ROZHOVOR | Žádná z velmocí nechce riskovat jaderný útok na své území. Odborník popsal, jak se mění pozice USA, Ruska a Číny

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS), výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborný asistent na Mendelově univerzitě v Brně Richard Q. Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně popsal vzájemné vztahy Ruska, Číny a USA. Podle něj Čína uplatňuje své zájmy ve velkém kontrastu oproti těm ruským a americkým. „Ruský Dálný Východ, například území kolem současného Vladivostoku, byla historicky pod vlivem Číny – poslední císařská dynastie Qing například pocházela z blízkého území. V Číně se dnes toto téma příliš neotevírá hlavně z důvodu přátelských vztahů s Ruskem,“ popsal výzkumník. Ani v blízké době se na tom podle něj nic nezmění.

Jak byste popsal základní rozdíly mezi zahraniční politikou Číny, Spojených států a Ruské federace?

Z pohledu ČR a celkově evropské bezpečnosti jsou tito tři aktéři samozřejmě diametrálně odlišní. USA představuje hlavního garanta naší bezpečnosti, zatímco Rusko jednu z hlavních přímých hrozeb. Role Číny je složitější a vystihuje ji i oficiální pozice EU, která Čínu považuje za nutného partnera při řešení globálních problémů, ekonomického konkurenta a systémového rivala. Tato komplikovanost Číny činí mnohým lidem problém – neumí si Čínu jednoznačně zařadit tak, jako USA nebo Rusko.

Podle mě je však pro efektivní zahraniční politiku nutné, abychom vnímali Čínu právě v této nejednoznačnosti. Čína samozřejmě představuje obrovskou výzvu a mnohé její kroky jsou v rozporu s našimi zájmy a hodnotami. Na druhé straně by byla obrovská chyba dát například mezi Čínu a Rusko rovná se a přistupovat k nim stejně. I proto si myslím, že formule EU partner–konkurent–​​rival je relativně dobrý začátek pro formování evropské politiky vůči Číně.

Dá se říct, že jsou tyto tři mocnosti vedeny stejnými či podobnými zájmy?

Myslím, že z určitého teoretického pohledu se dá říci, že velmoci jsou obecně vedeny podobnými zájmy – chtějí maximalizovat svou moc a dosahovat národních zájmů. Zároveň jejich lídři se většinou snaží udržet se při moci či dosahovat úspěchů, kterými se zapíší do historie. Samozřejmě, jednotlivé velmoci a lídři budou mít velmi odlišné odpovědi na to, jak dosahovat těchto všeobecných cílů. Zároveň je ovlivňují odlišné faktory – nacházejí se v jiných geografických, politických či ekonomických reáliích – a proto ve výsledku vidíme rozdílný způsob vedení zahraniční politiky.

Pokud bych měl být konkrétní, myslím, že Rusko je v problémovém období a jeho agresivní zahraniční politika je snaha vynutit si mezinárodní relevanci a odvrátit pozornost od obrovských domácích problémů. Samozřejmě fakt, že je Rusko již přibližně 20 let vedeno prakticky bez omezení Putinem, zásadně ovlivňuje jeho zahraniční politiku – invaze na Ukrajinu se zdá být ve velké míře Putinův osobní projekt.

Čína se Rusku podobá v tom, že je také vedena jedním lídrem, který je momentálně prakticky neomezený. Zároveň však Čína pracuje s velmi odlišným kontextem než Rusko, a i proto se chová v mnohém odlišně. Čína je stále rostoucí mocnost, kvůli ní Rusko ostatně upadá, a vnímá, že s postupem času se její mezinárodní pozice zlepšuje. I proto je pro ni výhodné jednoduše nechat běžet čas než eskalovat konflikty. I když tak Čína sdílí obecně s Ruskem nechuť k USA, k soupeření využívá méně agresivních nástrojů.

Co se týče USA, myslím, že dva v současnosti nejdůležitější faktory americké zahraniční politiky jsou snaha udržet si dominanci ve světě a polarizovanou domácí politickou scénu. Obě vnímám kriticky a nejsou prospěšné ani pro dosahování amerických zájmů, ani pro zájem Evropy či zbytku světa.

Hrají roli v rozdílném vedení zahraniční politiky rozdílná mentalita či obecné kulturní rozdíly mezi zeměmi?

Pokud vnímáme kulturu jako zažité vzorce chování vyplývající z různých specifických zkušeností, tak ano, kultura ovlivňuje to, jak se státy chovají v zahraniční politice. V mezinárodních vztazích tento pohled reprezentuje škola „strategické kultury“. 

