Jak daleko do budoucna lze spolehlivě předpovědět počasí?

Zima ještě ani neskončila, řada lidí už ale plánuje letní dovolenou. A tak se zajímají o to, kdy a kde bude za pár měsíců teplo. Existují sice dlouhodobé předpovědi, otázkou ovšem je, nakolik jsou spolehlivé. Opravdu je vhodné  spoléhat na predikce, podle kterých nás bude v letošním roce čekat slunné léto? A je možné už teď říci, jaká bude příští zima?

Minulý měsíc Spojené státy sužovalo velmi chladné počasí, modely počasí nicméně předpovídaly zdánlivě nepravděpodobný nárůst teploty a téměř jarní počasí. O týden později se tato nepravděpodobná prognóza stala skutečností – což dokazuje pozoruhodnost takových modelů.

Obecně by se dalo říci, že od osmdesátých let s každým novým desetiletím přibývá jeden den spolehlivé předpovědi. Dnes jsou podle vědců předpovědi spolehlivé maximálně na 10 dní dopředu, přesto se tato hranice může ještě posunovat. Otázkou je ovšem o kolik.

Nová studie naznačuje, že to bude maximálně o další 4 nebo 5 dní. „Dva týdny jsou reálné. Je to nejlepší, co dokážeme,“ říká Fuqing Zhang, meteorolog z Pennsylvánské státní univerzity v State College, který spolu se svými kolegy připravil studii publikovanou v časopise Journal of Atmospheric Sciences.

Ti, kteří počasí předpovídají, se musí potýkat s turbulentními proudy atmosféry, které jsou důležité, protože vytvářejí mraky, silné bouře a tlačí dopředu studené fronty. Drobné narušení v jedné vrstvě turbulence se může rychle nabalit a vytvořit další a další narušení.

V roce 1969 jako první popsal tuto dynamiku matematik a meteorolog Edward Lorenz z Massachusetts Institute of Technology (MIT), později se jí začalo říkat „motýlí efekt". Jeho výzkum ukázal, že dva téměř identické atmosférické modely se mohou po 2 týdnech výrazně lišit i kvůli malému narušení.

„To byl revoluční pohled," říká Richard Rotunno, meteorolog z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) v Boulderu v Coloradu, který se do nové studie nezapojil. 

Zhang doufá, že další generace modelů počasí postavených na superpočítačích, včetně těch, které využívá Evropské středisko střednědobých meteorologických předpovědí, a americká národní meteorologická služba (NWS), budou moci Lorenzovu teorii, která byla dosud ověřena jen teoreticky, důvěryhodně otestovat. Spolu s kolegy přesvědčil agentury pro počasí, aby nechaly běžet drahé výpočetní cykly s identickými verzemi několika skutečných meteorologických událostí.

Tyto testy ukázaly, že se modely začaly lišit po dvou týdnech. Mnozí vědci upozorňují na to, že modely postrádaly některé důležité atmosférické rysy, shodují se ovšem na tom, že základ myšlenky je správný. „Dva týdny ovšem nemusí být absolutní limit,“ myslí si Eugenia Kalnayová, meteoroložka z University of Maryland.

Podobný test, který se v loňském roce uskutečnil díky modelu nové generace známému pod zkratkou NCAR. Ten ukázal, že modely se začaly lišit po dvou týdnů až třech týdnech. Je tedy možné, že do budoucna bude možné možné počasí spolehlivě předpovídat až na tři týdny. Zhang dodává, že je potěšující vědět, že je tu pro několika desetiletí prostor pro zlepšování předpovědí.