ROZHOVOR: Trenér řekl, ať si prodloužení užijeme, prozradil hrdina Lva Řepík

Vlastně se vůbec nedalo říct, že by si nastavení užíval. Dvakrát totiž postavil spoluhráče až na hranu útesu, z níž bylo k další prohře hodně blízko. V 65. minutě nešikovně poslal puk za hrazení, což je zdržování hry, a v 72. minutě trefil protihráče vysokou holí. Pražané ale čtyři kritické minuty v oslabení zvládli. Řepík se jim za to odvděčil rozhodující trefou.

Michale, když jste v prodloužení dvakrát seděl na trestné lavici, asi jste byl hodně nervózní, že?Nebylo to moc příjemné. Pak jsem musel klukům v kabině poděkovat, že to za mě ubránili. Byla to taková smolná vyloučení. Ani jedno z nich jsem neudělal vědomě, ale rozhodčí to samozřejmě museli odpískat.

Nakonec jste se ale stal hrdinou, když jste v 74. minutě rozhodl...Skákal jsem tam po vyloučení, Novotňák táhnul puk středem a nahrál ho Vránovi do křídla. Já jsem si na něj zakřičel a pak jsem to vystřelil na bránu. Naštěstí to propadlo.

Byla pro vás velká úleva, že se tentokrát nekončilo až po půlnoci?Rozhodně, ten minulý zápas nás stál hodně sil. Teď to byl zase těžký zápas, který byl po základní hrací době vyrovnaný. Oba týmy hrály dobře. Za výhru jsme rádi a zítra zkusíme urvat další vítězství.

Jaké jste měli pocity, když jste zase šli do prodloužení, které vám letos zas tak moc nevychází?Nic moc. Když jsme přišli do šatny, odpočinuli jsme si a trenér říkal, abychom si to užili. Žádná velká porada neprobíhala.

Co říkáte na atmosféru?Tak hráli jsme venku a diváci fandili jim. Určitě nám to ale nevadí, protože jsme zvyklí. Když tady hrajeme proti Bratislavě, taky nám nikdo nefandí. Jsme aspoň rádi, že vůbec přišli, protože je to lepší, než kdyby bylo prázdné hlediště. Samozřejmě víme, že na nás něco pokřikovali, hlavně po zápase, ale tomu se můžeme jenom zasmát, protože my tu pořád hrajeme a hráči Slovanu už jsou dávno doma. Ještě musím poděkovat fanouškům z Prahy, kteří dorazili.

Zdroj: Daniel Poláček, Lev Praha