ROZHOVOR | Česko a boj s dezinformacemi: Stát se musí naučit reagovat i dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká Syrovátka

Stále větším a větším tématem je v posledních letech boj s dezinformacemi. Český stát se na ně musí naučit reagovat a přitom má dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jonáš Syrovátka, který v současné době působí jako Visiting Fellow IRI Beacon Project, organizace propojující výzkumníky zabývající se problematikou dezinformací a propagandy ve střední a východní Evropě. Vedle toho se v rámci doktorandského studia na Masarykově univerzitě věnuje současné ruské politice. 

Má stát bojovat s dezinformacemi a případně jak tento boj vést efektivně a zároveň nezavdávat příčinu dezinfoscéně, která tento boj nazývá bojem o demokracii a údajně potlačovanou svobodu slova?

Stát se na výzvu, kterou představují dezinformace, musí naučit reagovat. Opatření sloužících k tomuto účelu může být celá řada – od podpory vzdělání, přes lepší komunikaci až po účinnější vymáhání práva v online prostoru. Při přemýšlení o této problematice je třeba si uvědomit, že boj s dezinformacemi není snahou o určení „jediné přijatelné pravdy“, ale jeho hlavní motivací je zkomplikovat pozici těch, kteří se snaží manipulovat s veřejností za pomoci lží.  

Na začátku ukrajinské krize v březnu letošního roku, byly pozastaveny weby šířící prokremelskou propagandu. Tento zásah dezinfoscéna využila k přesunu z webu na video obsah. Dnes tak díky tomu většina jednotlivců a prorusky smýšlejících skupin tvoří svůj vlastní audiovizuální obsah na facebooku, který tak má větší dosah, content se také jeho čtenářům lépe konzumuje. Nebyl to ze strany státu špatný, nepromyšlený krok, nehledě na to, že pro tento zásah nebyla žádná zákonná norma? Jak by měl v tomto ohledu stát dále pokračovat? 

Při hodnocení dočasného vypnutí webů šířících mimo jiné ruskou propagandu, je na místě vzít v potaz závažnost tehdejší situace, která nemá v historii České republiky obdoby. Vzhledem k tomu považuji toto rozhodnutí, které mimochodem učinily soukromé firmy a nikoli stát, za sice problematické, ale v daném kontextu pochopitelné. Nešťastný způsob jeho realizace však ukazuje, že potřebujeme transparentní normu, která jasně určí, jak má stát a soukromé společnosti v podobných krizových situacích postupovat. 

Jedním z argumentů pro zablokování těchto dezinfo webů bylo, že se tímto krokem odstřihnou od zdroje příjmů. Současnost však dala najevo, že i s tímto si šiřitelé fake news poradili a dnes žijí z příspěvků svých soukmenovců. Obsah se tak šíří dál, možná s ještě větší intenzitou než v minulosti, příjmy jsou zajištěny. Jak by na tento fakt měla zareagovat chystaná novela trestního zákoníku?

Předně je třeba připomenout, že konspirační weby vždy kombinovaly různé způsoby získávání finančních prostředků, ať už se jednalo o vybírání příspěvků od čtenářů, online reklamu nebo třeba prodej určitých produktů. Ve svobodné společnosti nelze nikomu zakázat, aby přispíval svými penězi na to, co uzná za vhodné. Debata ohledně omezení příjmů konspiračních webů by se tak spíše měla zaměřit na otázku etiky umísťování online reklamy na weby šířící společensky škodlivý obsah a snažit se o osvětu mezi soukromými firmami. 