V případě Číny určitě můžeme sledovat vliv tradičního hierarchického čínského vnímání světa – čínští císaři se v průběhu staletí dívali na okolní svět z pozice, kterou sami vnímali jako nadřazenou. Jednotlivé kontakty s okolními státy, jako s Koreou či Vietnamem, byly historicky prezentovány jako způsob jejich uznání nadřazenosti čínského císaře. Čína se dodnes snaží prezentovat kontakty se zahraničím podobným způsobem – i když mluví jazykem respektu k suverenitě, očekává, že jiné státy k ní budou přistupovat jaksi s větší vážností.

Jiný důležitý kulturní vliv na současnou čínskou zahraniční politiku je komunismus. Součástí této tradice je, mimo jiné, kritika kapitalismu, západu a demokracie. Tento prvek lze sledovat v čínské zahraniční politice od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949.

Samozřejmě, i jiné státy mají podobné zažité vzorce chování, například USA se vnímají jako šiřitel svobody a demokracie ve světě. Česko je v tomto zajímavé, když u nás o vliv bojují dvě protichůdné tradice – moralisté jako Havel či Masaryk zdůrazňují roli hodnot, zatímco pragmatici jako Zeman či Klaus zdůrazňují zájmy.

Celkově je dobré mít povědomí o unikátních kulturních faktorech jednotlivých států, jelikož nám mohou pomoci k lepšímu pochopení jejich zahraničněpolitických kroků. Zároveň je nutné nesklouznout ke „kulturnímu determinismu“ – kultura se v průběhu času mění a jednotlivé kroky zahraniční politiky mohou jít proti zažitým vzorcům chování.

O Číně jsem již několikrát ve svých článcích napsal, že vyznává zahraničněpolitickou strategii tzv. harmonious world, s jejíž pomocí šíří svůj vliv. Což je velice zjednodušená definice. Mohl byste ji nějak podrobněji vysvětlit?

„Harmonious world“ je jedním z konceptů, které Čína využívá v zahraniční politice na šíření „pozitivní energie“, ale asi bych ho nějak nevyzdvihoval oproti jiným, třeba „Community of Common Destiny for Mankind“ současného prezidenta Xi Jinpinga nebo nejnověji prezentované koncepty „Global Development Initiative“ a „Global Security Initiative“. 

Dá se souhlasit, že tyto koncepty jsou součást čínské snahy šířit svůj vliv ve světě, a získávat na svou stranu různé státy a politiky díky slibům účasti na čínské pozitivní vizi světa. Toto ale není nic příliš neobvyklého, různé státy využívají různé strategické narativy, aby si na svou stranu získaly ostatní díky slibům, jak jim bude kooperace prospěšná. V čínské zahraniční politice jsou tyto pozitivní vize často směřovány hlavně k rozvojovým zemím.

Na druhé straně, Čína často hovoří o tzv. „core interests“, které zase často využívá v kontextu k rozvinutým vztahům a komunikuje červené čáry, které Čína není ochotna překročit, například ve vztahu k Tchaj-wanu, Hong Kongu, Tibetu a podobně.

Dokážete nějak zevrubně popsat jejich vzájemné vztahy? Především by mě zajímaly střety zájmů Ruské federace a Číny, kdy si asijská komunistická velmoc brousí zuby na ruský Dálný východ. Věřím, že právě čínská zahraniční politika dokáže využít ekonomického a vojenského oslabení Ruska k uplatnění tohoto zájmu. Co o tom míníte?

Ruský Dálný Východ, například území kolem současného Vladivostoku, byla historicky pod vlivem Číny – poslední císařská dynastie Qing například pocházela z blízkého území. V Číně se dnes toto téma příliš neotevírá hlavně z důvodu přátelských vztahů s Ruskem, ale existuje určité povědomí, že tato území byla historicky „čínská“, i když by se určitě daly vést debaty či tomu tak opravdu bylo, co to znamená a tak dále. V Rusku zase panuje obava před rostoucím čínským vlivem a přítomností v těchto územích, i když v posledním období nebyla moc patrná z důvodu pozitivních vztahů s Čínou a rostoucích problémů na západní ruské hranici.

Celkově si nemyslím, že v blízké nebo střednědobé budoucnosti se bude toto téma otevírat, ale v případě zásadních politických změn v Rusku je možné, že někdy se toto území zase stane zdrojem konfliktů.

