Zima se s Českem loučí pomalu, místy je stále přes půl metru sněhu

Od roku 2010 byly dokonce zimy, kdy v tuto dobu již nebylo co měřit, řekla ČTK botanička Správy KRNAP Petra Šťastná. V Labském dole provádí řadu let pravidelný sněhový monitoring.

"Počasí je zimní, teplota se blíží nule. Jsou tu asi tři centimetry nového sněhu. Fouká docela silný severní vítr, odhaduji 15 až 25 kilometrů v hodině. Takto by mělo vypadat jaro v Krkonoších. V minulosti to bylo normální, až v posledních deseti letech jsou zimy teplejší," řekla v pátek ČTK Šťastná. Aby se tam vůbec dostali, museli na lyžích.

Pracovníci Správy KRNAP monitorují v Labském dole výšku sněhu, vývoj vrstev sněhu během zimy a jeho vliv na přírodu od poloviny 90. let. Labský důl je jedním z nejfrekventovanějších lavinových území v Česku. Místo, kde se pravidelně v Schustlerově zahrádce měří, je ve výšce asi 1100 metrů a sklon svahu má průměrně zhruba 26 stupňů.

"Za posledních deset let jde v tuto dobu o lehce nadprůměrné množství sněhu, ale z pohledu dlouhodobého měření 30 let v této lokalitě je to spíše průměrný až mírně podprůměrný stav. Byly roky, kdy jsme měřili až do půlky května, ale také, kdy v druhé polovině dubna už tady sníh nebyl. Třeba v roce 2014, 2018 se měřilo jen do konce března," řekla ČTK Šťastná.

Podle ní zimy bohaté na sníh bývaly v Krkonoších pravidelnější před deseti lety. "V letech 2005 a 2006 bylo na této lokalitě v tomto období 140 a 155 centimetrů, v únoru 2005 dokonce přes dva metry, v březnu 2006 195 centimetrů. Naopak v roce 2014 bylo po celou zimu na tomto místě maximálně 40 centimetrů," uvedka.

Poměrně stále ještě slušnou výšku sněhu z letošního dubna považuje za pozitivní signál, podobná situace se sněhem jako v Labském dole je i jinde v Krkonoších. Pokud na jaře sníh odtává pomalu a postupně, snižuje se v Krkonoších deficit vody. "Mohlo by to také částečně snížit dopad sucha poslední dekády na populace vzácných druhů rostlin vázaných na mokřady a jiné povrchové zdroje, záleží však na dalším vývoji počasí," řekla ČTK.

V Krkonoších je lavinová činnost i přes malou nadmořskou výšku a rozlohu poměrně intenzivní, na obou stranách hor je zmapováno přes 100 míst o celkové rozloze 554 hektarů, kde se lze setkat s lavinami. Například to jsou oba svahy Kozích hřbetů, závěr Kotelních a Labských jam, Úpská jáma v Obřím dole, svahy Dlouhého a Modrého dolu, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki a Bialy Jar. "Někde laviny padají každoročně, jinde až po několika desítkách let, v posledních letech však k intenzivnější lavinové aktivitě přispívají i skialpinisté," uvedla Šťastná.

Laviny jsou v Krkonoších nezastupitelným přírodním činitelem, který významně ovlivňuje rozmanitost hor. Působí jako zahradník a výrazným způsobem modelují tvář hor. Když se lavina utrhne, vyčistí celý svah od vzrostlých stromů a keřů. To vytváří podmínky pro existenci vzácných vysokohorských rostlinných druhů, které potřebují volné prostranství. Laviny také přispívají k existenci Krakonošových zahrádek - botanicky pestrých lokalit na lavinových drahách v závětří ledovcových karů.

V Krkonoších v pátek 23. dubna platil nejnižší první stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice, na hřebenech hor leželo 80 až 120 centimetrů sněhu, více ho bylo ve žlabech a odtrhových zónách. Lavinové nebezpečí bylo v Krkonoších v končící zimní sezoně poprvé vyhlášeno 4. ledna, od kdy platil první stupeň. Nejvýše - na stupni tři - bylo lavinové nebezpečí v poslední dekádě března.

Přestože se po většinu zimní sezony po horách kvůli vládním epidemickým opatřením pohybovalo jen minimum lidí, v Krkonoších v lavinách letos zahynuli dva lidé. Sedmnáctiletý skialpinista zemřel 15. února v lavině, kterou strhl od Slezského domu do žlabu Úpičky v Obřím dole. V neděli 14. března skončila v lavině v oblasti Mužských kamenů na polské straně hor pětatřicetiletá skialpinistka z Mělnicka. Po převozu do nemocnice zemřela.