může tvořit i při výrazném západním proudění, a to především v horských oblastech kolem 1000 m nad mořem, ale občas i v nižších polohách, vysvětluje chmi.cz.

Výskyt námrazy na komunikacích nebývá tak častý, jako namrzání skel nebo karosérií.