Čína, Rusko i USA jsou jaderné mocnosti. Nicméně Čína má daleko menší jaderný arsenál než zbylé dvě. V tom nejhorším případě – kdyby vypukl jaderný konflikt – má čínský jaderný arsenál šanci obstát proti těmto protivníkům? Nedopadlo by to spíš tak, že Čínu tyto dvě nejsilnější jaderné velmoci zkrátka ‚přestřílí‘? 

Ano, čínský jaderný potenciál významně zaostává za americkým a ruským. Čína sice zvyšuje svoji nukleární vybavenost, ale nepředpokládá se, že se snaží předběhnout USA a Rusko. Celkově se čínská vojenská modernizace soustředí na jiné oblasti, například kyberprostor, vesmír, budování námořní moci nebo konkrétní schopnosti získat Tchaj-wan. Čína deklaruje cíl své jaderné doktríny jako „minimální odstrašení“ – tedy ne schopnost celkově zničit USA či Rusko, tak jak to deklarují tyto mocnosti, ale jako zvednutý prst, že v případě konfliktu i Čína disponuje takovými zbraněmi a může je použít. Logika je, že nikdo nechce riskovat, že na jeho území bude svištět několik desítek nukleárních zbraní.

Nukleární zbraně jsou velmi specifické zbraně. Samozřejmě jsou velmi důležité, ale na druhé straně vidíme, že například ruský jaderný arzenál příliš nepomáhá Rusku dosahovat svých cílů při invazi na Ukrajinu. 

Jak v momentální situaci vnímáte Indii? Blíží se statusu nejlidnatějšího státu na světě, ale nemluví se o ní zdaleka tolik jako o Číně. Má tato země své vlastní zájmy, kvůli kterým by mohl propuknout konflikt mezi ní a jinými světovými mocnostmi?

Indie je dlouhodobě podceňována a přehlížena, ale myslím, že se to v horizontu 10-20 let změní, a ve střednědobé budoucnosti budeme Indii vnímat podobně jako v posledních letech vnímáme Čínu. Indie momentálně roste ekonomicky rychleji než Čína a v horizontu několika let pravděpodobně Čínu předstihne z pohledu velikosti populace. Demografický vývoj celkově v příštích desetiletích favorizuje Indii – zatímco čínská populace začíná právě stagnovat, klesat a velmi rychle stárnout, indická populace bude v příštích desetiletích na vrcholu své produktivity.

Jeden z důvodů, proč se na Indii díváme jinak než na Čínu, je i politický systém. Zatímco Čína je autoritářská země pod vládou komunistické strany, Indie je nominální demokracie. Říkám nominální, protože ve skutečnosti je Indie spíše hybridním režimem. To ovšem v žádném případě neznamená, že Indie se automaticky postaví na stranu Západu. Dobře to znázorňuje i vztah Indie s Ruskem – po ruské invazi na Ukrajinu se Indie nepostavila proti Rusku, zachovává si relativně neutrální postoj, který se možná až tak moc neliší od Číny.

Pokud se Indie opravdu v budoucnu stane jedním z nejdůležitějších mezinárodních hráčů, myslím, že to bude znamenat definitivní potvrzení multipolárního charakteru mezinárodního systému.

Související

Simeon Popov Rozhovor

Babišova kampaň byla nebezpečná. Marketéři rozeštvali společnost jen pro peníze, je to zklamání, říká Popov pro EZ

Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.
Válka ve Vietnamu, ilustrační fotografie. Rozhovor

50 let od konce války ve Vietnamu. Rozhodnutí ukončit americké angažmá bylo správné, soudí politolog Hlaváček

Před padesáti lety, 27. ledna 1973, byla ve francouzské metropoli uzavřena série smluv, v nichž se signatáři – Severní a Jižní Vietnam, na Jihu operující prokomunističtí povstalci a Spojené státy – domluvili na ukončení dlouholeté války ve Vietnamu. Dohody měly přinést zastavení palby, stažení zbytků amerických vojáků, výměnu zajatců i rozdělení moci v Jižním Vietnamu. V praxi však otevřely cestu pro ovládnutí a sjednocení země pod taktovkou severovietnamských komunistů. Rozhodnutí americké administrativy prezidenta Richarda Nixona přenést odpovědnost za další vývoj výhradně na Vietnamce bylo ovšem správné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Pavel Hlaváček z Metropolitní univerzity v Praze. Autor knihy Vymaňování USA z vietnamské války v tomto směru vysvětluje, že konflikt se stal pro Ameriku zbytečnou zátěží, navíc přímo neohrožoval její národní zájmy.