Před několika lety jsme žili v domnění, že již nemáme žádného vnitřního nepřítele, můžeme v klidu a míru žít, pracovat a rozvíjet společnost, starat se sami o sebe. Svět byl poměrně bezpečný, až na výjimky, jako byl a bohužel stále je boj s terorismem, ale v našem světě jsme si žili tak trochu mimo realitu. Teprve s nástupem prezidenta Trumpa jsme i my v našich končinách začali vnímat hesla jako dezinformace, fake news atd. Nejprve o 5G sítích, následné covidové období pak toto téma výrazně umocnilo, začaly se šířit první dezinformace o vzniku koronaviru, o očkování atd. Dnes, v průběhu největšího válečného konfliktu v Evropě od druhé světové války, jsme svědky růstu tuzemské dezinfoscény, která šíří prokazatelně prokremelskou propagandu, ačkoliv sama tvrdí opak. Odhaduje se, že tato skupina může dnes představovat kolem půl milionu voličů. Jaký odhadujete vývoj této scény, je možnost, že by se z těchto antisystémových skupin vytvořil silný politický proud, který by mohl zásadně promluvit do politického dění u nás? 

Při současné konstelaci politických sil, kdy je poptávka anti-systémových voličů obstojně obhospodařována SPD, nevidím prostor pro etablování hnutí vyrostlého primárně z konspiračního ekosystému. Stačí si připomenout, jakým způsobem v parlamentních volbách 2021 pohořeli v určitě chvíli relativně viditelní a hlasití odpůrci opatření proti pandemii COVID-19. 

Čím si vysvětlujete, že tato dezinfoscéna má mezi svými vůdci osoby, které mají problém se zákonem či obecně se společenskými pravidly a normami? Mnoho z nich je v exekuci, mají dluhy, někteří z nich byli obviněni, jak je možné, že i přesto mají svou posluchačskou základnu a jejich vliv v populaci roste?

V tomto ohledu lze samozřejmě pouze složitě zobecňovat, jelikož na konspirační weby přispívá celá řada lidí s různými motivacemi a osobními příběhy. Každopádně stojí za úvahu to, že tyto platformy současný politický systém vnímají do značné míry jako nelegitimní. Proto není překvapivé, že osoby, které s ním nejsou konformní, apriori neodsuzují. 

Kdo je typickým představitelem této dezinfoscény, z jakých sociálních vrstev se rekrutují jejich posluchači? 

Pokud je řeč o těch, kteří konspirační weby čtou nebo je jejich obsah může oslovovat, lze říci, že se jedná o lidi, kteří mají nízkou důvěru vůči mainstreamovým médiím a současnému politickému systému. Domnívají se, že česká demokracie je dlouhodobě dysfunkční a není schopna reagovat na potřeby lidí jako jsou oni. Mají za to, že v blízké budoucnosti není šance, aby se tato situace zlepšila. Proto jsou otevřeni nejen „alternativním“ zdrojům informací, ale také volbě anti-systémových stran. 

Čím si vysvětlujete, že mezi šiřiteli a podporovateli dezinformací roste i počet vzdělaných?

Měli bychom si přiznat, že dosažené vzdělání není pro důvěru v manipulativní sdělení příliš směrodatné. Každý z nás má určité předsudky, které jej činní více náchylného k důvěře k manipulacím o různých tématech. U vzdělanějších lidí pak bývá problém, že jsou schopni si manipulace, kterým propadli, sofistikovaněji odůvodnit. 

Dnes má současná tuzemská dezinfoscéna své video kanály, kde zaznívají informace například o potlačování svobody slova, a to i přesto, že tyto kanály svobodně vysílají vše, co uznají za vhodné. V případě Raptor TV pak jde navíc o televizi, kterou vlastní proruský aktivista a dezinformátor Žarko Jovanovič, ten navíc pracuje pro ruskou státní televizi VGTRK. Má stát vůči šiřitelům dezinformačního a manipulativního obsahu zasahovat nebo je má nechat žít?

Stát má hlavně dbát na to, aby právo platilo pro každého. Pokud někdo například šíří vymyšlené zprávy, které nabádají k násilí vůči určité skupině obyvatel, měl by být stíhán a po zásluze potrestán. Otázka, jestli šlo o soukromou osobu, mainstreamové médium nebo konspirační web není podstatná. 

Ukrajinská krize rozdělila nejen tuzemskou veřejnost na dva nesmiřitelné tábory. Čím si vysvětlujete, že prokremelskou propagandu šíří především tzv. antivaxeři, tedy ti, kteří v nedávné minulosti bojovali proti proticovidovým opatřením, očkování? 

