Začalo astronomické jaro. Letos 21. března

Posun v rovnodennosti je dán tím, že časový interval mezi dvěma rovnodennostmi (jarní a podzimní) neodpovídá celému počtu dní. "Náš kalendář se tomuto cyklu přizpůsobuje občasným vkládáním přestupného dne, takže počet dní v roce je někdy 365, jindy 366," vysvětlil Vondrák.

Dodal, že doba mezi dvěma po sobě následujícími okamžiky rovnodennosti se rovná přesně 365,2422 dne neboli 365 dní, 5 hodin a 49 minut. "Astronomové o ní hovoří jako o takzvaném tropickém roku," podotkl.

Zpravidla se přestupný den vkládá každý čtvrtý rok, což by přesně odpovídalo délce tropického roku 365,25 dne. Malý rozdíl od skutečné délky tropického roku pak kompenzuje vynechání přestupného roku třikrát za 400 let (když století není dělitelné beze zbytku 400). Rok 2000 tak přestupný byl, rok 2100 naopak přestupný nebude.

Tímto vyrovnáváním se ale posouvá i den rovnodennosti. "Každoročně je to o necelých šest hodin kupředu, v každém přestupném roce naopak 'skočí' o více než 18 hodin vzad. Nejpozději tak jaro začíná vždy jeden rok před přestupným rokem, nejdříve pak v roce přestupném. Tento cyklus se opakuje každé čtyři roky s tím, že každý následující cyklus nastává zhruba o 45 minut dříve," uvedl Vondrák.

Postupem času tento rozdíl narůstá, až první jarní den padne nikoliv na 21., ale na 20. březen. K tomu dojde poprvé již v příštím roce 2012. "Čas počátku astronomického jara se však bude posouvat neustále, takže poprvé v roce 2048 nastane již 19. března," doplnil astronom.

Až do konce století se pak budou data jarní rovnodennosti střídat mezi 19. a 20. březnem. Protože však rok 2100 nebude přestupný, dojde k "nápravě" a v roce 2102 se první jarní den poprvé vrátí na 21. březen.