Více souvisejících

rozhovor Richard Q. Turcsányi Čína USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 46 minutami

Armáda Velké Británie

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády

Britská armáda už nenese status prvotřídní armády jako ta americká, ruská nebo francouzská, varoval podle zdroje stanice Sky News britského ministra obrany Bena Wallace nejmenovaný americký generál. Británie by podle zdroje nebyla schopna bránit své nebe před raketovými útoky takového rozsahu, s jakými se vyrovnává Ukrajina. Úřad britského premiéra v reakci na zprávu uvedl, že britská armáda je stále na špičkové úrovni.

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník

Spojené státy podle informací deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího. Ukrajina přitom naléhá na své spojence, aby jí moderní tanky poskytli co nejrychleji. Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu do léta, sdělil dnes podle stanice Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Původně Londýn uváděl, že dodání 14 slíbených challengerů plánuje koncem března.

Aktualizováno před 1 hodinou

Belgická policie

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela

Útočník dnes večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policisté podezřelého zadrželi, na místě zasahovaly dvě sanitky. Provoz metra je po incidentu narušen, napsal belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený muž v minulosti psychické obtíže.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho poradce Mychajlo Podoljak se ostře ohradili proti snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV) zrušit zákaz startů ruských a běloruských reprezentantů v mezinárodních soutěžích. MOV ale ve vyjádření pro agenturu Reuters ukrajinské výroky, že svým přístupem podporuje válku, důrazně odmítl.

před 3 hodinami

Oleksij Reznikov (vpravo)

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr

Ukrajina plánuje v letošním roce vynaložit asi 20 miliard hřiven (11,9 miliardy Kč) na nákup bezpilotních letounů. Na facebooku to dnes napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle něhož resort obrany už podepsal 16 smluv s domácími výrobci dronů. Minulý týden ukrajinský generální štáb oznámil, že v zemi vznikají úderné roty bezpilotních letounů.

před 3 hodinami

Jana Černochová

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení

Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.

před 3 hodinami

Facebook

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné

Americká internetová společnost Facebook požádala britský soud, aby zablokoval hromadnou žalobu, která po firmě požaduje odškodné až tři miliardy liber (přes 80 miliard Kč). Žaloba podaná jménem zhruba 45 milionů britských uživatelů sociální sítě Facebook tvrdí, že firma zneužívala svého dominantního postavení na trhu ke zpeněžování osobních údajů uživatelů, informovala dnes agentura Reuters.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů

Pro budoucího českého prezidenta Petra Pavla bude velkou výhodou, že dobře zná fungování Severoatlantické aliance ze svého dřívějšího působení. Soudí tak lidé pracující v bruselském sídle aliance i další znalci místních poměrů, podle nichž se tu jako generál zapsal velmi pozitivně ve funkci šéfa Vojenského výboru. Již tehdy se podle nich nebál mluvit o záležitostech, které byly na vojáka nečekaně politické.

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Fiala

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit

Počet vězňů v Česku i doba, kterou tráví za mřížemi, jsou příliš vysoké a je potřeba udělat změny. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po dnešní bilanční návštěvě na ministerstvu spravedlnosti. Pomoci by podle něj mohla novela trestního řádu, změny v sazbách trestů i rozsáhlejší využívání alternativních trestů.

před 4 hodinami

Škoda Auto, a.s.

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu

Automobilka Škoda Auto omezuje kvůli nedostatku čipů tento týden výrobu. Odstávky se dotknou závodů v Mladé Boleslavi a Vrchlabí, v Kvasinách se naopak dál vyrábí bez omezení. Na informaci týdeníku Škodovácký odborář dnes upozornil server Novinky.cz. Kvůli nedostatku komponentů nebude od začátku února vyrábět také kolínská Toyota.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Pavel Blažek (vlevo) a Petr Fiala.

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek

Končící prezident Miloš Zeman by neměl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Na dnešní tiskové konferenci po bilanční návštěvě ministerstva spravedlnosti to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Tento krok by podle něj vyvolal zmatek a nejasnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že nemá cenu, aby se Zeman v závěru kariéry pouštěl do tohoto souboje s právníky, novináři a možná i s částí veřejnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Petr Pavel

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu

 Nově zvolený prezident Petr Pavel dnes v telefonátu ujistil tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství. Pavel to uvedl na twitteru. Řekl jí také, že doufá, že budou mít možnost se setkat osobně. Čínské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že kvůli chystanému hovoru je v kontaktu s Prahou.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci

Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy