ROZHOVOR | Volby v Německu budou mít dopad i na Česko. Může hrozit nejen propouštění, říká ekonom

Německá ekonomika je nyní v krizi – jaký to má dopad na Česko?

Německo je největší obchodní partner Česka, takže jeho hospodářské problémy mají přímý dopad. Český průmysl – zejména automobilový a strojírenský – je úzce propojen s německými dodavatelskými řetězci. Slabá poptávka v Německu znamená méně zakázek pro české firmy, což může vést k poklesu výroby, propouštění a omezení investic. Dalším důsledkem je oslabování eura, což ovlivňuje kurz koruny a zvyšuje nejistotu na českém trhu.

Ačkoliv ekonomická a politická situace v Německu – největší ekonomice Evropy a třetím největším světovém exportérovi – přináší řadu problémů, pro české firmy může zároveň přinést nové příležitosti. Mohou se zaměřit na nové trhy a investovat do technologické transformace.

Proč krize podle Vás vznikla? A hraje v ní nějakou roli Čína?

Krize má více příčin. Německo dlouho stavělo svůj průmyslový model na exportu, zejména do Číny a Spojených států. Čína však dnes upřednostňuje domácí produkty a usiluje o technologickou soběstačnost, což omezuje poptávku po německých strojích a automobilech. Současně se mění i americký trh – Spojené státy podporují domácí výrobu prostřednictvím Inflation Reduction Act a dalších průmyslových dotací, což oslabuje konkurenceschopnost německých firem, zejména v automobilovém a technologickém sektoru.

Dalším problémem jsou vysoké náklady na energii, přísná regulace a silný dolar, který zdražuje německé exporty. Navíc se prosazuje trend friendshoringu, kdy USA a jejich spojenci přesouvají obchod blíže k svým strategickým partnerům, což Německu ztěžuje přístup na klíčové trhy. Výsledkem je kombinace faktorů, které vedou k hospodářskému zpomalení. Přílišná závislost na minulých úspěších bez schopnosti adaptace na nové podmínky může vést ke stagnaci – a zdá se, že právě zde se Německo nyní nachází.

Německou ekonomiku trápí rostoucí konkurence ze zahraničí, slabá poptávka a zpomalení průmyslu. Je podle Vás nějaký způsob, jakým proti tomuto mohou politici bojovat?

Političtí aktéři mají několik možností. Jedním z klíčových kroků je snížení administrativní zátěže a zjednodušení podnikání, což zdůrazňuje i Friedrich Merz. Další možností je podpora inovací a investic do nových technologií, jako jsou umělá inteligence nebo ekologická výroba.

Zde však narážíme na problém tzv. Schuldenbremse – dluhové brzdy, která výrazně omezuje schopnost státu financovat strategické investice. Ve srovnání s USA nebo Francií investuje Německo méně do infrastruktury, digitalizace a energetické transformace, což oslabuje jeho konkurenceschopnost. Pro některé pozorovatele je německý důraz na vyrovnané rozpočty zastaralý – v době nízkých úrokových sazeb může strategické veřejné zadlužení podpořit dlouhodobý růst, zejména pokud směřuje do inovací a modernizace ekonomiky. Přesto v Německu existuje silný politický odpor vůči změně tohoto pravidla, zejména ze strany fiskálně konzervativních stran.

Obecně se dá říci, že diverzifikace a flexibilita jsou klíčové – německé firmy se nesmí spoléhat jen na úspěchy automobilového průmyslu, ale hledat nové konkurenční výhody. Pokud má tento přechod proběhnout úspěšně, bude nutné nejen vytvořit prostor pro inovace, ale také změnit přístup k veřejným financím tak, aby mohly německé vládní organizace vytvořit prostor k efektivním investicím (ať už soukromým či veřejným) do budoucí prosperity.

Merz uvedl, že klíčem k vyřešení ekonomických problémů je „dostat byrokracii pod kontrolu.“ Co tím dle Vašeho názoru myslel?

Německo má velmi přísné regulace, což investice a inovace brzdí. Stavební povolení, environmentální regulace nebo daňové předpisy často komplikují podnikání a brání rychlé reakci na změny trhu. Efektivnější byrokracie však nutně nemusí znamenat „méně regulace", ale spíše chytřejší regulaci – takovou, která podporuje růst, ale zároveň chrání veřejný zájem.

Za ne úplně šťastné je považováno rozhodnutí bývalé vlády uzavřít zbývající jaderné elektrárny v době energetické krize. Co toto rozhodnutí znamenalo pro Německo a dotklo se nějakým způsobem i Česka?

Uzavření jaderných elektráren v době, kdy se Německo snažilo zbavit závislosti na ruském plynu, vedlo k růstu cen energií. To zvýšilo náklady německým firmám, snížilo jejich konkurenceschopnost a mělo negativní dopad na celý evropský trh. Pro Česko to znamenalo částečně vyšší ceny elektřiny a také debatu o energetické bezpečnosti – německý přístup je často srovnáván s českým, kde jádro zůstává klíčovým pilířem energetiky.