Ohledně teze o dělení společnosti na „dva nesmiřitelné tábory“ bych byl opatrný, jelikož nebere v potaz, že lze vždy nalézt nezanedbatelnou část populace, která nemá jasný názor a podle situace se přiklání na jednu nebo druhou stranu daného sporu. Afinitu radikálních odpůrců pandemických opatření k Rusku nepovažuji za příliš překvapivou, jelikož se jedná o pokračování konsistentně anti-systémového postoje. Tentokrát však v geopolitických a nikoli pandemických kulisách. 

Jak silná je pozice dezinformátorů v Česku? Jaký má jejich konání reálný dopad, případně můžeme to měřit a porovnat i s jinými zeměmi?

Pozici konspiračních webů lze označit za stabilní, jelikož jsou schopny oslovit jasně definované publikum a zajistit finanční prostředky, které jim umožňují dlouhodobě fungovat. Zatímco v kontextu anti-systémových politických sil se jedná o relativně zajímavého a potenciálně vlivného aktéra, jejich schopnost promlouvat do širší veřejné debaty zůstává omezená. Na což si mimochodem sami autoři píšící na tyto weby stěžovali před parlamentními volbami 2021. Česká republika má oproti ostatním zemím regionu střední a východní Evropy výhodu, že v mediálním prostoru hrají důležitou roli kvalitní a nezávislá veřejnoprávní média a místní populisté volí stále relativně umírněnou rétoriku, což konspiračním webům komplikuje nastolování témat ve veřejné debatě. 

Válka na Ukrajině s sebou přinesla i neuvěřitelnou míru solidarity ve společnosti, postupem času však tato podpora slábne. Sílící vlna zdražování, která je z velké části důsledkem konfliktu, horšící ekonomická situace obyvatel a k tomu obrovská masa dezinformací jsou hlavní důvody, proč lidé přehodnocují svůj postoj ke konfliktu a spíše než na bezpečnost v Evropě, myslí na svůj současný a budoucí život. Jak by stát měl postupovat, aby udržel pozornost obyvatel, a i nadále měl jejich přízeň při pomoci napadené Ukrajině?

Předně je třeba si přiznat, že míra solidarity vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu byla sice obdivuhodná, ale také mimořádná a dlouhodobě neudržitelná. Je přirozené, že lidé se následně vrátili ke svým každodenním starostem a v první řadě se snažili přizpůsobit svůj běžný život novým podmínkám. Hlavní úlohou státu je pracovat i přes složitou situaci na udržení sociálního smíru, otevřeně komunikovat o současných výzvách a předkládat občanům pozitivní vizí do budoucna. Věřím, že pokud budou lidé přesvědčeni, že české vláda situaci zvládá, budou ochotni podporovat Ukrajinu v jejím spravedlivém boji až do konečného vítězství. 

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Martin Poliačik během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. (použito se svolením Martina Poliačika) Rozhovor

Prezidentské volby jako souboj o povahu Slovenska. Pellegrini by hrál vlastní politickou hru, říká Poliačik pro EZ

Prezidentské volby jsou soubojem o povahu slovenského státu, říká dlouholetý poslanec Národní rady SR Martin Poliačik v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V parlamentu seděl deset let, téměř tři desetiletí se věnuje kritickému myšlení. Zkušený politik, který loni působil jako zástupce ředitelky ukrajinské pobočky mezinárodní organizace GLOBSEC v Kyjevě, míní, že Peter Pellegrini nemusí být v případě volebního triumfu výrazně proruskou postavou v roli prezidenta. 

Více souvisejících

rozhovor Jonáš Syrovátka Boj proti dezinformacím a fake news dezinformační weby internet Noviny / tisk válka na Ukrajině Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 5 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 6 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat

Pražští kriminalisté zadrželi dvaadvacetiletého cizince, který vybíral z bankomatu peníze z cizích karet, aniž by je kdykoliv měl fyzicky u sebe. Policie nyní hledá další poškozené. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy