V pondělí začne astronomická zima, dny se začnou prodlužovat

Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. či 22. prosince, velmi vzácně i 20. a 23. prosince.

Noci kolem zimního slunovratu jsou velmi tmavé, protože Slunce se noří hluboko pod obzor. To v současné době ale platí jen v přírodních oblastech. Ve městech se pro přemíru světla hvězdná obloha téměř nevidí, odborníci tomu říkají světelné znečištění. Upozorňují, že vedle pouličního osvětlení zvláště v zimě září reklamní plochy a sváteční výzdoba. Přebytek světla a nedostatek tmy má podle nich negativní účinky na zdraví lidí, ať už jde o nekvalitní spánek, nebo psychické problémy.

Loni byla v prosinci podle dat meteorologů průměrná délka slunečního svitu 52 hodin, naproti tomu o rok dříve to bylo jen 22 hodin. Naopak v letních měsících jsou to stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo v průměru 169 hodin a loni 311 hodin.

Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění - rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.