Habeck, současný ministr hospodářství, uvedl, že špatná ekonomika Německa je důsledkem nedostatku levného ruského plynu a zmenšujícího se exportního trhu. Jak lze podle Vás proti tomuto bojovat?

Mnozí pozorovatelé tvrdí, že krátkodobě bude klíčem investice do energetické infrastruktury a diverzifikace dodavatelů. Dlouhodobě ale Německo potřebuje restrukturalizaci ekonomiky – otevřít prostor pro investice do digitalizace, technologických inovací a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Ekonomiky s vysokými náklady musí kompenzovat drahou práci a energie vyšší produktivitou, jinak ztrácejí konkurenceschopnost.

Je třeba zmínit dva potenciální faktory, které by mohly pro Německo udávat směr: úspěchy v sektoru služeb a význam národní obrany.

Německo, i přes problémy, které trápí jeho průmyslový sektor, může čerpat z rozvinutého sektoru služeb, který zůstává významným zdrojem růstu. Tato skutečnost potvrzuje důležitost svobody trhu, inovací a adaptace na novou ekonomickou realitu. V klasickém liberálním pojetí se ekonomický úspěch neodvíjí pouze od státních zásahů, ale od podnikatelského ducha a dynamiky trhu, které umožňují flexibilní reakce na měnící se poptávku a technologické změny.

Vytvoření podmínek a otevření prostoru pro úspěch těchto sektorů, zejména v oblasti digitalizace a technologických inovací, je klíčové pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelného ekonomického růstu, přičemž státní organizace by měly hrát roli v podpoře podnikání minimalizací nežádoucí regulační zátěže. Taková politika nejen zlepšuje ekonomickou stabilitu, ale i zajišťuje větší diverzifikaci, což je v globalizované ekonomice nezbytné pro ochranu před vnějšími šoky.

Z hlediska národní bezpečnosti je pro Německo a celou Evropu nezbytné zajistit silnou obranu a autonomii v otázkách strategické bezpečnosti. Silná, decentralizovaná obranná politika je základem pro zajištění dlouhodobé stability. Německo jako největší evropská ekonomika by mělo přijmout odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž klíčovým faktorem by měla být i efektivní spolupráce v rámci NATO a dalších evropských struktur.

Tento přístup vychází z předpokladu, že státy by měly být schopny se bránit a chránit svou suverenitu a zájmy, místo aby se spoléhaly na vnější síly. Veřejné investice do obrany a bezpečnosti by měly být součástí širší vize, jak posílit evropskou samostatnost a dlouhodobou stabilitu regionu.

Jak si myslíte, že mohou následující volby změnit německou ekonomickou situaci a jak se to bude dotýkat Česka?

Volby zcela jistě ovlivní směr ekonomické politiky. Pokud vyhraje pravicová opozice (CDU/CSU), dá se očekávat důraz na snižování regulací a nižší daně pro firmy. Naopak pokud současná vláda (SPD/Zelení/FDP) obhájí mandát, bude pravděpodobně pokračovat v zelené transformaci a sociální podpoře. Pro Česko je klíčové, jaké investice bude německý veřejný sektor podporovat – například jestli se bude více orientovat na elektromobilitu nebo vodíkové technologie, což by ovlivnilo český průmysl. Politická nejistota sama o sobě může být problémem, protože firmy nemusí vědět, kam investovat.

Pro českou ekonomiku má situace v Německu, zejména v souvislosti s oslabením průmyslové základny a pravděpodobném zvyšováním důrazu na sektor služeb, smíšené důsledky. Na jedné straně, jakékoli zpomalení ekonomiky v Německu, největším obchodním partnerovi Česka, ovlivní český export, zejména v oblastech automobilového a strojírenského průmyslu, které jsou úzce propojeny s německými dodavatelskými řetězci.

Slabší poptávka v Německu může znamenat nižší objem zakázek pro české firmy, což by mohlo vést k propouštění nebo zpomalení investic. Na druhé straně však poptávka po technologiích, digitalizaci a inovacích roste, což poskytuje českým firmám příležitost expandovat v oblasti služeb a technologických řešení.

Z hlediska obrany a evropské bezpečnosti se Česko může více zapojit do iniciativ zaměřených na posílení evropské bezpečnosti, což může mít dopad na rozvoj obranného průmyslu a souvisejících technologií. České firmy by měly hledat příležitosti v oblasti bezpečnostních technologií a inovací, které budou v rámci evropských iniciativ žádané. V souvislosti s rostoucí důležitostí evropské autonomní obrany může Česko hrát aktivní roli ve spolupráci se sousedními státy a využívat svůj potenciál v oblasti výzkumu a vývoje pro potřeby obrany a bezpečnosti.