Fotbal je zde náboženství, svěřuje se Slovák, který si podmanil Neapol

Na konci června uplyne deset let od příchodu Marka Hamšíka do Neapole. Do klubu, který od sezóny 2013/14 vede jako kapitán, a kde se v letošní sezóně výrazně přiblížil rekordu Diega Maradony. Argentinská legenda mezi lety 1984 až 1991 nastřílela v modrém dresu 115 branek. Hamšíkovi k překonání zápisu chybí jen tři góly.

"V Neapoli nemáme jednoho trenéra," začíná slovenský reprezentant upřímnou zpověď pro web The Players' Tribune, "máme jich tu tři miliony. Každý muž, každá žena a každé dítě dobře ví, co je pro Neapol nejlepší. Čtyřletý kluk pobíhající v parku vám poradí, jak střílet více branek. Devadesátiletá babička pečující o zahrádku vám vysvětlí, proč musíme do dalšího zápasu změnit rozestavení.

Ten přístup… ta vášeň, všechno to koluje v jejích žilách.

V Neapoli je fotbal náboženství a stadion San Paolo kostel. V regionu se drží pouze jeden větší klub a místní se cítí jeho součástí, kterou rozhodně jsou. O fotbale mluví od snídaně do večeře a potom o něm ještě sní. Někdy mi přijde, že na ničem jiném snad ani nezáleží."

Hamšík se narodil v roce 1987 v Banské Bystrici. Do míče kope od čtyř let a ještě dodnes s obdivem vzpomíná na mistrovství světa 1994 v USA, jež sledoval v televizi. Z gauče obýváku ho zaujala lehkost brazilských útočníků Romária a Bebeta. Od mala ale hraje na trochu jiném postu: "Coby kloučkovi mi trenér řekl, ať běhám v záloze a ať často podporuji útok. Celý život tak nastupuji na pozici desítky. Mohu být kreativní a mít přehled o dění na hřišti. Už v mládí jsem si oblíbil záložníky Zinédina Zidana a Pavla Nedvěda. Byli rychlí, ale nikoliv nejrychlejší – stejně jako já. Uměli rozdávat skvělé přihrávky a dobře četli hru. Chtěl jsem být jako oni."

Talentovaný teenager opustil Banskou Bystrici v roce 2002 a zamířil do Slovanu Bratislava, největšího klubu na Slovensku. Zde vydržel jen dva roky, jako sedmnáctiletý totiž přestoupil do italské Brescie. V Lombardii ukončil povinnou školní docházku, debutoval v seniorském fotbale a přisvojil si novou kulturu. "Italský styl života se postupně stal mým stylem života. Po třech letech, v nichž jsem se dokázal probojovat do A-týmu, jsem se opět stěhoval. V roce 2007 jsem byl prodán do Neapole.

Hned první den jsem věděl, že jsem se objevil v jedinečném klubu. Na ulicích mě okamžitě poznávali lidé. Vášeň fanoušků Neapole zcela převyšuje náklonnost, jaké se mi dostávalo v Brescii. Tu vášeň jsem pochopil až po několika letech, přesto, když jsme v roce 2012 vyhráli Italský pohár, oněměl jsem od úžasu. Klub čekal na trofej 25 let a po našem vítězství v Říme jsem poznal totálně odlišnou Neapol. Bylo to šílené. Pohár nezískali pouze hráči, nýbrž také město a lidé, což všemu dodalo opravdové kouzlo."

1️⃣1️⃣3️⃣ azzurri's' goals of #Hamsik ? #SampNapoli 2-4 ⚽️ #ForzaNapoliSempre pic.twitter.com/hSF2RTilTG

Triumf v Italském poháru si Azzuri, jak se týmu kvůli barvám přezdívá, zopakovali v roce 2014. To už byl kapitánem záložník s čírem na hlavě. Ačkoliv se Neapoli nedaří navázat na jediné dva ligové tituly z období zmíněného Maradony, devětadvacetiletý Hamšík nikam neutíká. Proč odmítl nabídku Juventusu vysvětluje v závěru své zpovědi: "Miluji stát na trávníku stadionu San Paolo a poslouchat hymnu Ligy mistrů.

Fotbal je pro mě důležitý a mít možnost hrát za Neapol dlouhých deset let představuje největší úspěch mého života. Patřím zde do velké rodiny, kterou si nesu v srdci. Potřebuji více než tučnou výplatní pásku a trofeje. Potřebuji být duševně naplněn. V Neapoli jsem to našel a jsem jí za to navždy vděčný."