Počasí zlobí Česko, meteorologové jsou už bezradní

Běžný člověk za okny nevidí nic jiného než celkem běžné březnové počasí, ale meteorologové zažívají jednu z nejméně oblíbených situací, která navíc není příliš obvyklá. Evropu nyní půlí frontální rozhraní, kdy se podél 50. rovnoběžky táhne brázda nízkého tlaku vzduchu od západu k východu. Na sever od této brázdy proudí velmi studený vzduch od severovýchodu, původem z Arktidy, jižně od brázdy naopak pracuje teplé jihozápadní proudění. Brázda se vyznačuje tím, že je dosti dlouhá a téměř vůbec se nepohybuje.

A důsledky v počasí? Např. páteční teploty vystoupily v jižní části Německa, v Bavorsku, až na 18 °C, podobné to bylo i v Rakousku a Maďarsku, v Srbsku teploty vyšplhaly dokonce až na 21 °C. Ale už v Polsku, které z meteorologického hlediska neleží od zmíněných zemí až tak daleko, se páteční maxima pohybovala jen kolem bodu mrazu; navíc pokud bychom zašli ještě o kus dál do Běloruska, tak tam už bychom v pátek narazili na celodenní mráz. My v Česku leželi někde mezi tím, a i v rámci naší země se objevily značné teplotní rozdíly. Páteční nejvyšší teplota v Liberci dosáhla na pouhé 3 °C, zato v Brně měli 11 °C a na úplném jižním cípu Moravy bylo překročeno i 13 °C.

Přestože teplotní rozhraní ilustrujeme na pátečních denních teplotách, tato situace pokračuje i během víkendu a velmi komplikuje práce meteorologům. Velmi ostrá hranice mezi studeným a teplým vzduchem totiž vydrží i na začátku příštího týdne, zřejmě nejmíň do středy, a její pohyb se velmi špatně předpovídá. Pokud se posune o trochu k severu, můžeme tu mít v pondělí i úterý teploty přes 10 °C, pokud naopak poklesne k jihu, tak přijde celodenní mráz.

Příští dny se tedy ponesou ve znamení velkého rozdílu mezi počasím na severu země a na jihu. V jeden moment, nejspíše v úterý, by rozdíl v teplotách v rámci Česka ve srovnatelných nadmořských výškách mohl činit i více než 10 °C. To se na tak malém území, jako je Česko, stává jen poměrně výjimečně.