Paddock Line: Král je mrtev, ať žije král!

Na jednu stranu fanoušci F1 (a především ti, kteří drželi palce Mercedesu) mohli jásat, že napětí kolem šampionátu vydrželo až do konce, na druhou se vedly nekonečné a v jistém směru i oprávněné debaty, zda má umělé natahování boje o titul smysl a je vůbec důstojné věhlasu formule 1.

Velice hbitě šlo vypočítat situace, kdy by v minulosti došlo ke změnám šampiónů, leč to byly pouze hry s čísly. Byl jsem svědkem i skutečnosti, že si někdo vypracoval natolik komplikovaný systém, aby jeho odstrčený miláček nakonec dospěl k triumfu. Ale onen nesmyslný zdvojený přísun bodů v posledním závodě už byl proprán zleva i zprava, proto jej opusťme a věnujme se dění na okruhu Yas Marina.

Tedy na trati, která je možná ukázkou luxusu a pohádkového jmění, ale samotní piloti ji moc nemusí. Ačkoliv se psalo o zhruba stejných šancích a nevyzpytatelnosti techniky, o napětí až do konce, měl jsem za to, že i přes Rosbergovo vítězství v Brazílii je v jisté výhodě Hamilton. Nejen proto, že už jeden titul má a tudíž se nemusí trápit otázkou, zda se mu podobná šance ještě někdy naskytne, navíc má i zkušenost z neúspěšného klání a své zklamání si taky prožil, proto měl před nástupem na start hlavu jasnější. Pokud by neuspěl, měl by „jenom" jeden titul a ještě pro historii pozici výsledkově úspěšného vicemistra, který vyhrál více závodů než šampión. To Nico i přes určité zmrtvýchvstání cítil tlak nepoměrně větší. Musel především Lewise porazit a ani to mu nemuselo stačit, musel být naprosto perfektní a musel počítat s faktem, že sebemenší chyba je koncem nadějí. Záměrně to slovo musel opakuji třikrát, protože si někde v koutku mysli dobře uvědomoval, že podobná šance už v budoucnu nemusí přijít. A hlášky typu – když to nevyjde letos, zabojuju příští rok? Nikde není řečeno, že za rok ještě bude Mercedes v takovém laufu a tolik válcovat soupeře.

Věřím, že tohle se synovi mistra světa z roku 1982 honilo hlavou a tíha odpovědnosti se přenesla do úvodních metrů posledního závodu. Nico moc dobře věděl, co si jeho kolega vyzkoušel v závodě minulém: jedna věc je držet se za soupeřem a šlapat mu na paty, druhá pak dostat se před něj. A v tom měl stále větší a větší nevýhodu.

Robert Pavelka

Zbytek článku a další zajímavosti ze světa F1 se dočtete zde